Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Maratony a extrémní běh srdci neprospívají, varuje kardiolog

Maratony a extrémní běh srdci neprospívají, varuje kardiolog
foto: Proběhni.se

Radek Narovec | 15.04.2019 | přečteno: 4574×

Běhejte s mírou, vaše srdce vám za to poděkuje. Pokud holdujete maratonům či dokonce extrémním vytrvalostním sportům, zpozorněte, ne vždy děláte svému srdci dobře, varuje kardiolog pražského IKEMu Michal Pazderník, který stál u myšlenky uspořádat v dubnu charitativní běh Proběhni.se.

Je běh vždy a za každých okolností zdraví prospěšný z pohledu srdce? Kdy není?

„Obecně vzato je fyzická aktivita zdraví prospěšná, ať už se jedná o delší procházku nebo běh. Pravidelné cvičení totiž vede ke snížení hladiny cholesterolu v krvi a poskytuje ochranu před hypertenzí a cukrovkou. Na druhé straně je sedavý styl života spojen s vyšší pravděpodobností ischemické choroby srdeční, resp. infarktu myokardu. U zdravých lidí se doporučuje aerobní cvičení alespoň 30 minut denně, na 50–85 % maximální tepové frekvence. Bylo prokázáno, že ti, kdo cvičí s mírou, věnují se běhu asi dvě až tři hodiny týdně, žijí nejdéle, zatímco lidé, kteří neběhají vůbec, mají život kratší. Pozitivní efekt pohybu se však ztrácí například u maratonů, či jiných extrémně vytrvalostních závodů, kdy může naopak dojít k mírnému poškození kloubů a svalů, včetně toho srdečního. Při těchto aktivitách je zvýšená pravděpodobnost srdečních arytmií, které nemusí být život ohrožující, ale třeba jen nepříjemně vnímané samotným sportovcem.“

Jaká jsou nejčastější onemocnění srdce u běžné populace?

„Kardiovaskulární onemocnění, tedy nemoci srdce a cév, jsou nejčastější příčinou úmrtí v naší populaci. Jedná se až o celých 50 % z celkového počtu. Nejčastějšími onemocněními jsou cévní mozkové příhody (55 tisíc pacientů za rok) a infarkt myokardu (20 tisíc pacientů). Největší tlak ve vzdělávání by měl být vyvíjen na prevenci kouření včetně pasivního, ovlivnění stravovacích návyků, tedy podporu zdravého životního stylu s pravidelným cvičením a monitorování výskytu srdečních rizik a chorobu. Ještě bych se zastavil u cukrovky. V Česku žije zhruba 860 tisíc diabetiků, jejich počet se během posledních 25 let zdvojnásobil. Při stejném růstu bude v roce 2035 touto nemocí trpět deset procent obyvatelstva!“

To nejsou veselé predikce. Ale vraťme se k intenzivnímu běhání. Co to je zbytnělé srdce, o kterém se hovoří v souvislosti s vrcholovými sportovci?

„Zbytnělé, hypertrofické nebo chcete-li atletické srdce bývá charakterizováno hypertrofií levé komory srdeční. Samotnou hypertrofií je myšlen růst tkáně vlivem zvětšování objemu jednotlivých buněk. Stejně tak jako se kulturistům při pravidelném tréninku zvětšuje objem kosterních svalů, ke stejnému fenoménu dochází i u vysoce trénovaných jedinců na srdci, a to v důsledků jeho zvýšené přečerpávací aktivity. Změny levé komory mohou být různorodé a závisí na objemu a především typu vykonávané zátěže. Jejich stupeň vedle samotného tréninku určuje také genetická výbava. Sportovec takovéto změny na sobě většinou nijak nepozná, svou dobrou trénovanost bude spíše pozorovat na nižší klidové srdeční frekvenci. Hypertrofii srdce většinou diagnostikuje až ošetřující kardiolog při natočení EKG či při základním echokardiografickém vyšetření. V drtivé většině případů se pak jedná o benigní (nezhoubný, pozn. red.) nález, který je právě spojen s dlouhodobým tréninkem. Je však velmi důležité, aby lékař neopomněl možnost alternativních příčin zbytnění srdce, jako je například dlouhodobě zvýšený krevní tlak, nebo v horší alternativě hypertrofická kardiomyopatie. Toto je dědičné onemocnění, které se projevuje nejen progresivním zbytňováním srdečního svalu, ale také život-ohrožujícími arytmiemi. Varovným signálem pak je například anamnéza ztráty vědomí sportovce, ať už v klidu či při námaze, nebo historie náhlého úmrtí v mladém věku někoho z rodinných příslušníků. Pak musí být indikována další vyšetření, včetně genetického, s cílem potvrzení či vyloučení této diagnózy.“

Po internetu kolují zprávy, jak sporttestery zachránily zdraví či dokonce životy běžcům, když jim signalizovaly nepravidelnosti v tepu. Opravdu se takto dají odhalit závažné potíže?

„Moderní sporttestery využívají řadu senzorů a vyhodnocují velké množství dat. V dnešní době se již zdaleka nejedná o pouhé zobrazovače aktuálního srdeční frekvence. V případě součinnosti snímače tepu, zabudovaného akcelerometru nebo GPS jsou sporttestery s velkou přesností schopny určit veličiny dříve vyhrazené jen pro specializované medicínské přístroje. Sporttestery ale samozřejmě nejsou zdravotnickými prostředky a nemohou nahradit profesionální diagnostickou techniku. Toto ostatně také potvrdily výsledky studie Apple Heart Study, prezentované na začátku března tohoto roku. Jednalo se o studii na více než 400 tisících pacientech, jejíž cílem bylo pomocí chytrých hodinek Apple Watch zaznamenat doposud nediagnostikovanou nepravidelnost tepu, a tedy možný vznik fibrilace síní. Toto je nejčastější arytmie v populaci, která je spojená se zvýšeným výskytem mozkových mrtvic a srdečního selhání. Výsledky této studie však byly doprovázeny velkým zklamáním, jelikož hodinky Apple Watch dokázaly správně diagnostikovat fibrilaci síní pouze u 0,03 % účastníků studie! Tím ale rozhodně nechci říci, že tyto elektrické pomůcky nečeká zajímavá budoucnost, na kterou se já osobně velmi těším!“

Co se může stát, když budu pokračovat v tréninku při nachlazení nebo lehkých chřipkových příznacích?

„Fyzická aktivita je zcela nevhodná u osob, které mají jakoukoliv formu nachlazení či infekce! Některé viry, včetně virů chřipky, mohou způsobovat poškození srdečního svalu – myokarditidy. Jestliže pak člověk s takovýmto onemocněním, při kterém je imunitní systém oslaben, sportuje, vystavuje se riziku trvalého poškození srdečního svalu, v raritních případech také náhlé srdeční smrti. Doporučuji každou chřipku důkladně vyležet, jelikož jsem za svou klinickou praxi viděl nespočet mladých pacientů, kteří se snažili toto virové onemocnění přechodit a skončili s těžkým srdečním selháním na jednotce intenzivní péče. Část z nich dokonce musela podstoupit transplantaci srdce.“

Dá se s nemocným srdcem dál sportovat?

„Snažím se všechny své kardiologické pacienty motivovat, aby i přes své onemocnění věnovali velký důraz na svou fyzickou aktivitu. Ještě před lety se například věřilo, že by pacienti po infarktu myokardu měli na několik dní zcela omezit svou fyzickou aktivitu a jen ležet na nemocničním lůžku. V dnešní době, samozřejmě i v důsledku výrazného rozvoje katetrizační léčby ischemické choroby srdeční, vstávají již druhý den z postele a začíná nemocniční rehabilitace. Tělesná dekondice je to nejhorší, co může kardiaka potkat, jelikož dochází ke zvýšení hladiny cholesterolu, krevního tlaku a tělesné váhy. Trénink naopak vede ke snížení nároků na dodávku krve a kyslíku, zlepšuje se funkce endotelu cév a metabolismus svalů. Vše se však musí dávkovat s mírou, člověk by měl sám poznat, jak různé druhy zátěže vnímá a jaký je strop jeho fyzické kapacity.“

Komentáře (Celkem 1)

Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Radek Narovec muž 10.04.2019 10:53:37

Běhejte s mírou, vaše srdce vám za to poděkuje. Pokud holdujete maratonům či dokonce extrémním vytrvalostním sportům, zpozorněte, ne vždy děláte svému srdci dobře, varuje kardiolog pražského IKEMu Michal Pazderník, který stál u myšlenky uspořádat v dubnu charitativní běh Proběhni.se.
Odkaz na článek

avatar

Desert muž 12.04.2019 12:29:23

tak ti nevím, běhat nebo neběhat

Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.