?adu velkých sv?tových maraton? doprovázejí rámcové závody na kratších tratích v?etn? p?lmaratonu.  Když v roce 1995 vznikl Prague International Marathon, po?adatelé pamatovali na mén? odvážné m?stským b?hem v délce 8 –10 km a rodinným b?hem (4–5 km), které byly mezi b?žci velmi oblíbeny. Po?ty startujících šly zejména v prvních letech do desetitisíc? a b?žci zaplnili polovinu Václavského nám?stí, odkud se startovalo.

P?lmaraton se organizáto?i roz­hodli zorganizovat poprvé v roce 1999, ovšem od po?átku mu byl vyhrazen samostatný termín na po?átku hlavní sezóny. Koncepce byla v prvních dvou ro?nících zcela odlišná od koncepce maratonu, m?lo jít o spíše komorní akci pro domácí závodníky, pro n?ž by byl start na p?lmaratonu odrazovým m?stkem k dalšímu závod?ní.

Protože po?adatelé z PIM (Prague International Marathon) využili hned v prvním ro?níku své osv?d?ené propaga?ní kampan?, zájem byl od po?átku zna?ný. P?ihlásilo se kolem 700 b?žc?, pro n?ž byly p?ipraveny okruhové trat? ve Stromovce. Atrakcí m?l být pr?b?h areálem Výstavišt?, kde práv? probíhala Mat?jská pou?. Závodníci probíhali koridorem mezi atrakcemi, s o?ekávanou podporou divák? to však nebylo valné a proto (a také kv?li obtížnému jednání s provozovatelem Mat?jské pouti) se tento experiment již neopakoval.

Proti o?ekávání organizátor? se jedna zahrani?ní hv?zda na startu p?ece jen objevila. Libyjského olympionika Alí Mabrúka Ezayedího, který v té dob? trénoval pod vedením slovenského trenéra, na start doslova propašoval manažer a moderátor Jan Rýdlo. Prvními vít?zi p?lmaratonu, který p?es snahu po?adatel? provázely r?zné d?tské nemoci, se tak stali Alí Ezaydi a Jana Klimešová.

Také druhý ro?ník na ja?e roku 2000 vid?la pražská Stromovka, po?et závodník? se proti premié?e zdvojnásobil a p?ibližn? 1500 muž? a žen zcela zaplnilo parkové cesty a bylo jasné, že další nár?st ú?asti by byl pro tuto trat již neúnosný.

Po delších složitých jednáních se poda?ilo prosadit konání dalšího velkého b?žeckého závodu v centru m?sta. Za místo statu byl vybrán velmi š?astn? historický Karl?v most, startovalo se za pravého poledne (to z?stalo dodnes) a dob?h byl situován na Kampu.

Zázemí pro závodníky bylo pro n?kolik p?íštích ro?ník? v ZŠ Josefská. Více než dvoutisícová ú?ast na t?etím ro?níku byla dobrým znamením, že b?žci takový závod v jarním období opravdu pot?ebovali. Prestiž p?lmaratonu ur?it? zvýšilo, že jej n?kolikrát odstartoval prezident republiky Václav Klaus. Místo startu a cíle z?stalo nezm?n?no až do letoška, jako shromaždišt? již stísn?né prostory základní školy nesta?ily a vše bylo p?esunuto na nádvo?í FTVS.

Prakticky každým rokem docházelo k drobným úpravám trati z dopravních d?vod?, další podstatnou zm?nu p?ináší letošní jubilejní 10. ro?ník, kdy se start i cíl p?enáší na pravý b?eh Vltavy k Rudolfinu, kde byl cíl již loni. Od druhého ro?níku byl závod oficiáln? otev?en také pro cizince a stal se sou?ástí kalendá?e AIMS (Asociace mezinárodních maraton? a distan?ních závod?).

Ivo Domanský

Fotogalerie z lo?ského roku

Diskuse k závodu na fóru

Diskuse k vodi??m na fóru