Pavlišta a Sekyrová mistry v osobních rekordech
Mistrem republiky v půlmaratonu se v sobotu v Pardubicích stal liberecký Vít Pavlišta v kvalitním čase 1:05:35 (letošní nejlepší český půlmaraton a druhý nejlepší čas za posledních osm let!). Druhý skončil ústeckoorlický „vrchař“ Robert Krupička za 1:06:14, a dokázal tak o minutu a půl vylepšit svůj čas z Prahy z počátku měsíce. Očekávaný byl i výsledek v ženách, rozhodovaly však sekundy – olympionička Ivana Sekyrová finišovala první za 1:14:06, Petra Pastorová druhá výkonem 1:14:10. Pro všechny jsou to zároveň nové osobní rekordy.
Příliš pozadu nezůstala ani Petra Kamínková, další skvělá veteránka. Doběhla třetí a časomíra se jí zastavila na 1:18:07. Bronzový mezi muži byl Jakub Bajza v dresu AK Kroměříž (1:07:18), nepopulární bramborová medaile pak zůstala na jednoho z favoritů – Petra Pechka.
Mistrovství republiky se běželo v rámci Vinařského půlmaratonu již po páté. Přestože letos byli organizátoři nuceni vyhlášenou rychlou okruhovou trať pozměnit, její nová podoba vyloženě svědčila dobrým časům. A ani nevadilo, že běžce zavedla k oblasti u Labe a po mostě přes řeku, kde bylo nutné počítat s větrem. „Trochu foukalo, ale dalo se za někoho schovat. Trať byla rychlá, bez většího množství zatáček,“ pochvalovali si v cíli běžci různých výkonnostních úrovní.
V závodě mužů podle očekávání dominovali dva Keňané, příliš za nimi však nezaostával ani Pavlišta, který dokonce v prvním kole běžel ve dvojici s pomalejším z Afričanů. Povedlo se tak naplnit záměr pořadatelů nasadit zahraniční běžce s takovou výkonností, aby mohli domácím závodníkům pomoci k dosažení dobrých časů. Malou skupinku dále tvořilo duo Pechek-Krupička, následováni osamoceným Bajzou. Ten se však postupně propracoval dopředu a ze hry o medaili nakonec vyřadil Pechka.
V cíli se podle očekávání postupně objevili John Kibichiy Tanui (1:04:23) a Joel Komen Kosgei (1:05:27), nedlouho za nimi pak Pavlišta v pěkném mistrovském čase s hodnotou 1:05:35. „S časem jsem spokojený moc a z nového osobáku mám velkou radost. Vyhovovalo mi hlavně dnešní chladnější počasí,“ popsal své pocity po doběhu novopečený mistr republiky Pavlišta, který obhájil loňský titul.
Nadšený byl i stříbrný Robert Krupička, který svou přípravu směřuje na letní vrchařské podniky a silniční závody běhá podle svých slov jen „tréninkově“. Přesto byl v dnešním závodě schopen vylepšit si osobní maximum! Optimismem hýřil i třetí Jakub Bajza, který se k běhu na vrcholové úrovni vrátil po prodělání únavové zlomeniny, jež si dokonce vyžádala sádru.
Ženská startovní listina byla oproti slabší úrovni v loňském roce, kdy na bronz stačil čas s hodnotou 1:23, doslova nabitá. Adeptky na zlato, Ivana Sekyrová a Petra Pastorová, bojovaly bok po boku obklopeny několika muži a o konečném výsledku se rozhodovalo až v závěrečné části závodu. Pozdější vítězka na 18. kilometru dokonce za svou skupinkou trochu zaostala, ale ztrátu rychle srovnala a doběhla si pro zasloužené vavříny na poměry českého ženského běhu mimořádně kvalitním časem 1:14:06.
„Ten čas je pecka! Ale hlavně ke konci to hodně bolelo,“ přiznala viditelně vyčerpaná Sekyrová, které se tak splnil sen vylepšit si na půlmaratonské trati osobák. Olympijská maratonkyně se tento rok na nejdelší běžeckou distanci nechystá. „Pro letošek chci zůstat u půlmaratonů, ale dám jich hned několik,“ prozradila.
Druhá v cíli Petra Pastorová přijela na závod se svou trenérkou Alenou Peterkovou rovnou ze soustředění v Tatrách, a startovala tak z plného tréninku. „Ivana má lepší finiš, já se v běhu leccos teprve učím. Navíc z hor, kde jsem teď běhala, jsem měla hodně tuhé nohy. Přípravu směřujeme na květnový maraton,“ svěřila se ostravská závodnice. S medailí byla spokojena i běžecká stálice Petra Kamínková.
A nejen ona – pamětní kov dostal v cíli každý závodník, kterých pořadatelé v cíli evidovali celkem 1 072. Vysněný účastnický rekord tak sice nepadl, patrně i zásluhou termínové kolize s Brněnským půlmaratonem, prestiž závodu však jistě ještě umocní dnešní skvělé výkony. Startující byli odměněni již u prezentace lahví vína a fukčním tričkem Asics, tentokrát ve vínové barvě.
Město perníku tak dnes opět naplno žilo sportem. Hlavnímu závodu předcházel lidový běh, závody handbikerů a projížďka in-line bruslí a koloběžek, po půlmaratoncích odstartovali i běžci Perštejnské sedmičky. Zázemí cíle na historickém Perštýnském náměstí vytvořilo tradičně skvělou atmosféru pro všechny zúčastněné běžce i jejich doprovod.
Komentáře (Celkem 134)
Praha/Zlín
J0SE 25.04.2013 15:20:01
>> Jan Zajíc, 25. 04. 2013 14:38:52 Pravidlo 240 „Závody na silnici“ v bodě 2 hovoří o tom, že trať je možné vést za jistých okolností i po chodníku pro chodce, ale to asi nebude zrovna případ pardubické „mistrovské“ trati.
240.2. Závod se musí běžet na upravených cestách. Pokud to však silniční provoz nebo jiné okolnosti nedovolují, je možno řádně vyznačenou trať vésti po stezkách pro cyklisty nebo chodnících pro pěší podél silnice, nikoliv však po měkké půdě jako jsou travnaté okraje cest apod. Start a cíl mohou být na atletickém stadionu.
Ale proto si pořád myslím, že hlavní problém/y jsou na straně pořadatelů, kdy tyto zkratky jednoznačně nezabezpečí nějakou zábranou nebo páskou či kuželem.
Brno
mulisak 25.04.2013 15:22:47
Jedna perlička – audiopřehrávače nejsou povoleny (pravidlo 144–2b), ale monitory tepovky či rychlosti ano (144–2g). Nastává absurdní situace pro ty, co mají GPS v mobilu, která je povolená, ale mobil lze přece použít pro komunikaci s ostatními nebo jako audiopřehrávač, což je zakázáno. Celkově pravidla s rozsahem 70 stran dokreslují tragédii dnešní doby, kdy jsou na všechno paragrafy, ale nikdo je pořádně nezná a nedodržuje. Na druhou stranu to podobně funguje také na vrcholných akcích v zahraničí, protože podle pravidla 144–1 není povoleno hlášení mezičasů závodníkům, pokud je k dispozici ukazatel času. Při Bekeleho svěťáku na 10000m v Bruselu časomíra u dráhy byla a přesto na něho u trati jeho agent pokřikoval mezičasy. Tato diskuse je proto částečně bouře ve sklenici vody.
Brno
mulisak 25.04.2013 15:27:13
>> filipoinzagi, 25. 04. 2013 14:57:34
„jenom psychologické“ – když máš přesvědčit tělo, aby několik kilometrů běželo přes bolest rychlostí, kterou v minulosti neuběhlo ani pár set metrů, tak je to hodně o psychice
jm1 25.04.2013 18:48:30
>> Jan Zajíc, 25. 04. 2013 14:38:52 Stačí do propozic napsat, že závod se koná podle Pravidel atletiky
Já ale v ON-LINE propozicích (viz Pardubice zde: http://www.pardubickyvinarskypulmaraton.cz/cs/5-propozice/ , eventuálně Brno tady: http://www.pulmaratonbrno.cz/…idla-zavodu/ ) žádnou větu o oficiálních atletických pravidlech nevidím. Špatně se koukám?
Brno
Petr Kaňovský 25.04.2013 18:53:00
>> jm1, 25. 04. 2013 18:48:30
I kdyby to tam nebylo, tak je přirozené, že přinejmenším závod MR probíhá podle pravidel atletiky, podle čeho jiného by také měl probíhat, že? Open závod je samozřejmě o něčem jiném, ten by mohl mít pravidla volnější, například co se týká těch MP3 přehrávačů apod.
Pavel Frček 25.04.2013 21:17:36
Zdravím všechny diskutující k problému zkracování trati (tratí). Chápu Slava, ale možná i další, že ode mne očekávali také nějaké vyjádření. O tom, že diskuse se postupně soustředila na tuto záležitost, jsem se dozvěděl až včera v redakci Běhej, od úterý jsem se věnoval jiným věcem.
Začnu od Honzy Zajíce: městský PVP jsem měřil naposledy 12.4.2009, po této trati se běhal až do loňského roku. Žádost Honzy Rýdla i pořadatele z okruhu p. Bujnocha o změření letošní, pozměněné trati jsem musel s lítostí odmítnout, protože koncem února mi dávali nové koleno a bylo vyloučeno, abych trať v potřebném termínu změřil. Doporučil jsem jim proto Vaška Skřivánka z PIM, který stejně jako já má mezinárodní licenci IAAF pro měření tratí. Je naprosto spolehlivý a přesný, doprovázel mě předchozí 4 roky při všech mých měřeních a dokonale všechno odkoukal. Ručím za to, že trať změřil naprosto přesně podle regulí, tedy PO SILNICI.
Celý problém vidím osobně v přístupu a odpovědnosti pořadatele. Také jsem viděl záznam v ČT a viděl jsem, co jste viděli i vy. Petr Kaňovský, který 1/2M běžel tvrdí, že „způsobilé“ k řezání byly tři zatáčky (podle plánku trati bych si myslel, že jich mohlo být i pět). Je však povinností pořadatele, aby zajistil, aby se běželo skutečně a jen po silnici. Dát zábrany na kritická místa je práce na hodinu. Svůj díl (ne)odpovědnosti bych ovšem viděl i na technickém delegátovi ČAS (šlo přece o MR), jehož povinností je zkontrolovat trať tak, aby ji běžci absolvovali po změřené trase. Obecně je však samozřejmě jedno, jestli je to na zmiňované Pečecké desítce nebo kdekoliv jinde. Neviděl jsem protokol Vaška Skřivánka, ale já na závěr každého certifikátu už několik let dávám nad rámec formuláře IAAF dovětek,že „Osvědčení platí jen tehdy, jestliže pořadatel uskuteční závod přesně podle zde popsané a změřené trati a splní podmínky uvedené v textu protokolu.“ Ty podmínky jsou v případě „rizikové“ trasy definovány slovy „Místa, kde by si závodníci mohli trať zkracovat, např. přes trávník, po chodníku ap. (tato místa přesně definuji – např. u výběhu z Růžového sadu) je třeba zabezpečit zábranami.“ Jak jednoduché.
Ještě poznámka k hojně probíranému používání MP trojek a podobných audiozařízení. Je to trochu jinak a znění pravidel je třeba chápat v širším kontextu. V tom citovaném pravdle 144 je totiž třeba si všimnout dvou důležitých slov – SOUTĚŽNÍ SEKTOR (hned článek č. 1) „Soutěžním sektorem, který obvykle má i fyzické ohraničení, se pro tento účel rozumí oblast, kde se soutěž koná a kam je přístup povolen pouze sportovcům a osobám oprávněným v souladu s příslušnými pravdly a předpisy.“ Definice soutěžního prostoru je tedy primárně určena pro disciplíny na stadionu, kde podmínku fyzického ohraničení lze splnit, jak to známe např. u technických disciplín (dálka, výška, tyč ap.) U silničních, ale i přespolních běhů fyzického ohraničení dosáhnout nejde, takže mít při běhu sluchátka, mobily či jiné podobné přístroje se obecně nepovažuje za porušení pravidel. Že závodníci na stadionu svůj soutěžní prostor občas opouštějí, jak také vidíme při TV přenosech, je jiné téma.
rudo 25.04.2013 22:17:47
>> filipoinzagi, 25. 04. 2013 14:57:34
pri zakaze hudby v usiach bl motiv najma bezpecnost, pretoze takto bezec nepocuje co sa deje za nim nepocuje pokriky bezcov ktory ziadaju o uvolnenie tratealebo ze predbiehaju atd a nepocuje pokyny rozhodcov a tiez nepocuje prichadzajuce auta
tym ohrozuje jednak seba a jedank dalsich zavodnikov,
Usporiadatel nemoze brat na seba dalsie riziko moznych zraneni alebo umrti na pretekoch…
rudo 26.04.2013 07:16:42
>> milan, 26. 04. 2013 06:20:16
co si tak pamatam z podobnych pripadov vo svete
platne zostava poradie a medaile , ale casy sa neuvadzaju do rebrickov a ani pre ziadne ine ucely
je to v podstate ekvivalent ked sa rozhodcovia na drahe pomylia v pocutanie koleciek a namiesto 10,000 m sa bezalo len 9600m, poradie zostalo, lebo zvoncom sa zvonilo a tak kazdy si mohol musliert ze ide posledne kolo, casy samozrejme sa nemohli ratat.
Myslim ze Pardubice by mali stratit pravo usporiadat MR v buducnosti, podobne ako by to mala stratit Stromovka s MR veteranov
Brno
Pavel S. 26.04.2013 14:51:23
>> milan, 26. 04. 2013 06:20:16
Milane, „závod“ jako takový je v tom „nevinně“, k pochybení mohlo dojít ve dvou rovinách – závodnické nebo pořadatelské.
Rovina první – závodnická: Někteří běžci(ať už úmyslně či ne) si řezáním zatáček po chodníku či trávě zkrátili trať. Podal (či podá) někdo proti tomu oficiální protest? Jak byl vyřešen? Došlo k diskvalifikaci dotyčného běžce či ne? Pokud k ničemu takovému nedošlo, tak závod oficiálně proběhl v naprostém pořádku a my všichni tady pláčeme na špatném hrobě.
Rovina druhá – pořadatelská: Jako pořadatel mám certifikovanou třať, ale! Má to jistá omezení, která musím dodržet, aby certifikát byl platný. Dodržel jsem je? Dal jsem na kritická místa zábrany nebo pořadatele, který bude na dodržování trasy dohlížet? Pokud k tomu nedošlo, opět to vyzývá k podání stížnosti na nadřízený orgán (ČAS?), který by pak měl s využitím všech důkazních materiálů situaci vyhodnotit a pořadatele potrestat např. odejmutím licence na pořádání MČR v příštích létech.
Na druhou stranu se chci pořadatelů zastat. Není v jejich silách zkracování trati zabránit, ale je třeba vyvinout veškeré úsilí, aby k tomu nedocházelo. Když bude v zatáčce zábrana, její překonání povede spíše k prodloužení běhu, když tam bude pořadatel, každý si rozmyslí oběhnout ho z druhé strany a riskovat tím diskvalifikaci.
Jediná cesta k nápravě podle mého názoru je – protestovat u pořadatele a trvat na důsledném vyšetření stížnosti na porušování pravidel včetně případné diskvalifikace. Bez hrozby sankcí bude tato praxe i nadále pokračovat.
Pak je tu bohužel ještě třetí rovina – smysluplnost některých pravidel, jejichž důsledné dodržování může v důsledku vést ke kolapsu celé oblasti, které se tato pravidla týkají.
Activity Lanškroun
forest a rix 26.04.2013 22:09:38
Ještě z druhého konce, viděl jsem projíždějící motorky doprovázející první závodníky s výzvou pro o 1 kolo běžící běžce aby se uhnuli na stranu, ti samozřejmě uhýbali i na chodník, tím si sice zkrátili trasu bylo-li to v zatáčce, ale být tam hrazení byla by to dost konfliktní situace. Ne vždy je všechno černo-bílé.
Skritek Hugo 26.04.2013 22:51:45
Kdo nevidel a touzi udelat si vlastni nazor, tady je link:
Praha
ped7g 26.04.2013 23:01:22
>> skritek Hugo, 26. 04. 2013 22:51:45
diky :) Sem to nejak nestihal hledat (ano, sem liny :)).
Lysá nad Labem
zdeno 28.04.2013 08:43:11
*>> Pavel S., 26. 04. 2013 14:51:23*S těmi protesty ze strany závodníků s tebou tak úplně nesouhlasím. Kdo jiný, než pořadatel, by měl dbát o maximální regulérnost závodu? A tedy reagovat. Opovědnost organizátora v tomto směru nelze sejmout. To, že z tohohle pohledu podcenili a nezvládli organizaci je jasné. Ze strany open závodu, resp. nás hobíků, je to „řezání zatáček“ vcelku nepodstatné. Ale u mistrovského závodu je to zarážející. Už jsem se také podíval na záznam a zíral jsem. Původně jsem se domníval, že si trať zkracovali jen hobíci. Stoprocentně zabránit zkracování pořadatel nemůže, v tom máš pravdu. Ale v tomto případě neudělal prakticky nic, aby závodníky na správnou trať nasměroval. Na druhou stranu, z pohledu MČR a zúčastněných závodníků, muselo být nepříjemné předbíhání pomalejších závodníků. Pro mne to však byla motivace. Do závodu jsem šel s tím, že mne prostě o kolo nepředběhnou.:-)
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.