Druhý ročník závodu vytrvalostních – jezdeckých dostihů „Hoštka 2012“ letos pořadatelé okořenili trochu netradičním způsobem. Své síly zde 24. března poměřili běžci versus koně a jejich jezdci. Podmínky byly pro všechny stejné, takže se soutěžilo ve vytrvalostním běhu na vzdálenosti 20, 40 a 80 km.

Tato myšlenka vznikla především na popud Dana Hály, který je nejen vášnivý běžec, ale také ,,koňák". A jelikož četl knihu Born to run (Zrozeni k běhu) od Christophera McDougalla, nedalo se odolat nezkusit podobnou šílenost.

Distanční dostih koní je speciální disciplína na 20 až 160 km. Po každém kole byl veterinářem koni kontrolován tep, chody a celkový stav. Kůň se musel srovnat do normálu (+40 %), a to do 20 minut, jinak byl diskvalifikován. V celkovém čase bylo samozřejmě započítáno i odpočinkové časové pásmo.

V této době se mohl kůň chladit, napájet a odpočívat, než se opět vrátil do aktivní části závodu. Jak běželi závodníci, tak to bylo především na nich. Měli stejná práva jako jezdci, ale pozor, ne stejné povinnosti, tudíž nemuseli na pravidelné kontroly k veterináři. Takže mohli cválat, klusat, pajdat a nebo se prostě jen ,,projít" a užít si báječnou netradiční zábavu.

Běželo se na náročné trati s 20km okruhy po polních a lesních cestách, na pískovém uježděném podloží, které bylo k tomu všemu rozjěžděné a rozbité od koňských kopyt.

Opravdový vítěz vlastně ani nebyl. Nikomu ze zúčastněných tohle vyhlášení nechybělo, takže vyhráli všichni a přímé srovnání ve skutečnosti asi ani nejde. Hodně záleželo na postavení trati celého závodu. Ta byla koncipována tak, že běžci běželi naproti koním. Díky tomu měli přehled o celé situaci a také báječný výhled.

,,Po 40 kilometrech jsme si dali pauzu, zchladili jsme se a pokračovali dál. Bylo to nejen příjemné zpestření a také trochu jiný pohled na celou akci, ale hlavně si všichni užili báječný slunečný den a tak trochu jiný běžecký závod," prozradil své pocity jeden z účastníků závodu Michael Dobiáš.

Jak vše vypadalo můžete omrknout zde na těchto fotkách.