Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Ženy ženám, aneb jak šlapala akce Neseď za pecí

Ženy ženám, aneb jak šlapala akce Neseď za pecí
foto: Leona Macháňová

Leona Macháňová | 06.06.2012 | přečteno: 6568×

V hlavní roli ženy, či mužům vstup zakázán. To platilo v neděli v Novém Vestci na ryze ženském běhu Neseď za pecí, který navázal na loňskou Pětku s hvězdičkou. Kdo mohl, běžel, ale trať se dala vzít i pěšky. Především vše bylo ušito na míru něžnému pohlaví. Organizátorka Leona Macháňová, kterou možná znáte jako běhající bloggerku, líčí slasti i strasti pořádání takového závodu.

Závodů pro běžce jsou mraky. Každý víkend je jich tolik, že lidi nevědí, který si vybrat dřív – jestli ten do vrchu, nebo tamten kolem jezera, zda se kromě běhu i vykoupat či si zastřílet. Někteří zvolí maraton, jiní ultramamuta, někdo se spokojí s pětkou.

A takovou pohodovou pětku v lese jsem letos pro ženy připravila. Je to les smíšený, trénoval v něm Zátopek a výškoměr zde nemá skoro žádnou práci. Na informační ceduli jsme se dočetli, že bychom zde mohli narazit na spousty významných rostlin a živočichů, například na mé příbuzné rosničku zelenou a skokana štíhlého (ovšem ten je tedy hodně vzdálený).

Staroboleslavské lesy byly vždy oblíbeným místem pro honitbu, i císař Karel IV se tu proháněl. O uplynulé neděli se tu proháněly běžkyně a chodkyně každého věku. Od nejmladší Elišky až po nejstarší, nebo raději nejzkušenější, paní Vlastu (která mimochodem vypadala tak o dvacet let mladší a podala důkaz o tom, že běh je dobrý i na pleť).

Počasí bylo ráno jako malované. Nádherně modrá obloha, nikde ani mráček. Poslední dny jsem předpověď vůbec nesledovala. To proto, abych nebyla ve stresu z něčeho, co stejně neovlivním. Možná proto mě hodně překvapilo, když o dvě hodiny později modro zešedlo a obloha plakala. Říká se, že jedenáctá rozhodne, takže jsem byla v klidu. V jedenáct pršelo…

Tou dobou už byla hrubě označená trasa. Oproti loňsku, kdy se závod jmenoval Pětka s hvězdičkou, se trasa posunula víc do lesa a víc se narovnala. Někomu to vyhovovalo, někomu možná méně, ale z mého pohledu to mělo více pozitiv než negativ. Jen se prodloužila cesta ke startu, ale jinak byl třeba krásný cílový prostor, kde čekaly drahé polovičky na tu svou jedinou, které fandily. O přátelské atmosféře, která se tam vytvořila, ani nemluvě.

Taky už byl na svém místě nejeden dobrovolník včetně moderátora, který byl vtipný, nevtíravý a vůbec úžasný. Dokonce jsem mu málem podlehla. To když chtěl posunout start, protože mu přišlo, že už tam všichni jsou. No, naštěstí nás důrazně zastavil jeden z manželů a udělal dobře, protože pár holek se ještě před závodem zahřívalo pobíháním po lese.

Kolem oběda, my měli dvanáct, příroda jedenáct!, přijeli partneři, rozbalili si svá stanoviště a… začalo pršet. Je-li člověk duhová víla, která miluje déšť, pak je to nádhera. Pokud vás déšť hladí po tváři, pozorujete odskakující kapky od hladiny řeky a zeleň kolkolem pookřeje po dodané vláze, pak je to relax nejtěžšího kalibru, oáza pro unavené oči a ještě unavenější tělo. Ovšem to nesmíte být na akci, kdy mají závodnice strávit odpoledne povalováním se v trávě a rácháním nohou v chladné Jizeře. A běžet závod.

Ale co, stanoviště jsme přesunuli, moderátor si vzal deštník a jelo se dál. Mírný deštík zahnal závodnice pod obrovské slunečníky, ale nevypadaly, že by jim to nějak zvlášť vadilo. Bavily se. A všechny čekaly, až se objeví hvězda běžeckého světa – Miloš Škorpil. Jako správná celebrita přijel později, než se předpokládalo, ale stihl start i autogramiádu. Podepsal i tři knížky, o které se před jeho příjezdem losovalo.

Samotný průběh závodu neposoudím. Nám ještě zněly v uších dva výstřely, které vypustily na trať nejdřív běžkyně a pak ty, co si na běh už, nebo ještě, netroufaly, a už tu byly první dvě závodnice. Obě, Jitka Kalná i Radka Sýkorová, opět obhájily svá loňská přední umístění. A pak dobíhaly a docházely další a další a bylo vidět, že se vážně snaží, že bojují, že toho mají dost, i že to zvládly úplně v pohodě. Cíle dosáhlo do hodiny všech 47 závodnic. Byly úžasné a všem ještě jednou gratuluji!

V zázemí závodu už probíhalo vydávání cílových balíčků a ovoce na osvěžení. Naši časoměřiči rychle zpracovali výsledky a my se přesunuli ke stupínku vítězů. Předávání kupodivu proběhlo v klidu, protože mě k tomu nikdo nepustil, jen mi vždy kluci podali příslušný diplom i cenu. Ano, myslím, že mým pomocníkům patří dík největší a zasloužili by samostatný článek. Který jim sepíšu, jen co vydechnu (ne naposledy).

Podtrženo sečteno: Soudím podle spousty gratulací buď přímo na místě nebo v mnoha mailech či vzkazech na FB, že se závod vydařil. A už v tuto chvíli mám smělé plány na příští rok. Na jejich odhalení je však spousty času. Ještě jednou všem děkuji. Za účast. Za pomoc. Za sponzorské dary. Za partnerství.

WEB ZÁVODU A DALŠÍCH AKTIVIT

FOTOGALERIE

BLOG LEONY MACHÁŇOVÉ

Komentáře (Celkem 2)

Nalezené položky: 3 První Předchozí | 1 | Další Poslední

lmachanova 05.06.2012 12:07:03

V hlavní roli ženy či mužům vstup zakázán. To platilo v neděli v Novém Vestci na ryze ženském běhu Neseď za pecí, který navázal na loňskou Pětku s hvězdičkou. Kdo mohl, běžel, ale trať se dala vzít i pěšky. Především vše bylo ušito na míru něžnému pohlaví. Organizátorka Leona Macháňová, kterou možná znáte jako běhající bloggerku, líčí slasti i strasti pořádání takového závodu.
Odkaz na článek

avatar

Dobřichovice

Celkem 1583 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:56:43 (2012)
půlmaraton: 2:13:06 (2012)

kamca žena 05.06.2012 15:04:36

V neděli jsem tam byla se ségrou a kamarádkou. Počasí se vydařilo, předstartovní deštík jsme strávily v hospůdce u kafe a na běh už bylo příjemně. Zlepšila jsem si osobák, ale to není podstatné, hlavně to byla strašně fajn akce, které se za rok určitě znovu zúčastníme. Organizace klapala na jedničku, všichni byli strašně vstřícní. Prostě na jedničku, díky.

avatar

Celkem 1196,38 km
Minulý měsíc 0 km

Kateřina G. žena 07.06.2012 12:09:43

Pro nás bylo příjemné zúčastnit se něčeho, co zrovna nepořádáme. Už jsem skoro zapomněla, jaké to je.

Moc se mi líbí, že je závod určený ženám a hodně mě oslovuje možnost týmů matka/dcera. Nejenom že je v tom určitá symbolika, možnost předávání dobrého do další generace, ale zároveň je to i určitá výzva pro podporu rodinných vztahů.

Další výborný výsledek: hrdí manželé, otcové, kteří přijeli se svými závodnicemi na místo a nemávli nad „další pošetilostí, kterou si ta moje zase vymyslela“ rukou. Podporovali své ženy nejen psychicky, ale i prakticky – umožněním tréninků, svojí přítomností u závodu.

Leono, sice je Neseď za pecí a …běž běh pro ženy, ale jsou do něj zapojené celé rodiny! Nevím, jestli jsi to plánovala, nicméně se ti zadařil husarský kousek. Ještě jednou, díky.

Motto: "Někdy jsem do snídaně uvěřila třeba v šest nemožností." Královna, Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem, L. Carroll
Nalezené položky: 3 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.