Ani dlouhé jednání francouzského pořadatelského týmu s libyjskou stranou nepřineslo posun. Nečekané komplikace, které maří sportovní akci mezinárodního významu, vznikly poté, kdy africký vůdce Muhammad Kaddáfí odmítl poskytnout víza občanům Schengenského prostoru v reakci na krok Švýcarska. To zakázalo nedávno vstup na svou půdu občanům Libye.

„Břednu v bahně v údolí smutku. Když jsem si vyhodnotil, co všechno přichází vniveč, je mi z toho nanic,“ uvedl v první reakci padesátiletý ústecký vytrvalec Michal Weiss. K tomuto závodu se upnul poté, co překonal složitou životní situaci. Přípravě věnoval hodně, jak ve finančním, časovém i fyzickém vyjádření. Našel si sponzory, obětoval úspory, opustil zaměstnání. Pár dní před odletem však přišla zdrcující zpráva od pořadatelů o zrušení závodu.

„Nyní je zmařeno tři čtvrtě roku tvrdé práce. Dal jsem do přípravy všechno. Fyzicky, psychicky, finančně. Dělal jsem vyložené bejkárny: 24 hodin na chodícím pásu v –10 stupních před Palladiem v Praze. Vše za jediným cílem. Ten cíl mi pomohl se před rokem vyhrabat z dvouletého alkoholového deliria a dostat se zpět do životní i běžecké fazóny. Ten cíl je teď v háji…“

Závod, při němž účastníci zdolávají přes dvě stě kilometrů bez cizí aistence, s osobními věcmi v batohu na zádech a GPS navigací, byl letos naplánován na 21.-28. února a na jeho startu se kromě Čecha Weisse měl objevit i 28letý Slovák Jozef Rajchl. Ten se zapsal do dějin nejen slovenského běhu svým putováním po svých až do Pekingu.

Najdou oba alespoň psychickou podporu v komentářích vás, čtenářů a spoluběžců?

WEB ZÁVODU

ROZHOVOR IDNES S MICHALEM WEISSEM PŘED JEHO ODLETEM DO LIBYE