Jste tahounem nadace České srdce. Letos pojedete již na svou čtvrtou zahraniční štaci. Jaké byly počátky v roce 2013?

„Těmi byla má cesta do Súdánu. Jel jsem tam tehdy sám a bylo to úžasné! Tamní nemocnice založená Italy stála uprostřed ničeho, z celé Afriky se k ní upínali lidé s nemocným srdcem, kteří neměli peníze na operaci v jejich vlastní zemi. Zažil jsem jednu příhodu: Mladý muž z Čadu jel celý týden autem, vyčerpaný vystoupil před naší súdánskou nemocnicí z auta a upadl vysílením. Ihned podstoupil resuscitaci, zákrok a nakonec přežil. A pak jel zase sám týden domů. Takto to prostě v Africe funguje. Tady v Evropě máme všechno, co chceme. Proto si myslím, že bychom to měli předávat těmto zemím, aby se tam mohlo něco zlepšit.“

Co vás přivedlo k myšlence „odskočit si“ do Afriky?

„Vždy jsem chtěl být blíž tomu úplně jinému světu, který si tu neumíme představit. Někam, kde lidé žijí v chatrčích, děti se rodí bez rodných čísel a kde není k dispozici bezplatná lékařská péče. Teprve tam se člověku otevřou oči.“

Kdybyste měl srovnat srdeční choroby tady a v Africe, jak si stojíme?

„V rozvinutých zemích je častější infarkt myokardu, hypertenze, cukrovka a cévní mozková příhoda, což je dáno blahobytem našich zemí, stravou, zvýšeným příjmem cholesterolu a nezdravých cukrů a… také nedostatkem pohybu. Tedy vše novodobá onemocnění.“

Co rozvojové země?

„Tam jsou častější případy nemocí, které se u nás už prakticky nevyskytují, například revmatická choroba srdeční. Ta vzniká nepřeléčením klasické angíny s negativními dopady na chlopenní aparát srdce a následně celkově na jeho funkci. Pro srovnání – těchto krajních případů je v Evropě několik stovek ročně, zatímco v Africe milion! Tak časté jsou tam případy, kdy si děti uprostřed hraní začnou stěžovat na dušnost, začnou jim otékat nohy a následně se zjistí, že už mají inoperatibilní srdce a nedá se jim už pomoci… A to chtějí lékaři z Nadačního fondu České srdce změnit – předejít tomu kontrolami a zjištěné případy směřovat do nejbližších nemocnic a operace i spolufinancovat.“

Letenky, víza, jídlo a ubytování si platí sami sami členové týmu (i studenti medicíny), kteří si na mise dokonce berou dovolenou. I dary Nadaci nechcete zadarmo – v dubnu nabídnete veřejný běžecký závod…

„Nechceme jen klepat na dveře a žádat peníze pro nadaci, chceme dárcům něco za jejich pomoc nabídnout. Nějaký kulturní nebo jako nyní sportovní zážitek, který dárcům připravíme díky agentuře RAUL. Celý den Proběhni.se bude koncipován jako český den srdce. Budeme mít v areálu IKEM postavené stanové městečko a účastníkům závodu budeme dávat informace o srdci, vyšetřovat je. Chceme měřit krevní cukr, cholesterol, tlak, natočit EKG, pomoci se závislostí na kouření, učit je resuscitovat.“

Uvádíte, že příčinou poloviny všech úmrtí v Česku jsou potíže se srdcem, cévami či cévní mozková příhoda. Jak na tom jsou sportovci?

„Samozřejmě, že pravidelný pohyb vede ke snížení rizika těchto kardiovaskulárních onemocnění. Nicméně obzvláště mladí vrcholoví sportovci mohou být nositeli určitých geneticky podmíněných onemocnění jako je hypetrofická kardiomyopatie, arytmogenní kardiomyopatie pravé komory srdeční či poruchy iontových kanálů v srdci, které mohou vést k život ohrožujícím poruchám srdeční rytmu (fibrilace komor) při fyzické zátěži. Pravděpodobnost této genetické vlohy je sice malá, ale čas od času jsme svědky náhlých úmrtí při různých sportovních akcích, například na fotbalových hřištích uprostřed zápasu. Obzvláště pokud má běžec v rodině pozitivní rodinnou anamnézu náhlého nečekaného úmrtí nějakého rodinného příslušníka v mladém věku, neměl by preventivní vyšetření zanedbat. Proto budeme během probehni.se zájemcům nabízet natočení EKG, které může některá z těchto onemocnění pomoci diagnostikovat.“