Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

PŮLMARATON: Když se tělu nechce

PŮLMARATON: Když se tělu nechce

Lenka Balíková, Miloš Škorpil | 19.02.2008 | přečteno: 12402×

Začalo to jako prima týden. Vždyť co je lepší, než po celém dni prosezeném v práci se jít proběhnout na čerstvém vzduchu. Těšila jsem se celý den, až si zase půjdu „roztáhnout hrudní košíček“ a opět použiji fyzickou schránku k činnosti jí přirozené.

Běželo se mi lehce a plynule. Prostě pohoda. Úterek byl čtvrtým dnem po sobě jdoucím tréninkovým dnem a to už jsem začala cítit, že si tělo potřebuje odpočinout, zrelaxovat, nabýt nové energie a hlavně elánu. Nikdy jsem netrénovala čtyři dny po sobě, vždy maximálně tak dva dny.

Nejen svaly, ale i výživová stránka těla o sobě dávala vědět. Neustále se hlásila o příjem tekutin, a tak jsem řádně doplňovala čajem, vodou, džusem, jontovým nápojem a večer pak pivem. Taky hlad byl mým celodenním průvodcem. Ne že bych ho odbývala nebo nedej bože na něj zapomínala, ale po chvíli se přihlásil o svá práva znovu.

A tak jsem ocenila středeční políčko tréninkového plánu s nápisem „Volno“. Bylo to fajn naplánovat si pro změnu úplně jiný program než běhání. Vypustila jsem ho pro ten den z hlavy a ze svého programu. Jenže co potom „nakukat“ tělu, když se mu nechce běhat další den a v plánu je trénink? Znáte to, ne vždy se cítíte ve své kůži, a to pak vám tělo říká: „V teploučku je tak dobře, tak proč mrznout někde venku a vystavovat se nejrůznějším nebezpečím večerního běhu“. Tam už musela zapracovat vůle.

Po páteční pauze jsem si myslela, že mám vyhráno a poběžím zase jako laň rozrážející svými spanilými skoky vánek víkendového rána. Ale realita byla trochu jiná. Můj běh se podobal spíš postřelené zvěři, která bojuje o život a věří, že nepodlehne zranění.

Že by jen momentální „nenálada“, která se jednoduše vyběhá? Věřím, že ano. Přeci jen nemůžeme chtít od svého těla, že bude vždy a za každých okolností připraveno plnit veškeré naše požadavky. Musíme mu dovolit k nám promlouvat a také mu naslouchat. Vzájemnou souhrou to jde pak lépe.

Lenka Balíková


To, co prožívá při svém tréninku Lenka, není nic výjimečného. Je jasné, že její svaly, nezvyklé na pravidelnou zátěž, se unavují; a to, že se nám po dni volna běhá ještě hůře než před ním, je také zcela normální. To známe naprosto všichni a je zcela lhostejné, zda již běháme pár dní nebo řadu let.

Prostě v den volna se v nás únava pěkně rozloží, protože nám krev přestane proudit, a vytvořili-li jsme si v předchozích dnech nějaké zásoby laktátu ve svalech, tak ty se v nich pěkně zahnízdí a dá trošku fušku, než se zase dají do pohybu. Proto nebuďte nervózní, když vám den volna nepřinese tu úlevu, v niž doufáte. Další dny už by to mělo být zase O.K.

Pokud jde o Lenčin věčný hlad, tak bych jí osobně poradil svou snídani, která se skládá z müsli cca 150 g, ananasového kompotu, trošky mléka a jogurtu s cereáliemi. Já, i když jsem celkem žravec, s touto snídaní vydržím celé dopoledne bez toho, abych pociťoval hlad či nedostatek energie. A nejen já, ale i ti, kteří už to po mém vzoru vyzkoušeli.

Miloš Škorpil

Komentáře (Celkem 4)

Nalezené položky: 5 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Praha

Buldok muž 19.02.2008 00:45:24

Držím ti palečky hólčino!

avatar

Celkem 409 km
Minulý měsíc 0 km

lenaska žena 19.02.2008 08:19:56

Děkuji Buldoku, i já Tobě. Sejdeme se v cíli (i když jiném:-)))

avatar

Nový Jičín

Celkem 189 km
Minulý měsíc 0 km

nPu muž 19.02.2008 12:03:47

ráno taky doporučuji ovesnou kaši se vším možným (rozinky, mandle/ořechy, med banán…), není nic, co by nasitilo více, hlavně když toho člověk sní půl kila ;-)

Motto: ... dare to be different!
avatar

Celkem 4443 km
Minulý měsíc 0 km

Eviku žena 19.02.2008 15:19:09

>> nPu, 19. 2. 2008 12:03:47

Ve´d práve,aj ja by som po rannom tréningucca1hod­.zjedla aj klince,ale najskôr nič necítim a potom už som hnusne plná a to nejem žiadne vajíčka ani šunky a maslo,vždy nejaké obilniny a jogurt.Ke´dže chlieb sa mi v žalúdku zvykne rozťahovať,z ná­tierok mi je ťažko,lekvár moc neodporúčajú…Mi­lujem MACES,bezkvas­.pečivo k tomu nejaký nízko.tvaroh,ale tiež to nemôžem preháńať.

administrator 03.04.2010 13:32:22

Začalo to jako prima týden. Vždyť co je lepší, než po celém dni prosezeném v práci se jít proběhnout na čerstvém vzduchu. Těšila jsem se celý den, až si zase půjdu „roztáhnout hrudní košíček“ a opět použiji fyzickou schránku k činnosti jí přirozené.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 5 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.