Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Maraton pod tři? Hlava a tělo musí běžet spolu. A je to dřina na plný úvazek

Maraton pod tři? Hlava a tělo musí běžet spolu. A je to dřina na plný úvazek
foto: Zdenek Krchák

Radek Narovec | 13.11.2019 | přečteno: 2472×

Stalo se tradicí stěžovat si na žalostný stav výkonnosti českých maratonců. Ovšem z běžeckých tabulek je patrné, že mužů s výkony pod 3 hodiny je u nás letos o 80 % více než před deseti lety! Svědčí to o tom, že více a více běžců nachází novou motivaci na sobě tvrdě pracovat. „Maraton pod tři, to je dřina na plný úvazek,“ říká brněnský trenér Pavel Baběrád.

Od jaké výkonnostní úrovně by člověk měl začít se systematickým tréninkem na maraton? Dá se to nějak odvodit od osobního rekordu na kratších distancích? Sporttestery třeba predikují časy dle vykalkulovaného odhadu VO2max. Jak se na to díváš ty?

“Já osobně, pokud bych chtěl absolvovat maraton – a mám tím na mysli ho zdárně zvládnout jako souvislý běh a dokončit ho, neboť si myslím, že maraton je o běhu, chůze tam nemá co dělat -, tak bych nechal výkonnostní úroveň výkonnostní úrovní. Samozřejmě musí být jiná, když chci maraton zvládnout za 2:15, a jiná, když za třeba 3:30, či 4:15. Je důležité vlastní rozhodnutí, zdravotní parametry – je třeba si totiž uvědomit, že ani běh není pro každého a o tréninku na maraton ani nemluvě – a jestli jsem ochoten a schopen tomuto svému rozhodnutí věnovat adekvátní čas. Určitě bych se nedržel různých „prvomájových“ hesel typu „maratoncem za tři měsíce“ a jím podobným. Začal bych běhat a postupně bych se snažil přibližovat tréninkově do takového stavu, kdy bych byl schopen, tedy měl být schopen maraton zvládnout. Jestli to bude za rok, dva, tři nebo pět let, to by záleželo především na mém úsilí. Maraton a trénink na něj není v žádném případě krátkodobou záležitostí, je to opravdu běh na dlouhou trať. Jen pro názornost se stačí podívat na dnes velice uznávaného maratonce Eliuda Kipchogeho, za kolik let běhání, tedy systematického tréninku, se dopracoval na svoji současnou úroveň!”

A když se vrátíme k otázce na sporttestery, dnes tolik populární?

“Někdo chytrý řekl – a já s ním souhlasím -, že různá měřící zařízení jsou dobrá, nebo dokonce výborná pro kontrolu tréninku, ale nesmí být našimi trenéry. Samozřejmě pokud nedisponujete jistými parametry, nemůžete počítat s určitým výkonem. To se samozřejmě týká i maratonu. Vzpomínám si, že mi říkal můj kamarád, že kdysi, to už je „milion“ let zpět, byl na zátěžovém testu a tam mu řekli, že parametry nic moc. A on tři týdny na to zaběhl maraton za 2:15 a nějaké drobné!”

Někde soudruzi udělali chybu… 

“Ovšem nevíme, co si představovali pod pojmem nic moc.” (smích)

Pokud chci běžet svůj první maraton na jaře, kdy je třeba začít řádně běhat?          

“Podle mne „závěrečná“ speciální příprava by měla začít někdy v listopadu předešlého roku. Ovšem zde upozorňuji, že to je „závěrečná“ příprava po už xletém trénování, třeba na různé kratší distance. Jistě dobrý je postupný přechod z 10 km přes půlmaraton a třeba ještě Malý svratecký maraton (ten je dlouhý 32 km, tzn. krásný přechod z půlmaratonu na maraton), až k tomu maratonu. V případě maratonu a půlmaratonu totiž matematika nefunguje. Maraton „není“ dvojnásobkem půlmaratonu. Vždycky je ta druhá polovina „delší“. Však to poznáte, až maraton poběžíte!” (úsměv)

Měnily se a mění nějak trenérské přístupy k přípravě na maraton? Který nyní převládá a proč?

“Přístup by měl být vždy stejný – žádná polovičatost. Pokud se však budeme bavit o tréninkových postupech, tak některé zůstávají a některé se mění. Ovšem to není jen u maratonu. Je to však všechno odvislé od odborné vzdělanosti trenéra a jakého svěřence má k dispozici. Rozebírat zde různé varianty nemá smysl, protože to je minimálně na doktorandskou práci. Velice, ale velice jednoduše: trénink = určitý objem kilometrů + určité tempo + ostatní = určitý výsledný čas. Zkrátka v tréninku musíte zvládnout „x“, abyste zvládli maraton v čase „y“!”

Proč si myslíš je v Česku relativně málo maratonců pod 2:30? Pořád to je na hony daleko od špičkových světových časů.

“Nevím. Vzpomínám si ale, že na něco podobného ohledně maratonských běžců v Anglii se ptali Steva Jonese, ten zaběhl v roce 1985 čas 2:07:13. On jim odpověděl: „Stal se z toho velký byznys, který v podstatě řídí tento sport. Opravdu věřím, že kdybychom se vrátili do mé éry, tak bychom měli jako v té době 200 výborných maratonců, kteří tvrdě trénovali a proto běhali rychlé časy. Dnes jich najdeme sotva polovinu, a to ještě na poloviční distanci. Ostatní lidé, ti chtějí být jen součástí maratonských událostí.“ Já bych k tomu jen přidal, že maraton a trénink na něj jsou dřinou na plný úvazek. Je to zkrátka jen a jen o tréninku. Co si budeme povídat, maraton pod tři hodiny a rychlejší, to se už zkrátka musí běžet.”

Dá se nějak připravit hlava na maraton pod tři? Nebo to je jen a jen o naběhaném objemu a kvalitě?

“Jak kdo, tedy jak koho. Znám lidi kolem sebe, kteří by maraton pod tři hodiny dali „s prstem v nose“. Stejně tak znám lidi, kteří maraton pod tři hodiny nikdy nedají, z jakéhokoliv důvodu (věk, nedostatek času, vrozené dispozice, řízení se radami hlupáků kolem sebe, atd.). Aby člověk podal výkon na úrovni svého maxima, musí být všechno řádně sladěno – hlava i tělo, tzn. i adekvátní trénink. Pokud toto není, nemůžeme počítat s výkonem na úrovni našeho Maxima, tedy maxima s velkým „M“! Těžko podáte super výkon, když hlava „předbíhá“ tělo, a nebo naopak tělo „předbíhá“ hlavu. Musí zkrátka běžet spolu!”

Jak poznám, že mám vhodný somatotyp k běhání maratonu?

“To bych nechal na odborníky, při naší výkonnosti bych toto ani neřešil. Spíš bych se zaměřil na to, aby když chci začít běhat a nebo už jsem začal běhat, jestli si tím neubližuji. Běh dle mě není pro každého. Není nic horšího, než když propadnete běhu a po čase zjistíte – většinou s odborným lékařem -, že díky vrozeným dispozicím nebo něčemu jinému si běháním v podstatě ubližujete. Mám ve svém okolí kamaráda, který začal běhat a běhal na dost dobré úrovni a… vyběhal si operaci srdce! Nejsem odborník kardiolog, ale z toho, co mně říkal, měl nějakou vrozenou srdeční vadu – něco s chlopní, a že díky tréninku se srdeční sval začal zvětšovat a ta chlopeň díky tomu přestala těsnit. Výsledkem byla zmíněná operace srdce. Kdyby běhat nezačal, srdce bylo stále stejné a on nemusel na operaci. I když možná by k ní dospěl jinou cestou. Mimochodem, teď opětně běhá, ale už jen tak, „pro zdraví“.”

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Radek Narovec muž 13.11.2019 11:54:51

Stalo se tradicí stěžovat si na žalostný stav výkonnosti českých maratonců. Ovšem při pohledu na data z našich běžeckých tabulek je patrné, že mužů s výkony pod 3 hodiny je u nás letos o 80 % více než před deseti lety! Svědčí to o tom, že více a více běžců nachází novou motivaci na sobě tvrdě pracovat. „Maraton pod tři, to je dřina na plný úvazek,“ říká brněnský trenér Pavel Baběrád.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.