Lenka: Nejdůležitější jsou kvalitní boty. Oblečení není ze začátku moc důležité. Vzpomínám si, že jsem běhávala „v čemsi obnošeném a plandavém“. Dnes už jsem tak trochu fajnšmekr a marnivá ženská, takže běhám v oblečení pro běžce, které je nejen funkční, ale taky dobře vypadá. A díky dobrému funkčnímu oblečení mohu běhat za každého počasí.

Peggy: Začínala jsem v bavlněném triku, teplácích a botách, které jen jako sportovní vypadaly. Běžecké oblečení jsem začala řešit až s první zimou. Potřebovala jsem něco, v čem nebudu „klepat kosu“. Mám problém, že má postava je nekonfekční. Ruce a nohy jsou o něco delší než výrobci oblečení čekají. Dlouho jsem hledala zateplené elasťáky, které mi neskončí nad kotníky. Nezateplené, které by padly, nemám do dneška. Velká úleva byly běžecké ponožky. Pořídila jsme si je teprve nedávno. Do té doby každý delší výběh skončil puchýřem.

Josef: Oblečení. A to v podstatě jakékoli. Začínal jsem běhat v teplácích, bavlněném tričku a mikině. Běhalo se mi hůř než teď ve funkčním prádle? Nemyslím, jen to třeba nebylo tak komfortní. Nejhorší, myslím si, je, když chce někdo začít s běháním a nejdřív nakoupí všechno možné i nemožné vybavení, aby po prvním běhu zjistil, že ho to nebaví, ani bavit nebude a vše, co nakoupil, zahrabe na dno skříně. Radši hned vyběhnout a postupně si dopřávat většího komfortu.

Jarka: Zpočátku jsem nechápala, k čemu by mi mělo být to drahé oblečení, které údajně propouští pot a zároveň zadržuje teplo. Dnes se tomu směji. Protože jsem obvykle přiběhla domů s mokrými fleky na teplácích i mikinách, čímž jsem si, nemluvě o zimě, mohla způsobit spoustu zdravotních problémů. Přirovnala bych to k miminku – taky chce být v suché plence, ne?

Hanka: Oblékám se spíš méně než více, protože nadbytečné svršky není kam odložit. Kromě toho lehčí oděv mě nutí k běhu, abych neprochladla.

Anna: Mám funkční prádlo, co vypadá, že vydrží věčně, a ani jsem za něj nemusela dát příliš mnoho peněz. Jinak si myslím, že běhat se dá ve všem, jen jde o ten komfort.

Katka: Vždycky jsem běhala v tom, co jsem zrovna našla ve skříni… Staré tepláky, nějaké triko a šlo se. V lese je to stejně jedno, co mám na sobě. Ale postupně jsem objevila kouzlo funkčního oblečení. Opravdu má něco do sebe, pěkně sedí, nikde nepřekáží, je z příjemného materiálu a ještě k tomu funkční. No, a navíc taky slušivé. Přeci jen, i při sportu bychom se měli cítit pohodlně a hezky. Já osobně mám raději volnější oblečení, ale dneska už se i „elasťáky“ dělají tak, že ani nevím, že je mám na sobě.

Jan: Nejdůležitější jsou vhodné boty. Podle počasí volím buď běžecké trenky nebo v zimě elasťáky. V létě nosím volnější funkční triko. Když je chladněji, beru přiléhavé funkční triko s krátkým nebo i dlouhým rukávem a případně ještě soft-shellovou vestu, která zabrání větru.

Tonda: :-D boty, ponožky, spoďáry Neřeším to, dle rady z běhej.com se obléknu tak, jako by venku bylo o 10 °C víc a jdu na to. Teď přemýšlím, že si budu muset koupit tričko s dlouhým rukávem, které bude sát pot i na předloktí. Beru si na sebe šusťákové tepláky, bavlněné tričko, do chladna mikinu, zapínám se ke krku, a bundu. Teď s mrazy nevím, jak spolehlivě vyřešit ochranu krku v zimě. S tím bych potřeboval poradit.

Téma zimního oblékání, to je velká výzva pro každého z nás. Každá praktická rada se může hodit. A možná radou, kterou považujete za naprostou samozřejmost, pomůžete spoustě začátečníků.

Jarka v loňském roce posílila náš tým v roli korektorky a příležitostné autorky. Ve svém civilním povolání je učitelkou. K běhu se propracovala postupně přes chůzi, kterou si zvolila jako jeden z prostředků hubnutí. O tom, že zvolila dobře, svědčí fakt, že za necelé dva roky dokázala shodit téměř polovinu své původní váhy. Jak ale sama přiznává, neobešlo se to bez komplikací. Proto by podobné radikální hubnutí v relativně krátkém čase ostatním nedoporučovala.

Její současná motivace k běhu je už ovšem zcela jiná, než byla na počátku. O tom svědčí i dvojnásobná úspěšná účast na závodech. Jarka už se těší na jaro, kdy do své běžecké sbírky hodlá zařadit další závody.