Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Burghart a Vodičková vyhráli na moravsko-slovenském poli

Burghart a Vodičková vyhráli na moravsko-slovenském poli
foto: Zdeněk Krchák

Zdeněk Smutný | 14.12.2008 | přečteno: 9026×

Tradiční prosincová sobota přilákala na start závodu Hodonín – Holíč – Skalica 276 účastníků z pěti zemí, kteří se vydali letošní lehčí variantou, tedy z Hodonína do Skalice. To znamená, že větší část trati pozvolna klesá, než když se běží naopak.

Už od rána se prezentovali nedočkaví běžci i běžkyně v budově základní školy Očovská v Hodoníně, kde si vyzvedávali trička se startovními čísly, ve kterých se musí závod absolvovat, připravovali si kabely s oblečením, které pak pořadatelé převáželi do cílového města, tedy do Skalice. Toto je vždy problém všech závodů, které nemají start a cíl ve stejném místě, a přidává to obvykle velké množství komplikací a starostí.

Jenže ne borcům z BK Hodonín. Ti to, jako obvykle, zvládli na jedničku. Ostatně 17 ročníků tohoto populárního závodu jim už jistě dalo příležitost vychytat všechny mouchy v organizaci. Jediným problémem, tady asi těžko řešitelným, je pokaždé poněkud pozměněná trať.

Schválně jsem ji letos změřil při cestě autem do Skalice a letos měla dle tachometru dobrých 12,5 km. Na startu 18. ročníku se schylovalo k velkému boji mezi naší špičkou, reprezentovanou Peterem Mikulenkou, Martinem Kotoučem a Alešem Mikou, slovenskými běžci v čele s Romanem Arbetem a zahraničními atlety, zejména výbornými Poláky Jakubem Burghartem, Bohdanem Dziubou a Arturem Blasinskim. Mezi ženami byla při neúčasti Petry Kamínkové jasnou favoritkou česká triatlonová reprezentantka Radka Vodičková.

Na Moravě se odehrálo opravdu hodně bitev, ale v současné době, zaplať pánbůh, už jen na poli sportovním. Tento chytrý a velmi rozumný národ pochopil již za Přemysla Otakara II v srpnu roku 1278 po krvavě prohrané bitvě na Moravském poli, kde naposledy opravdu bojoval se zbraní v ruce, že se všechny problémy dají vyříkat v příjemném sklípku u lahodného vína.

Ne nadarmo se říká stará pravda, že: "Nad alkoholem nikdo nikdy nezvítězil, jen Moraváci remizovali.“ A je svatá pravda, že na všechny potíže světa se dá najít řešení, když se hledá v poklidu, s rozvahou, rozumem a nejlépe nad sklenkou vína. Kéž by tak rozšafně řešily problémy všechny národy světa a válčilo se jen na sportovním poli. To by si lidstvo a celá planeta hodně zhluboka oddechlo.

Po startu prudce vyrazila vpřed polská squadra, kterou následovali i ostatní běžci. Dolů do Holíče brzdil všechny běžce trochu nepříjemný východní vítr, který se cestou do Skalice postupně, kvůli změně směru závodu, změnil na boční. Počasí bylo celkem přijatelné, silnice suchá a teplota kolem pěti stupňů.

Závodní pole se velmi rychle roztáhlo a sólo závod si rozběhl Jakub Burghart, který pak v cíli jen suše komentoval svůj výkon: „Dnes jsem neměl soupeře a běželo se mi vcelku dobře.“ A opravdu měl na cílové pásce na skalickém náměstí udivující čtyřicetisekundový náskok. I ředitel závodu Pavel Bíla byl překvapen: „To snad ani nepamatuji, aby byly mezi nejlepšími  závodníky takové časové rozestupy. Vždy se finišovalo až do konce.“

Dnes překvapivě druhý Peter Mikulenka předvedl vpravdě profesorský výkon, ostatně on tak běhá pokaždé, což můžu potvrdit, znám jej už od dětství. Ale letos má opravdu životní formu. On sám popisoval závod takto: "Nejdřív jsem se držel okolo šesté pozice a snažil se běžet rovnoměrně. Pak jsem postupně zkusil dotáhnout borce před sebou. A ono to docela šlo. Tak jsem v tom pokračoval a držel si své tempo. Zkusil jsem jít do třetího, pak do druhého a nikdo z nich se mě nebyl schopen udržet. Jen první Jakub měl vpředu už dostatečný náskok, na toho jsem už nestačil, ale jinak jsem se svým výkonem spokojený. A než doma běžet tempovou osmičku, to si raději dám takový závod.“

Třetí a čtvrtý v cíli, Bohdan Dziuba a Artur Blasinski, neskrývali své zklamání. Za nimi překvapivě pátý, doběhl po letošní promaroděné sezóně Martin Kotouč, šestý pak Aleš Miko. Že by se mezi našimi vytrvalci začalo blýskat na lepší časy? Všichni tři jsou opravdu mladí a mají kariéru před sebou.

Vždy se mluví jen o nejlepších, a tak bych rád připomněl i skvělé výkony veteránů, na které se docela zapomíná, ale oni bohužel v posledních letech tvoří jádro startovního pole. Čtyřicátníky vyhrál celkově osmý Ivan Čotov, padesátileté divochy Franta Šváb, šedesátníky Ferdinand Husár a pětašedesátníky Ivo Řezáč.

Ženám vládla od startu až do cíle zcela suveréně Radka Vodičková. "Jsem teď v nejtěžší objemové přípravě na příští sezónu a dnes jsem šla opravdu jen tempový trénink a hlídala si první pozici,“ tvrdila po závodě, stejně jako její trenér a bývalý výborný běžec Hary Hudák. "Plánujeme opět útok na přední evropské pozice jak v triatlonu, tak v duatlonu, ale když se podaří obhájit letošní výborné výsledky, budu spokojená,“ řekla mi po vyhlášení vítězů skromně Radka, které by velmi slušela přední umístění  i ve světových triatlonových pohárech a případně i nějaký ten úspěch na mistrovství světa.

Určitě proto oba dělají vše a důkazem toho je i to, že ač nespecialistka, začíná vládnout i našim běžkyním.

Druhé místo obsadila mladičká slovenská reprezentantka Katarina Berešová a třetí další Slovenka, Zuzana Nováčková. Dnes až čtvrtá proběhla cílem naše úspěšná maratonkyně Ivana Martincová, která s úsměvem komentovala svůj výkon: "Myslím, že jsem běžela dobře. Na ty mladé holky vpředu to bohužel nestačilo, ale jsem spokojená. Jen mě mrzí, že se nepodařilo zajistit start na plánovaném podzimním maratonu v Itálii. Teď si dám čtrnáct dní odpočinek a pak se pustím do přípravy na příští rok.“

Závod opět skvěle organizovali atletičtí odborníci z BK Hodonín, vedení Pavlem Bílou ve spolupráci s AŠK Skalica, kde vše řídil bývalý výborný maratonec Zdeněk Zalubil.

Jen nadšení těchto obětavých organizátorů by ale samo o sobě nestačilo. Proto se spolupořadateli musela stát všechna tři města, kterými vede trať v délce 12 km, a také TEZA Hodonín společně s řadou dalších firem.

Ani slovenští pořadatelé se nenechali zahanbit a za cílem čekalo pro všechny účastníky závodu občerstvení v podobě tradičního svařeného vínka a také trochu pozdnější oběd. Rozhodně vše klapalo na jedničku. To potvrzují spokojení běžci, kteří se sem pravidelně a rádi ve vysokém počtu vracejí a jen dokazují, přestože jsme se rozdělili jako stát, že si nikdy obyčejní lidé z obou stran hranice nebyli tak blízko.

Tak příští rok opět i navzdory krizím nashledanou.


 

1 Burghart Jakub 1972 JM Demolex Bardejov 0:38:43
2 Mikulenka Peter 1982 Slezan Frýdek Místek 0:39:23
3 Dziuba Bohdan 1974 JM Demolex Bardejov 0:39:43
1 Vodičková Radka 1984 RPG Brno 0:45:04
2 Berešová Katarína 1987 Obalservis Košice 0:45:33
3 Nováčková Zuzana 1982 STU Bratislava 0:46:08

KOMPLETNÍ VÝSLEDKY

FOTOGALERIE

ÚDAJE O ZÁVODU V TERMÍNOVCE

WEB ZÁVODU