Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Na téma: Běh a psi

Na téma: Běh a psi
foto: Radek Narovec

František Burda | 28.12.2008 | přečteno: 12104×

Znáte to. Běžíte již po několikáté ve stejném parku, myšlenky se v hlavě urovnávají, když v tom se na vás odněkud vyřítí…„přítel člověka“. Zastaví se a bude hrozit jen štěkotem? Nebo se vámi cítí ohrožen a zaútočí? Koho více vinit z takového útoku? Psa nebo jeho „páníčka“? S ná­zorem na psy, možná ale ještě více právě na jejich majitele přichází František Burda, kterého již znáte z článků o canicrossu.


Naše společnost je vykloubená a žádná protéza ji už nespraví. A taky stále více v ní platí: „jaký pán, takový pes“. Musíme si uvědomit, že agresivita mnohých majitelů psů roste. Pes se stává častěji jejich zbraní, kterou někteří z nich nebudou váhat použít. Jejich objektem může být i v lese pobíhající člověk nebo jeho psí doprovod. Jak byste se v podobné situaci zachovali vy?

Vždy jsem tvrdil, že mám rád své psy. A dokázal jsem jim i mnohé odpustit. Stejně jako téměř každý pejskař snadněji odpouští svým psům, stejně jako každý rodič snadněji odpouští svým dětem.

Nikdy jsem však netvrdil, že mám rád psy. Trvalo roky, než jsem si k nim vypěstoval kladný vztah. Mám mezi nimi své kamarády i nepřátele, své nepřátele a kamarády mám i mezi lidmi.

Všichni víme, že by naše reakce měly být přiměřené a odpovídající vzniklé situaci.

„Sahám“ po pepřovém spreji, když se ke mně blíží nepřátelsky vyhlížející pes. Mám chuť potrestat naštvaného psa, který omezuje mě nebo mého pejska (i když tím téměř vždy je vinen majitel cizího psa).

Naštěstí (nebo bohužel?) u sebe sprej nenosím. Se psy jsem toho hodně prožil a několikrát jsem také pocítil, co je to kousnutí psem.

Jak bych reagoval v opravdu kritických situacích? Nevím, jestli bych použil sprej na útočící psy a jestli by mi to vůbec pomohlo. Nejsem takový hrdina (či „hrdina“), a možná taky ještě ve mně něco dobrého zůstalo.

Vím však jedno. Pokud někdo mě nebo mého čtyřnohého svěřence úmyslně a z důvodu uspokojení vlastních potřeb napadne či bude omezovat jiným způsobem, budu se snažit reagovat podobně. Je jedno, jestli se bude jednat o psa nebo člověka. V tu chvíli asi nebudu chtít řešit, jedná-li se o krajní nouzi či nutnou obranu. A kdo ví, kdo nebo co to nakonec odnese. Oko cizí němé tváře nebo zub toho, který si říká její páníček. Možná to odnesu právě já, ale spolehnout se vždy musím především sám na sebe.

Nasazuji Báře vodítko a jdeme se proběhnout. A budu nás bránit proti všem. Proti všem čtyřnožcům i proti všem dvounožcům.

Můj na volno puštěný pes si běžců nevšímá. Patří totiž mezi ně. A to i přesto, že je nezdraví. Já mu to kdysi zakázal!

Předvídejte a předcházejte konfliktním situacím. Ale nebojte se bránit!

Diskuze na téma „Běh a psi“ pokračuje …

Komentáře (Celkem 13)

Nalezené položky: 14 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Varnsdorf

Celkem 28352 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:11 (2010)
půlmaraton: 1:54:16 (2011)
maraton: 4:13:29 (2011)

PaRi muž 28.12.2008 08:15:19

Kdybych to letos na podzim nezažil na vlastní kůži, nevěřil bych- štěkající a vrčící podvraťák ženoucí se proti mým běžícím nohám za veselého povzbuzujícího smíchu svého páníčka. Pepřový sprej s sebou nosím, párkrát v minulosti jsem myslel, že ho budu muset použít, ale vždy stačilo jen natáhnout ruku, naznačit úmysl a potenciální čtyřnohý agresor se stáhl. Tentokrát jsem ho ale skutečně použít musel, pokousat se nechci nechat, vykviknul, něco určitě do očí dostal, chuť na další útočení ho přešla. S pořádně zvýšenou tepovou frekvencí jsem pokračoval dál. Nevím, co si myslel opodál stojící majitel psa, ale co jsem si o něm v tu chvíli myslel já, to tu radši psát nebudu…

avatar

Vrbno pod Pradědem

Celkem 40 km
Minulý měsíc 0 km

jsemlump muž 28.12.2008 09:08:50

Souhlasím. Pepřový sprej nosím na běhačku také. Zatím jsem ho nepoužil, ale kdo má pořád věřit oblíbené větě majitelů – on je hodný, nekouše? Pes je šelma. Člověk nikdy nemůže předvídat jeho chování a bude tomu tak nadále.

Motto: Nehraji na hodiny, minuty, vteřiny - já běhám pro krásu pohybu.
avatar

gabja muž 28.12.2008 09:16:51

Bohužel se psama a jejich „páničkama“ mám špatné zkušenosti,chodím běhat až k večeru po práci a než se dostanu na některý svůj oblíbený okruh,mimo město,tak to mám dost složité. Minimálně dvakrát týdně bojuju s nějakým psem a posléze s jeho pánem nebo paničkou,zatím vyhrávám, ale psů a jejich nezodpovědných pánů je čím dál víc a jsou víc a víc agresivnější jak psy,tak jejich páni.Jsou prostě všude!Tak ahoj a nenechte SEŽRAT!!!

avatar

Bejbiyna žena 28.12.2008 11:03:52

Já se psíkem většinou běhám, a protože není nejmenší, všechny ostatní psi se ho bojí…:)

avatar

Litoměřice,Brno

Celkem 690 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:44:23 (2010)
maraton: 3:28:23 (2007)

mr.pohoda muž 28.12.2008 11:34:53

Moc hezky napsané. Také mám se psy konflikty docela často, jak při běhání, tak i na kole. Pepřový sprej mám sice koupený, ale ještě ani jednou jsem ho neměl s sebou. Často toho ale lituji…

Motto: http://ski-map.net - nejlepší lyžařská mapa celé Evropy
avatar

Praha 12 - Modřany

Celkem 122769,07 km
Minulý měsíc 976 km
10 km: 0:40:21 (2006)
půlmaraton: 1:26:59 (2008)
maraton: 3:15:43 (2004)

Mirek Kostlivý muž 28.12.2008 17:09:29

Hezky napsané! Zvláště ten závěr: „Předvídejte a předcházejte konfliktním situacím. Ale nebojte se bránit!“

Motto: Běhat bez ohledu na věk a okolí !
avatar

Dobříš

Celkem 1367 km
Minulý měsíc 0 km

martinha muž 28.12.2008 19:19:55

Já přímo běhám se dvěma psi. Je to super a protože jeden z nich je Ridgeback, ostatní psi si rozmyslí se ke mně přiblížit. Jinak psy mám od malička a nikdy jsem s jimi při běhu neměl problémy. Martin

avatar

Celkem 5384 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:43:55 (2009)
půlmaraton: 1:30:55 (2009)
maraton: 3:29:13 (2013)

Papy muž 29.12.2008 13:03:35

Běhám nejčastěji se svojí flegmatickou stafordí fenkou, která se za mě stará o veškerou komunikaci s kolemjdoucími psi. Doporučuji!

avatar

Praha 3

Celkem 12429,5 km
Minulý měsíc 48 km
10 km: 0:47:11 (2010)
půlmaraton: 1:46:00 (2010)

seal muž 30.12.2008 11:08:16

Taky mám hezký zážitek z jednoho kopečka. Běžím si to kolem pejska ( velikosti tele), který mě absolutně flegmaticky přehlíží. Jak ho míjím a sebíhám z kopce začne mít chuť si hrát. Rozeběhne se za mnou a předníma tlapama se mi při seběhu kopce ze zadu opře celou vahou do stehen… a pak už jen let plavmo. Naštěstí to bylo ve velké zimě a na sněhu a já byl dos t „vypolstrovaný“ :-))

Motto: The only easy day was yesterday
avatar

Praha 15

Celkem 2528 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:49:02 (2009)
půlmaraton: 1:54:12 (2009)

Ivuš žena 04.01.2009 11:56:42

>> Leszczynski, 28. 12. 2008 12:23:50

Mám podobnou zkušenost: Mého přítele takhle pokousal při běhu pes. Bohužel to nebylo v parku, ale někde v zahrádkářské kolonii, kterou probíhal na svou oblíbenou trasu. Tentokrát však již nedoběhl-odkudsi se vyřítil malý, ale evidentně neohrožený čokl (takoví jsou nejhorší)a zakousl se mu do lýtka. Majitele jsme neznali, takže jsme celý večer strávili na pohotovosti a další den na Bulovce na infekčním… Psům se při běhu de facto nevyhnete, i když se samozřejmě můžete cíleně vyhýbat místům ,kde je psů fůra(např. Riegrovy sady). Navíc myslím, že pokud psa při běhu potkáte, už pak většinou nejde moc dělat. Leda tak zpomalit a přestat tolik máchat rukama. Ty psy běžící člověk logicky vyprovokuje-můžou si myslet, že si chce s nimi hrát a nebo se cítí ohroženi. Když k takovému setkání tváří v tvář dojde, asi nezbývá než doufat, že je pes na vodítku a má disciplinovaného páníčka, který si ho přitáhne.

avatar

Ajvn muž 08.01.2009 13:11:41

Ze psů máte zbytečnou fóbii, snad až na případy, kdy je proti Vám pes záměrně poslán jeho majitelem. Pes je sice šelma, ale jedná velmi podobně jako my lidé. Naše chování se vychýlí z rovnováhy, pokud znejistíme nebo pokud jsme zaskočeni. Tzn. pokud nemáme dostatek informací, ideálně včas, abychom mohli na vnější podněty reagovat beze stresu a ne pod tlakem. A pes totéž. Proto platí jedna generální zásada. Se psy vždy komunikujte včas, ještě než narušíte jeho zónu, navažte s ním zvukovou komunikaci. Jestli je to zamlaskání nebo jiné typické zvuky, které psi znají, jestli na něj promluvíte vlídným, ale nikdy ne ani agresivním, ani bázlivým hlasem, je na Vás. Pes bude mít čas Vás zaregistrovat a fakt, že o sobě dáváte vědět Vy jemu, je pro něj forma důkazu, že se k němu neplížíte jako predátor s nekalými úmysly. Umím si sice představit, že tu krom jiného může hrát roli i „chemie“, tzn. že právě Vy psům z nějakého důvodu „nevoníte“ a zvířata to vycítí, ale jinak z vlastní třicetileté zkušenosti se psy jak vlastními, tak především cizími musím říct, že tento přístup funkční je. Samozřejmě předpokládám, že každý chápe i takové elementární věci, jako že před obzvláště cizími psy nelze dělat prudké pohyby (samotný běžecký pohyb není problém), není vhodné svojí trajektorií běhu nabíhat přímo na psa, tvářit se a vystupovat agresivně stejně jako naopak bázlivě. Je nutné být suverénní, jistý a přátelský. Hodně zdaru, přeji Vám vše dobré v Novém roce a ať se nám dobře běhá, a to i ve společnosti psích, byť i cizích kamarádů. :-)

avatar

OlinaB žena 26.02.2009 14:18:32

Ja se svym psem mam bohuzel velmi spatne zkusenosti s Vami, bezci. Pravidelne trenujeme v zaprahu na kole na radne oznacene cyklicticke stezce. Tato je neustale plne obsazena bezci, kteri maji v uchu zarazenou muziku a nereaguji ani na zvonek, ani na volani a prosbu, aby nam uhnuli (velmi krasny je zvyk, pri vice lidech behat vedle sebe. Nejednou jsem musela zastavit smykem a ohrozila tak sebe i sveho psa, nemluve o preletu pres riditka, kdy se bezci zastavili a stali v rade a koukali, zda zastavim!. Jinak vas mohu ujistit, ze psovi v zaprahu je bezec naprosto lhostejny. Paradoxem je, ze mnohem ohleduplnejsimi jsou kolisti. Toto jen na ukazku toho, ze vec souziti lidi i psu je otazkou vzajemne tolerance a ohleduplnosti. Olina P.S. narozdil od Vas nepremyslim o zadnych sprejich, pripadne bejsbolce, kterou bych neohleduplnost potrestala a verte mi, ze mnozi bezci by to zaslouzili

avatar

maraton: 2:55:43 (1987)

administrator 03.04.2010 13:32:42

Znáte to. Běžíte již po několikáté ve stejném parku, myšlenky se v hlavě urovnávají, když v tom se na vás odněkud vyřítí…„přítel člověka“. Zastaví se a bude hrozit jen štěkotem? Nebo se vámi cítí ohrožen a zaútočí? Koho více vinit z takového útoku? Psa nebo jeho „páníčka“? S ná­zorem na psy, možná ale ještě více právě na jejich majitele přichází František Burda, kterého již znáte z článků o canicrossu.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 14 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.