Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

SERIÁL: Zasloužilá matka běžkyní. Jde to za tři měsíce?

SERIÁL: Zasloužilá matka běžkyní. Jde to za tři měsíce?
foto: archiv Jarmily Kadlecové

Jarmila Kadlecová | 10.06.2013 | přečteno: 8418×

Je mi 53 let a v posledních třech desetiletích se mé fyzické výkony omezily na rození dětí a péči o ně: mám čtyři, nejstaršímu je 27, nejmladšímu 16. Na cyklovýlety vyráží moje rodina beze mě, nelyžuji, neběhám. Teď za mnou přišly moje děti s tím, abych si zkusila zaběhnout na konci prázdnin desetikilometrový We Run Prague. Deset kilometrů? Běžet? Za tři měsíce? Já?!?

Jen na okraj – čtyři porody se projevily i na mojí postavě: 75 kilogramů není na moji výšku 168 centimetrů ideální. Prostě a jednoduše mám ke sportovci daleko.

Nejdřív jsem tedy byla proti. Na závod ráda přijdu, ale stejně jako na maratonech si stoupnu pěkně podél trati v roli fanouška. Pracuji jako mzdová účetní a daňová poradkyně, práce mám až nad hlavu a běhání po finančních úřadech mi stačí. Děti se ale jen tak odbýt nenechaly a snažily se moje obavy rozehnat.

„Jak začnu běhat?“ „Prostě vyjdeš ven a zkusíš to, mami!“

„Vždyť nemám žádnou fyzičku…“ „A právě proto bys na ní měla začít pracovat.“

„V čem bych vůbec běhala?“ „Boty si koupíš a na oblečení zase až tak nezáleží.“

„Kam bych vyrazila?“ „Za domem máme cyklostezku i park, to ti bude na začátek úplně stačit!“

„S kým bych šla?“ „Běhání není tenis, abys k tomu někoho potřebovala. Někdy půjdeš sama, někdy se k tobě přidáme my, jak to vyjde.“

„A kdy? Měla bych na to vůbec čas?“ „Běh je časově nejmíň náročný sport – vyběhneš z domu, nemusíš si nic balit, nikam se přesouvat, nikde se registrovat. Tak se přestaň vymlouvat, mami!“

Po chvíli opadl můj prvotní šok a začala převládat přirozená ctižádost, soutěživost a touha po vítězství. Doteď jsem si ji vybíjela u deskových her, není na čase zkusit přijmout výzvu opravdu fyzického rázu?

Rozhodla jsem se, jdu do toho. Jak jinak mám zjistit, jestli na to mám? A kdy, když ne teď? Držte mi palce, budu vás pravidelně informovat, jak se moje snaha vyvíjí!

Komentáře (Celkem 5)

Nalezené položky: 6 První Předchozí | 1 | Další Poslední

jarkakadla žena 10.06.2013 09:19:52

Je mi 53 let a v posledních třech desetiletích se mé fyzické výkony omezily na rození dětí a péči o ně: mám čtyři, nejstaršímu je 27, nejmladšímu 16. Na cyklovýlety vyráží moje rodina beze mě, nelyžuji, neběhám. Teď za mnou přišly moje děti s tím, abych si zkusila zaběhnout na konci prázdnin desetikilometrový We Run Prague. Deset kilometrů? Běžet? Za tři měsíce? Já?!?
Odkaz na článek

avatar

Černé Voděrady

Celkem 15515,35 km
Minulý měsíc 196,23 km
10 km: 0:48:56 (2017)
půlmaraton: 1:49:10 (2017)
maraton: 3:57:39 (2017)

MartiNo žena 10.06.2013 09:39:03

Držím palce :-)

Motto: Žít a nechat žít.
avatar

Celkem 11099,39 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:50:37 (2015)
půlmaraton: 1:48:11 (2015)
maraton: 4:24:37 (2014)

Ondřej S. (aka
poohDA)
muž
10.06.2013 10:17:49

když máte z zádech podporu nejbližších, tak to máte polovinu běhu jistou. A tu druhou dáte i ze setrvačnosti. :-)

Motto: Mírné zjednodušení ušetří hodiny vysvětlování.
avatar

Hechizo muž 10.06.2013 12:34:12

Za tým IMPACTu držím palce ;-). dk

avatar

Příbram

mamastana žena 16.06.2013 15:47:24

Moc, moc držím palce. Vaše rozhodnutí je zatím mým snem.

avatar

Radonice u Kadaně

Celkem 104 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:55:25 (2013)

Ladenka88 žena 12.07.2013 21:07:09

mooooc držim plaečky :)

Motto: běžím-sbírám kilometry :)
Nalezené položky: 6 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.