Veronika Brychcínová: Elitní nosič vody

P?i pražském maratonu si vylepšila osobní rekord o více než 20 minut na 2:40:50, získala titul mistryn? republiky a v cíli ani nevypadala vy?erpan?. Na tiskové konferenci po závod?, kam p?išla p?ímo ze stup?? vít?z? ješt? v b?žeckém, p?itáhla nejv?tší pozornost.

K rozhovoru p?ipravovaném již dlouho p?ed závodem jsme se sešli v podve?er po skon?ení pražského maratonu v zahrádce hosp?dky na Starom?stském nám?stí, jen pár desítek metr? od místa, kde si dob?hla pro senza?ní t?etí místo v maratonu celkov?. P?es poslední skv?lé b?žecké úsp?chy však z?stává Veronika svá. 

Sympatie si získává již p?i p?íchodu, kdy ješt? p?ed usednutím ke stolu se zeptá, jestli m?že všem objednat rundu nealkoholického piva pro dopln?ní iont?. Vytáhlá šlachovitá vytrvalkyn? trochu ostýchav? sama nabídne mezi b?žci obvyklé tykání. Nad otázkami vždy chvíli p?emýšlí a je vid?t, že s ned?lním úsp?chem zatím zcela neví jak naložit.

?as 2:40:50 je skv?lý. Bylo v tvém plánu jej zab?hnout?

Cílový ?as jsem p?íliš neplánovala. P?ed deseti dny jsem se totiž p?i tréninku zranila a v následujících dnech se vždy p?ibližn? po šesti kilometrech zran?ní znovu ozvalo. Zvažovala jsem i to, že nepob?žím v?bec, ale den p?ed závodem jsem m?la p?i vyklusání dobrý pocit a tak jsem se rozhodla alespo? se postavit na start a zkusit závod rozb?hnout tempem 3:55 na kilometr s tím, že po deseti kilometrech se uvidí. B?želo se mi dob?e a nakonec z toho bylo t?ch 2:40:50. 

Dosaženým ?asem Veronika Brychcínová splnila limit Mezinárodní atletické federace IAAF (2:42:00) k ú?asti na letošním Mistrovství sv?ta v atletice v Ósace. Limit ?eského atletického svazu je však ješt? p?ísn?jší (2:35:00) a tak by k ú?asti na této akci musela dostat tzv. divokou kartu. 

M?la jsi v pr?b?hu závodu informace o pr?b?žném po?adí?

M?la jsem naplánované tempo a snažila jsem se jej dodržovat. Nesledovala jsem, jak jsou na tom ostatní soupe?ky. M?la jsem možnost situaci trochu sledovat na obrátce na 28. kilometru, kdy jsme b?žely proti sob?. O tom, že odpadla favoritka Ivanova, jsem ale nev?d?la, zjistila jsem to až v cíli. 

Ohromn? mi b?hem závodu pomohl jeden závodník, s nímž jsem b?žela asi od patnáctého kilometru. Mluvil n?jak ?esko-francouzsky (pozn. redakce: Karel Krej?í). Držela jsem se p?l kroku za ním a to mi pomohlo. Ten mi spadl z nebe, dotáhli jsme to spole?n? až do cíle.

Myslíš si, že by se dal tv?j maratonský ?as ješt? zlepšit?

Studuju na Fakult? t?lesné výchovy a sportu, krom? toho se musím n?jak živit. Jsem živnostník a kombinuju n?kolik ?inností. U?ím angli?tinu, p?sobím jako instruktorka spinningu ve fitness centru, mám masérský kurz. N?co by se v tom asi muselo zm?nit, abych se mohla ješt? zlepšovat. V rámci možností, které mám, jsem tomu letos dala myslím všechno.

Kolik maraton? se dá kvalitn? podle tebe ro?n? zab?hnout?

Já b?žela zatím vždycky jen jeden za rok. V souvislosti s maratonem jsem vždy uvažovala jen o Praze a sta?il mi ten jeden pražský. Myslím, že dva maratony se dají za rok kvalitn? zab?hnout, víc se mi zdá p?íliš.

Jak vypadá tvoje regenerace po závod? a v pr?b?hu tréninkového cy­klu?

Ve fitness centru, v n?mž pracuji, je ví?ivka, takže dnes ješt? p?jdu do ví?ivky a zítra na masáž. Krom? ví?ivky doma provádím ráno kompenza?ní cvi?ení. Jinak té regeneraci p?íliš nedávám. Hodn? jsem o tom te? p?emýšlela v souvislosti s již zmi?ovaným zran?ním. Dokud ?lov?k nemá zdravotní problémy, má tendenci regeneraci p?íliš neza?azovat. To budu muset zm?nit.

Máš pro za?ínající b?žce n?jaké tipy týkající se výživy?

Myslím, že výživa je d?ležitá b?hem celého tréninkového období. Mn? asi jako každému chutnají jídla, která by se po?ád jíst nem?la. B?hem tréninkového období si jídelní?ek upravuju, t?eba formou ovesné kaše k snídani. P?ed maratonem si zajdu do nejoblíben?jší cukrárny na nejoblíben?jší zákusek (pozn. redakce: mrkvový šáte?ek z pet?ínské cukrárny). 

P?ed jedním z p?lmaraton? jsem zkoušela i sacharidovou dietu, te? to ale nevyšlo, protože jsem nemohla trénovat tak, jak jsem cht?la, a tím pádem by i ta dieta fungovala jinak. Zkouším to, ale s dietami je t?eba zacházet opatrn?. Ve?er p?ed závodem si dávám jen malou porci jídla, aby se vše dob?e strávilo a t?lo bylo p?ed závodem lehké, minimáln? bílkovin, trochu tuku a hlavn? základ ve form? sacharid?. ?íká se, že nejvíce toho ?lov?k vybojuje, když má trochu hlad.

V?nuješ se lakrosu a b?hu. Je v tom n?jaká spojitost? D?láš t?eba jeden z t?chto sport? jako dopln?k toho druhého? 

Za?ínala jsem s lakrosem. Pat?ím k hrá?kám, které zárove? úto?í i brání a jejichž hlavním úkolem je p?enést mí? z jedné strany h?išt? na druhou – jsem takovým nosi?em vody. Navíc nemám zrovna skv?lou techniku ovládání lakrosky, tak jsem si ?íkala, že p?i lepší fyzické kondici se technika v zápase pod vlivem únavy nebude dál zhoršovat. Proto jsem asi p?ed deseti lety za?ala s b?háním a v lo?ském roce se stal b?žecký trénink ješt? intenzivn?jším.

Dají se oba dva sporty d?lat naplno? Nep?eváží se to te? po úsp?chu v maratonu na stranu b?hu?

Je to možné. Ur?it? není možné d?lat oba dva sporty naplno zárove?. Budu se muset rozhodnout a je docela možné, že te? lakros p?jde co se herního výkonu tý?e trochu stranou.

B?háš už více než deset let. Pozoruješ kolem sebe v souvislosti s b?hem a b?žci n?jakou zm?nu?

Ur?it? te? potkávám p?i tréninku na mých oblíbených trasách více b?žc?, než tomu bylo v minulosti, což je ur?it? fajn.

V uvoln?né atmosfé?e se rozhovor poté stá?í k tomu, že Veronika ráda b?há ve sn?hu, „protože to krásn? k?upe pod nohama a v hlubokém sn?hu je možné b?žet uvoln?n? i z kopce, netrpí p?i tom tolik klouby“. Dozvídáme se i to, že krom? b?h? „dalekých“ a angli?tiny ráda nakupuje v papírnictví, protože „tam p?eci mají spoustu krásných malých v?ci?ek a je to vedle oblíbené cukrárny". 

B?hem rozhovoru Veronice n?kolikrát zazvoní telefon a ?ím dál ?ast?jší SMSky signalizují, že již dávno m?la být jinde. „Nezlobte se, já už to vypínám,“ ješt? se omlouvá momentáln? nejlepší ?eská vytrvalkyn?. 

Uvidíme ji nap?esrok v Pekingu?

Petr Kostovi? a Radek Narovec