Na rozpálené kalifornské silnici se roztékají podrážky bot, sporé oblečení zůstává přes den suché, protože pot se ihned odpaří, halucinace jsou jeho běžnou součástí. To je Badwater Ultramarathon. Start v Údolí smrti, 85 metrů pod úrovní moře, cíl pod Mt. Whitney ve výšce 2533 metrů nad mořem. Běží se nonstop v časovém limitu.

„Asi dva, tři roky jsem si říkal, že tento závod je opravdu zajímavý. Teprve loni mně došlo, že ho klidně můžu běžet a ne si o něm jen číst,“ říká jedna z největších postav současného českého vytrvalostního běhu. „Přečetl jsem si knihu Deana Karnazese (americký ultravytrvalec, účastník Badwateru, pozn.red.), ale raději až potom, co jsem se rozhodl do toho jít.“

Pro Dana, který se na vzdálenost přes sto kilometrů jen nerad vydává na kole nebo dokonce autem, bude start na 33. ročníku nejnáročnějšího extrémního závodu světa – 12. července – velkou životní zkouškou.

„Srovnatelný závod byl pro mě snad moravský TMMTR, který se běží na sto mil se stoupáním asi 3000 metrů a počasím, které bývá opravdu letní, s teplotami nad 30 °C, délkou obdobný je i Ultra Balaton s 212 kilometry a pochopitelně jsem absolvoval několik 24 a 48hodinových závodů. Ale to jsou okruhové věci, které se liší ve strategii i způsobu závodění. Nikdy jsem ale neběžel na poušti v teplotách, které se blíží 50 °C.“

KOMPLETNÍ FILM

Dan odletí společně se svým doprovodných týmem do Spojených států teprve v pátek po trase Vídeň – Londýn – Las Vegas. Až na místě bude muset ještě doplnit potřebné vybavení, jako jsou kanystry na vodu a ledničky na led. Závodníci se snaží zmírnit výheň světlým oblečením a čepicí s plachtou přes krk. Na noc pak oblékají reflexní vrstvy a nezbytným doplňkem je i blikačka.

Členkou týmu bude samozřejmě i Danova přítelkyně Renata, v cíli jej ale tentokrát nepřivítá čtyřnohý přítel Čip. „Nerad létá a navíc nemá rád horko,“ směje se Dan, který letos oslavil 40. narozeniny, ale věkem bude stále pod průměrem letošního ročníku (44 let).

Danovu přípravu mohli sledovat takřka všichni, kteří se v posledních měsících a týdnech objevili někde na některém z domácích závodů. Vytáhlý brněnský běžec totiž bere vše do maratonu jako rychlostní test… „Standardní ultra přípravu jsem rozšířil o návštěvy sauny, kde jsem navíc absolvoval mírnou zátěž na šlapadle při teplotách kolem 80 °C.“

Traťový rekord na Badwateru drží z roku 2007 Brazilec Valmir Nunes časem 22:51:29. Dan na jeho prolomení rozhodně nepomýšlí, ale ani on si neklade nízké cíle. „Kromě dokončení závodu se budu snažit o výkon kolem 25 hodin.“

Cíl je to o to náročnější, že Dana čeká mnohahodinový časový posun. Ještě „štěstí“, že současná vedra mu simulují podmínky při závodě. „Dlouhé čekání na závod mi nedělá moc dobře a na závodě, který trvá zhruba 24 hodin, je jedno, jestli si zvyknu na časový posun nebo budu v útlumu přes den a v noci se poběží lépe. Samozřejmě ta možnost si zvyknout na teplo v místě závodu by nebyla špatná, ale to by chtělo aspoň desetidenní soustředění na místě a na to nemám dost času ani peněz.“

„Při ultra závodech se mi podařilo hodně zlepšit trávicí problémy. Vzhledem k tomu, že prioritou bude příjem tekutin, budu jídlo přijímat velmi opatrně a spíš v noci. Moje problémy jsou toho typu, co lékaři nazývají psychosomatické. V překladu „nevíme, čím to je“. Existuje celá řada věcí, které jsem postupně vyzkoušel a které mají vliv na to, co při závodech dělám. Větší sebedůvěra v této oblasti pochopitelně také vedla ke zlepšení. Dá se tomu říci pozitivní zpětná vazba.“

A jak konkrétně bude vypadat strava před, v průběhu a po závodě?

„Před závodem budu jíst hlavně škroby a méně masa. Při závodě to přes den budou energetické nápoje a gely. V noci potom možná i nějaká těstovina. Po závodě potom jím všechno, na co přijdu a na co mám chuť, klidně pivo a klobásu. První týden po závodě také dokáži sníst asi dvojnásobek jídla co obvykle.“

Historie závodu sahá až do roku 1969, kdy tehdy ještě náročnější trasu poprvé zdolala dvojice Američanů Stan Rodefer a Jim Burnworth. Až v roce 1987 se z Badwateru stal oficiální závod, i když stále ještě neměl přesnou trasu a závodníkům bylo umožněno zkoušet různé zkratky. Jeden dokonce zkoušel zdolat solná jezera v první třetině trasy za použití běžek. Zajímavostí je i to, že někteří závodníci se na vlastní pěst snaží následně zdolat i vrchol Mount Whitney, který býval původně součástí závodu, než na něm správa národního parku zakázala jakékoliv sportovní akce.

Během závodu není poskytováno žádné občerstvení a je na doprovodu závodníků, jaký servis mu dopřeje. V posledních letech se na start staví okolo 70–80 odvážlivců, z nichž běžně třetina končí předčasně. Za celou historii závodu, který nevyplácí žádné odměny vítězům, nebyl zaznamenán tragický případ. Každý, kdo zdolá časový limit 60 hodin, obdrží pamětní medaili a slavná přezka ozdobí pás těch, kteří se s úmorným vedrem a obtížnou tratí popasují pod 48 hodin.

Bezesporu největší perličkou letošního ročníku bude návrat jednoho z veteránů a to doslova: 75letý Angličan Jack Deness chce po pauze, kdy se Badwateru účastnil jen jako doprovod, rozšířit počet startů na čtrnáct. Z toho jedenáctkrát se mu podařilo se dostat do cíle!

„Nikdy jsem nebyl elitním atletem. Vždy jsem byl na konci pole, ale to mi vyhovovalo. Závod skoro vždy absolvuji chůzí, protože mně v něm jde hlavně o to se dostat do cíle. Největším problémem je pochopitelně nesmírné horko, které v Evropě neznáme. Danovi přeji hodně štěstí, ať se pokusí na vedro nemyslet a závod dokončit,“ vzkázal svému o 35 let mladšímu soupeři a nováčkovi na Badwateru.

Je naší milou povinností na závěr tlumočit Danovu prosbu o podporu, kterou můžete směřovat do komentářů pod tímto článkem anebo přímo na Danův mail danny_privat@volny.cz.

DOPROVODNÝ TÝM

Renata Žižlavská – přítelkyně a hlavní podpora při závodě i před ním.

Karla Kenta – Čechoameričanka, kterou se Danovi povedlo kontaktovat přes internet na diskuzi, kde dobrovolníci nabízí pomoc. Je to také ultraběžkyně a žije v Las Vegas. Bude pro nás velmi cenná i díky svým znalostem místních reálií.

Martin Kropáček – kromě funkce občerstvovače a řidiče zastane hlavně funkci hlavního kameramana. Výsledkem by měl být dokument, který snad půjde i v televizi.

Tomáš Škoda – občerstvovač a fotograf.

SLEDUJTE ZPRÁVY O DANOVI NA WEBU TRIEXPERTCUPU

WEBOVÉ STRÁNKY ZÁVODU

ZÁVODNÍ MAGAZÍN KE STAŽENÍ

BADWATER ULTRAMARATHON NA FACEBOOKU

OSOBNÍ STRÁNKA DANA ORÁLKA