7:45 Před přenosnou konstrukci Expa na náměstí Jana Palacha přijíždí úřední měřič AIMS a velitel občerstvovacích stanic Pavel Frček. Dobýváme se do ještě zavřeného Expa a já pomáhám Pavlovi naložit všech 21 tabulí s kilometrovníky. Venku se zatím první ranní ptáčata řadí do fronty. 

8:30 Expo dávno otevřeli a vydávání startovních náležitostí jde pěkně od ruky. Startovní čísla si v posledních hodinách stihne vyzvednout tisícovka běžců. Převládají cizinci, slyším italštinu a angličtinu, čeština je však skoro stejně častá. 

9:30 Vycházím ven, pěkně to fouká.

10:30 V Expu partneři pomalu začínají balit trička z minulých ročníků, poslední opozdilci se už jen trousí. Přecházím do šatnových prostor, procházím kolem masážního salonu Palestry, míjím zatím prázdné přístřešky, kde se budou odevzdávat čipy, střežené úschovny a ve stanech, sloužících za převlékárny,pot­kávám spoustu známých, většinou mimopražských běžců. Ale také prof. MUDr Jana Pirka, DrSc., jednoho z našich nejznámějších kardiologů. Po ujištění, že dostal poštou naši Terrmínovku, se mi svěřuje, že dnes bude závod sledovat pouze z tribuny V.I.P. „Jsem strašně nachlazen a jelikož za měsíc slavím šedesátku, musím už být opatrný. Jdu vrátit čip,“ říká dr. Pirk poněkud rozladěně. Za chvíli zase potkám početnou skupinu běžců TJ Maratonstav Úpice, předseda klubu Karel Šklíba je právě v družném hovoru s eurokomisařem Vladimírem Špidlou, který je pravidelným účastníkem půlmaratonu. 

11:00 Vracím se na náměstí Jana Palacha a u již uzavřeného Expa potkávám předsedu Sdružení veteránů ČAS ing. Karla Matznera. Po nedávné nemoci ještě nemůže běhat, tak se přišel aspoň podívat. 

11:15 Vyhlížím svou jedinou současnou tréninkovou svěřenku Jitku Stehlíkovou. Všichni vědí, že nesnáším tréninkové plány, rozesílané mailem na desítky adres. Se svěřencem prostě trenér musí být alespoň v občasném osobním styku. Ale Jitka je krajanka z Kroměříže, města mých gymnaziálních studií, tak jsem udělal výjimku. Konečně přišla a tak jí píšu na papír rozpis na jednotlivé pětky. Výsledek má být 1:55 hod., popřeju jí šťastnou cestu a posílám ji, aby se rozcvičila. 

12:00 Přecházím přes most na levý břeh Vltavy, vzápětí vidím, jak se sousedním Mánesovým mostem valí dav skoro pěti tisíc běžců. Za chvíli jsou tady motorky a doprovodná auta. Jackson Kirwa běží za vodičem Tanuim jak o život, padesát metrů za ním se valí černé klubko ostatních Keňanů, pak s blonďatým Švédem Oskarem Käckem se snaží držet krok David Gerych, Petr Pechek a zdomácnělý Bulhar Ivan Čotov. Pak řady houstnou, nakonec běžci zaplní celou šířku Kosárkova nábřeží. Snažím se povzbudit své četné známé, ale určitě mi ještě mnozí v tom houfu unikli, tak se jim tímto omlouvám.

12:25 Přesun do Revoluční třídy. Vpředu nic nového, ale Kirwa mi už napřipadá tak čerstvý jako předtím. Na čtvrteční tiskovce se dušoval, že je v optimální formě i čtyři týdny po dobrém výkonu na Pařížském půlmaratonu, možná se trochu přecenil. Pechek s Gerychem dnes zastupují celou českou mužskou špičku a drží se výborně. Pavel Novák galantně rozráží vzduch před útlou běžkyní. Není to však papírová favoritka a vítězka ročníku 2006 Caroline Kwambai, nýbrž její etiopská soupeřka Aša Roba Gigi. Potom zase křičím na desítky známých a registruji že Jitka drží tempo přesně podle rozpisu. Když kolem mne proběhne vodič s označením 2:00, tuším, že je nejvyšší čas se přesunout k cíli. 

13:10 Stejně už vítězného Elijaha Karanju nestihnu, ani druhého a ani třetího Keňana. Stihnu ale Pavla Nováka, který si na posledních metrech dokonce zafinišoval. 

13:20 Poslední přesun na Smetanovo nábřeží. Tam potkávám Honzu Šimůnka, předsedu organizačního výboru letošního mistrovství světa veteránů v běhu do vrchu, které bude v září pod Králickým Sněžníkem. Řešíme spolu jeho propagaci, Honza zatím fotografuje členy Iscarexu Česká Třebová a já už poněkud ochraptěle povzbuzuji známé i neznámé. Tak jsem se do toho zabral, že jsem Jitku přehlédl. 

14:30 V cíli je živo a nebýt nekonečné fronty při výměně čipů za vratné zálohy, byla by docela pohoda. U občerstvovačky zjišťuji, že banány zbyly i na poslední a také minerálky je dost. 

16:00 Zkouším zjistit výsledky na webu organizátorů, ale marně. Možná byl takový zájem, že jim dočasně stránky zkolabovaly, nevím. 

17:30 Zkouším totéž na www.behy.cz, tady jsem úspěšnější a po chvíli hledání i spokojenější. Jitka Stehlíková běžela pouhých dvanáct sekund nad plán a do Kroměříže si kromě únavy odváží čas 1:55:12. Na premiérový půmaraton docela úspěch. Teď počkám, bude-li chtít se mnou spolupracovat dál.

Ivo Domanský