Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běžící terč: Nahradí jízda na kole neodběhané kilometry?

Běžící terč: Nahradí jízda na kole neodběhané kilometry?
foto: archív Jana Prokopa

Jan Prokop, Jan Kervitcer | 15.07.2009 | přečteno: 9849×

V seriálu Běžící terč sledujeme přípravu Honzy Prokopa na říjnový maraton v Lausanne, v němž hodlá konečně pokořit hranici tří hodin. Hned v prvním týdnu objemového tréninku řeší problém, jak zvládnout naběhat požadovaný objem. Dají se neodběhané kilometry nahradit jízdou na kole? A co na to jeho trenér?


Týden jsem začal hledáním receptu na léčbu potíží, které mě trápily. Potvrdilo se, že nešlo o infekci, ale o alergickou reakci. Ve středu jsem již dostal předepsaný lék, po kterém se mi ulevilo alespoň natolik, abych mohl naběhnout nějaké ty kilometry. Ve středu jsem šel na „zahřívací" kolečko na Ladronku (cca 3,5km okruh), ve čtvrtek už jsem dal kolečka tři. Uvědomil jsem si, že ani pravidelným běháním 10 km denně kýžený objem neposkládám dohromady. Jediný způsob, jak se mohu dostat přes 100 km za týden, je dvoufázový trénink. V podstatě něco obdobného jako na soustředění.

Otázka je, jak dlouho dokážu takové zatížení zvládat. Ono je přeci jen něco jiného, když člověk odjede na týden, zbaví se všech povinností a soustředí se jen na trénink, doplňování živin, tekutin a relaxaci. Nicméně jsem se rozhodl, že zkrátka musím běhat, kdy to jen půjde.
V pátek jsem tedy ráno uběhl 3,5 km a protáhl tělo. Odpoledne jsem šel na trénink a dohodl se s trenérem, že budu pokračovat nezávisle v objemové přípravě. Tempem okolo 5 minut na kilometr jsem naběhal 12 km po Stromovce, a to včetně stoupání od výstaviště na Letnou.

V sobotu jsem po ranním kolečku dal odpoledne další dvě. Do třetího se mi už nechtělo, protože jsem v průběhu toho druhého pěkně zmoknul.

Ani v neděli jsem nevynechal ranní rozklus, ale domácí povinnosti mi ve zbytku dne už nedaly příležitost, abych vyběhl. V plánu jsem měl nějaký delší běh – okolo dvacítky. A co že mě to zaměstnalo? Montáž pěti šatních skříní PAX s posuvnými dveřmi. Ani na sklonku dne, kdy už byly smontovány všechny hlavní korpusy i dveře, nebylo jasné, kdy ta práce skončí. Jestli máte někdo osobní zkušenost s křivou parketovou podlahou ze třicátých let, víte, co mám na mysli.

Takže v neděli jsem už další kilometry nepřidal. Suma sumárum, týden jsem zakončil se 43 km na kontě. Žádná sláva, ale na to, že jsem začal běhat až ve středu navečer, to zase není žádná tragédie.

Sám pro sebe jsem si udělal několik závěrů. Za prvé, musím se snažit co nejvíce zařazovat i ranní lehký trénink a cvičení. Za druhé, je naprosto nutné, abych si pořídil nějaké nové tréninkové boty, protože ty dosavadní (oba páry) už za sebou mají větší než doporučenou kilometráž. Ony mne ty šlachy nebolí jen samy od sebe… Za třetí jsem pochopil, že bude potřeba rozbít jednostrannou zátěž a stereotyp jinými druhy sportů. Nabízí se kolo nebo in-line bruslení. Jenže tady se vynoří hned další otázky. Je možné nějak přepočítávat výkony na kole (také poměrně slušně rozvíjí vytrvalostní předpoklady), případně i v jiných sportech, na kilometry běhu? Pokud totiž jeden den pojedu místo běhu na kole, budu sice trénovat, ale počet naběhaných kilometrů za týden bude nižší.

Takže to je má veřejná otázka pro trenéra. Určitě je mnoho běžců, kteří z pracovních důvodů bojují s časovými možnostmi a hledají odpovědi na podobné otázky.


Komentář trenéra, Jana Kervitcera:

 

Minulý týden byl pro Honzu vlastně jen přípravou na to, co ho čeká od pondělí 13. 7. Důležité je, že vyřešil své zdravotní problémy. Správně pochopil, že pro docílení plánovaného objemu by bylo dobré využít alespoň 4× týdně ranní běhání spojené s cvičením na Ladronce.

K jeho dotazu, zda se dá běhání nahradit jinou činností, můžu říci, že zejména v začátcích přípravy je to minimálně 1× týdně docela vhodné. Důležitá je doba trvání zátěže v určité tepové frekvenci. Podle toho by se dala také přepočítat kilometráž. Například 30 km za hodinu na silničním kole v průměrné tepové frekvenci 150 je velmi podobné jako 60 min běhu ve stejné TF, to je cca 12 km. Obdobně je například možné zařadit vytrvalostní zátěž v terénu ve formě chůze s holemi pro Nordic walking, kde sami zjistíte, že TF nebude o nic nižší než při běhání. To samé platí také například pro in-line bruslení nebo třeba pro plavání. Týdenní kilometráž v průměru 100 km tedy není žádným dogmatem, ale pouze základním vodítkem pro stanovení objemu tréninku.

Ještě malá poznámka k snadnému výkonnostními cíli, o němž někteří z čtenářů úvodního dílu k seriálu dis­kutovali v komentářích. Pevně věřím, že v silách Honzy je už na podzim i výkon pod 2:50, čas pod 3:00 je pro něj spíše psychologickou bariérou, kterou je třeba prolomit.
V prvních 3 týdnech zatím rozhodně nepočítáme s žádnými závody, hlavní bude zvyknout si opět na pravidelný tréninkový rytmus, 1× týdně budeme zařazovat již tempový běh okolo TF 160, který by se měl postupně zrychlovat a prodlužovat a 1× týdně dlouhý souvislý běh 20–30 km, vše ostaní bude pouze volné běhání v TF 130–150.

Plán na 1. týden
4× ranní běhání + cvičení – cca 12 km
1× tempový běh 6 km stupňovaně – TF 145–155 plus rozklusání a vyklusání – cca 12 km
1× dlouhý souvislý běh – cca 22 km
3× volné běhání v TF 120–145 – cca 36 km
1× kolo 40 km silnice nebo 30 km terén – přepočteno na cca 15 km běhu
1× volný den (cvičení, doplňkové sporty)
Celkem tedy cca 97 km
K postupnému zkvalitnění přípravy dojde až od 4. týdne, kdy zařadíme pro kontrolu také nějaký závod, vrcholem přípravy v srpnu by měl být týdenní tábor Kerteamu v Novohradských horách v termínu 22. – 29. 8., kdy plánujeme naběhat za týden až 150 km.