Všichni tři odpověděli na otázku redakce, jaký pro ně byl loňský noční závod. Pro Dana Zoubka byla Mattoni Night Grand Prix prvním závodem vůbec, Martin Singr již jich přes svůj mladý věk má odběháno celou řadu a desítku dokáže zaběhnout pod 40 minut a Pavel Novák patří mezi špičkové české běžce. Loni si odvezl vavřínový věnec pro nejlepšího českého závodníka a noční atmosféru si na tiskové konferenci po závodě velice pochvaloval.

Dan Zoubek (klub PIM RC, cílový čas 59:51): 

Loňská noční Mattoni Grand Prix byla mým prvním závodem vůbec. Vzhledem k tomu jsem se soustředil jen na to, abych závod doběhl a krásy noční Prahy jsem zase tak moc nevnímal. Měl jsem plán dokončit jej za hodinu, což se mi nakonec podařilo a byl jsem spokojen. 

Problémy se špatným viděním jsem neměl, ale fakt je, že jsem běžel hodinu a při té rychlosti jsem je snad ani mít nemohl.

Martin Singr (klub PIM RC, loni na 52. místě, čas 38:34):

Noční Grand Prix byla odlišná v tom, že odpoledne, tedy v dobu, kdy se běžně ze závodů vracím, jsem na závod odjížděl. Čekal jsem, že s tmou přijde zima, což se však nestalo. Dosud nevím, jestli to byl normální večer nebo bývá většinou chladněji. 

Závod žen jsem sledoval jako divák a už to byl zážitek. Zaujalo mne auto jedoucí před vedoucí skupinou a obrovskými reflektory svítící na běžkyně, které byly snímány kamerou. „Asi nějaká novinka,“ říkal jsem si, „to tu minule v poledne nebylo:-D“.

Atmosféra v prostoru startu a cíle nebyla o nic horší než během dne. Spíše naopak, ve tmě se vše zdá rychlejší či takové tajemnější. Diváci a dívky startující přede mnou dokázali vytvořit bezvadnou atmosféru, což je však při PIM bězích běžné i během dne. Jen v noci to člověk vnímá nějak intenzivněji.

S tmou jsem problémy neměl, možná je to dáno věkem, možná jde o individuální pocit. Ve tmě je asi potřeba více se koncentrovat na trať a tak jsem ani moc nesledoval kilometrovníky. Možná se může zdát nebezpečným běžet ve skupině, ale já s tím problém neměl, osamocen jsem běžel až ke konci. Navzdory tmě a pozdní době startu se určitě podle mě dá běžet hodně rychle. Můj názor je, že jde o jednu z nejrychlejších domácích desítek podzimu.

Trať byla z mého pohledu skvěle osvětlena, takže nebyl zásadní rozdíl v tom, jestli běžím ve tmě nebo za světla. Jen jsem ji pořádně neznal, stále jsem doufal, že už budeme zatáčet k Stroměstskému náměstí a trať vždy ještě někam uhýbala. I když podle hodinek mi muselo být jasné, že do cíle se hned tak nepoběží. 

V Železné ulici bylo třeba dát pozor na betonové zábrany, jakési kolíky uprostřed trasy, kterým jsem se často vyhnul až na poslední chvílí. Ale třeba pohled na fotografa behej.com, Wittyho, který s foťákem stál na jednom z těchto kolíků a několik set běžců z výšky fotil, to nemělo chybu.

Možná, kdyby se všechny závody běhaly v noci, pak bych si jeden, dva za rok vybral jako svátek, ale tím, že se v Praze běhají snad jen dva vyloženě večerní závody (Night GP a Večerní běh Folimankou), jsou oba něčím zvláštní a rád na nich závodím.
Pouze metro nejezdí po závodě tak často. 

Pavel Novák (loni celkově 10. 1. český závodník v cíli, klub – Atletika Jihlava, čas 31:06):

Loňský závod Mattoni Night Grand Prix jsem vnímal celkově pozitivně. Měl jsem pocit, že noční běhy začnu cíleně vyhledávat, jak mě ta atmosféra nadchla. 

Na trati jsem se orientoval dobře, přestože jsem očekával, že v některých místech bude více světla, než tomu bylo ve skutečnosti. 

Pokud jde o samotný výkon, zdá se mi, že tma trať trochu zpomaluje, to zpomalení odhaduji u těch nejrychlejších běžců přibližně na 20 sekund. Sám jsem loni přepálil začátek a po 4 kilometrech běhu v temných částech jsem měl pocit, že zakopávám i o bílou čáru na silnici:). Navíc právě v těchto částech chyběli diváci, takže to svádělo ke zvolnění tempa.

Reportáž z loňského závodu

Fotogalerie z loňského závodu