Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ZDRAVÍ: Pečujte o svá chodidla, vrátí vám to

ZDRAVÍ: Pečujte o svá chodidla, vrátí vám to
foto: Hana Šlegrová

Martina Vystrčilová | 20.04.2009 | přečteno: 9654×

Řada pravidelných běžců si velmi pečlivě vede tréninkový deník, plánuje a piluje tréninkové metody, vybírá ty správné závody, které zrovna jim sednou. Měsíčně nabíhají někdy i stovky kilometrů, aby umazali něco ze svých osobních rekordů. Je až s podivem, jak málo dbají na to, co je pro ně a jejich běh nejcennější – chodidla svých nohou. A přitom v nich možná tkví tajemství úspěchu.

Momentálně probíhá na FTVS UK výzkum na atletech – běžcích a sprinterech, který pomocí takzvané elektromyografie ukazuje, jak lze jednoduchým zásahem do plosky nohy aktivovat její správnou funkci a tím změnit charakter práce ostatních svalů, zlepšit ekonomiku pohybu a omezit zdravotní rizika.

Stimulace plosky má za úkol aktivovat receptory, kterými noha dává o sobě vědět do centrální nervové soustavy. Ta za odměnu začne posílat zpětně do svalů plosky více signálů k její aktivaci. Aktivovaný sval bude vytvářet větší tah na své úpony a tím bude aktivovat i další svaly, které zde začínají.

Výzkum vychází z kineziologické teorie ekonomiky pohybu. Maratonec bude tedy běhat jinak než sprinter, neboť smysl a cíl pohybu je rozdílný. K tomuto účelu se vyvíjí struktura těla a systém nervového řízení. Přestože u každého jednotlivce spatřujeme určité strukturální odchylky, je způsob řešení pohybového úkolu na nervosvalové úrovni univerzální pro všechny. Tedy pro všechny zdravé!

Problém nastává ve chvíli nerovnováhy, zranění, únavy z přetrénování. Největším problémem jsou dlouhodobě fixované špatné stereotypy – například někdo běhá se špičkami silně vytočenými ven, jiný se špatným postavením pánve do lordózy.

NEVIDITELNÉ SIGNÁLY

Velkým problémem, který si často neuvědomujeme, jsou podprahově vnímané bolestivé signály, které přetěžovaný kloub, šlacha nebo část svalu vysílají do centrální nervové soustavy. Člověk je často nevnímá, protože sám bolest skutečně vědomě necítí. Ale na úrovni řízení svalů a ekonomiky pohybu se už dějí velké změny.

Toto nastává často po mikrotraumatech. Sportovec se většinou vyjadřuje takto: “Před pár dny jsem si natáhl sval, ale už bych potřeboval trénovat, sice mě to pořád bolí, ale myslel jsem, že se to rozcvičí. “Po nějaké době sval skutečně nebolí, lépe řečeno – bolest již není vnímána, ale stále podprahově existuje.

Namísto ideálního svalového řetězce je pak zapojeno mnohem více svalů, které by při pohybu takovou aktivitu mít nemusely. Tyto svaly se totiž snaží eliminovat nevhodné postavení v kloubu, snaží se odlehčit přetěžované šlaše nebo se snaží suplovat funkci traumatizovaného svalu. Potom vznikají mnohem větší nároky na spotřebu energie přímo ve svalech, nehledě na to, kolik energie spotřebovává samotná nervová soustava, když musí odbočit od ideálních pohybových vzorů fixovaných milióny let a musí teď “vymýšlet“ vzory náhradní.

Ideálním řešením by byla individuální terapie u dobrého sportovního fyzioterapeuta, ale ne každý má k tomuto přístup, také ne každý si myslí, že je to pro něj už nutné. Existuje ale jednoduché řešení použitelné pro všechny případy běžců, které jsme dosud zkoumali, a to stimulace plosky nohy.


METODY STIMULACE PLOSKY NOHY A DALŠÍ PODROBNOSTI O VÝZKUMU NA FTVS NALEZNETE V DUBNOVÉM ČÍSLE ČASOPISU BĚHEJ, KTERÉ VYCHÁZÍ TENTO TÝDEN