Zdeňku, obrovská gratulace k tvému členství ve špičkové ultratrailové skupině BUFF Pro Team. Jak ses do ní dostal?

„Moc děkuji za gratulaci. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Ale asi za to můžou především výsledky za poslední dva roky a především na letošním skyrunningovém MS na Buff Epic Trail. Na domácí půdě Buffu se mi povedlo být na 5. místě a asi to na vedení teamu, nevím proč, zapůsobilo. Pak už to šlo poměrně rychle a jednání jak se šéfy Buff Pro Teamu ve Španělsku, tak s Edo Grolmusem ze slovensko – českého zastoupení, který se o mě stará, byla velmi příjemná, přímá a kamarádská. Nesmím samozřejmě zapomenout na vstřícnost a pochopení Honzy Setunského z The North Face, který mi takto rychlou změnu umožnil, protože viděl, že moje sportovní cíle možná visí ještě o kousek výše a bez takovéto podpory je to, když ne nemožné, tak minimálně mnohonásobně těžší. Osobně to beru jako odměnu a nový impuls do tréninkové dřiny. Zároveň se těším, že budu okukovat, sledovat a učit se, jak to v takovém teamu chodí, abych to mohl alespoň malou částí potom přenést a použít pro mladé běžce v Čechách.“

Vidíš nějakou šanci, aby se i jiní Češi dostali do profesionálního týmu? Co pro to musí udělat?

„Samozřejmě hlavním předpokladem je výkonnost a výsledky. Ale myslím si, že je třeba i spousta štěstí, abys nějak nebo něčím zaujal i tak trochu mimo běhání. Ale já to otočím. Doufám, že v brzké době vznikne nějaký český profesionální tým. Že se najde nějaký nadšenec, který bude chtít podpořit výborné české běžce v tomhle krásném a náročném sportu. A že jich tady je a roste spousta!“

Letos jsi zazářil skvělým 5. místem na MS ve skyrunningu. Je to tvůj největší úspěch? Jak na něj vzpomínáš?

„Jak se to vezme. Už jsem trošku starší a emoce už si tak nějak radši užívám uvnitř sebe. Já jsem asi daleko více prožíval vítězství na světovém poháru v MTB 24 HOURS v Římě, kde to byl neskutečný boj až do konce a ujeli jsme neskutečných 600 km. To byl rok 2007. Toho si asi cením nejvíc. Ale samozřejmě v běhání je to nej… Já to asi ještě ani neumím ohodnotit. Potřebuju na to více času a takové to klidnější podzimní období, kdy se určitě budu ve vzpomínkách k tomu závodu vracet. Po závodě v Barrueře to bylo takové hrozně hektické, navíc už tam mě oslovil Buff Team, takže vlastně ani nebyl čas si to užít. Ale ne, druhý den po závodě jsem se ráno sbalil a šel si na první kopec závodu lehnout do trávy a užil si to sám v sobě. A i mě trochu mrzelo, že u mého největšího úspěchu nebyla žena Kamča a moji kamarádi, kteří se mnou po závodech jezdí a pomáhají mi. No a samozřejmě vyhlášení bylo monstrózní a stát na jednom podiu s Luisem Albertem je pro mě čest a něco takového se nezapomíná. Husinu jsem měl všude…“

Naopak na UTMB (160km závod okolo Mont Blancu, pozn. red.) se ti v srpnu úplně nedařilo. Co se stalo?

„Haha, totální kolaps organismu! Asi jsme špatně s trenérkou vyhodnotili můj pozávodní stav po MS. Já i tělo asi bylo v nějaké euforii a cítil jsem se moc dobře. Chtěl jsem před UTMB ještě trochu potrénovat a vlítli jsme do toho asi brzo a poměrně těžkými tréninky. V posledním týdnu před UTMB už jsem se cítil hodně unavený a ani vedra v Chamonix mi moc nepomohla. Závod byl už od startu jedno velké trápení. Nestíhal jsem ani klukům, ani holkám a dokonce ani dětem, které povzbuzovaly u trati. V kopci po 30. km, který jsem předtím běžel jako ladící úsek, už jsem nemohl ani jít. Tělo nespolupracovalo a já si musel lehnout na louku a chvíli si chrupnout. Pak už jsem se jenom otočil a s pokorou k horám, které v tom místě začínaly, jsem to trápení ukončil.“

Kam se chystáš příští rok?

„To je pro mě zatím složitá otázka. Ještě třeba neznám kalendář skyrunningového světového poháru. Ale osa asi je dána velkými světovými závody: Lavaredo, Buff Epic Trail, UTMB, Ultra Pirineu. Potom jsem ještě pozvaný na jeden moc hezky vypadající závod ve Švýcarsku s hodně slibujícím názvem Scenic Trail. A samozřejmě bych se moc rád ukázal na nějakém závodě doma a třeba na Slovensku. Ale já už musím hódně myslet na regeneraci a důkladný odpočinek, aby se pokud možno neopakovalo letošní UTMB. Takže kalendář spíše prořídne a možná se v něm spíše objeví i nějaké kratší závody v rámci tréninku.“

ZDENĚK KŘÍŽ

Narozen 1972, žije a pracuje v Krkonoších, kde provozuje horskou chatu. Od letošního léta je tento reprezentant ve skyrunningu členem profi stáje Buff Pro Team. Dříve provozoval špičkově MTB, je dvojnásobným vítězem Světového poháru na 24hod (2007, 2008). Letos byl pátý na MS ve skyrunningu a vyhrál na domácím šampionátu skyrunnerů závod na 66 km. Loni a předloni vyhrál 107km trať na 100 miles of Istria, loni se blýskl i devátým místem na uznávaném závodě Ultra Pirineu.

Celé znění rozhovoru naleznete v aktuálním čísle tištěného Běhej.com, které je právě v prodeji.