Miniběhy kořením velkých maratonů

Pro našince je až k neuv??ení poslouchat argumenty odp?rc? dopravních omezení v centru Prahy p?i masových b?zích, zatímco sv?tové metropole vystaví zákaz vjezdu vozidl?m p?ímo na hlavních tepnách hned dva dny po sob?.

Masové p?ed-b?hy nejsou o závod?ní, ?asto se ani nedají kloudn? b?žet. P?esto mají své kouzlo a specifickou atmosféru a jsou vyhledávány hlavn? zahrani?ními návšt?vníky. Délkou zpravidla nep?ekro?í 10km, ale po?et b?žc? se po?ítá na tisíce.

Pro n?koho je lákadlem snídan? v cíli zdarma, pro jiné skv?lá nálada, legra?ní p?evleky, anebo soudržnost ú?astník? a celková nenucenost. 

Na rozdíl od naší ?eské mrzoutské povahy se tito lidé sjížd?jí, aby se bavili, a dokonce si za to platí nemalé ?ástky. Nikdo se nestrká, každý si natáhne trikot svého provin?ního týmu a ochotn? se chopí nafukovacích balónk?, aby je na povel vypustil p?i startovním výst?elu.

A už se b?ží. Vp?edu invalidé, ?asto až b?há mráz po zádech, když vidíte b?žet lidi bez obou dolních kon?etin na speciálních pérech. Spolu s nimi vozí?ká?i, na jejichž bicepsy zítra ?eká velká fuška.

Ale to již se blíží barevná ?eka b?žc?. Nikdo nezávodí, všichni berou b?h jako šanci prohlédnout si m?sto bez aut a smradu. Zítra již budou mít v t?chto místech slaný pot v o?ích a pro únavu již sotva vnímat frenetické povzbuzování divák?.

Bez ohledu na místo konání, v masových sranda b?zích jsou nep?ehlédnutelní hlu?ní Italové a hlavn? Nizozemci, jejichž oranžová jednou ro?n? zbarví snad i severní pól. N?meckou metropoli letos zaplavili také Dánové, tla?ící si na vozí?ku nezbytnou basu Carlsbergu. 

Jen ?eši a Slováci nikde. Asi dali p?ednost B?chovicím nebo Ostravskému maratonu… Škoda, p?icházejí o zlatý h?eb berlínského svátku. 

Dob?h na zbrusu nový Olympijský stadion totiž nahání hr?zu. B?ží, nebo spíše se jde garážemi, ?ehož zkušení fanoušci využívají k hlasitému skandování a n?kolikanásobná ozv?na dílo zkázy dokonává. ?lov?k už se nediví, že v takovém pekle p?ijde zkrat i u ost?ílených borc?, jakým byl francouzský fotbalista Zidane.

Vchod na plochu gladiátorské arény, kde práv? Zizu proslul svým úletem proti Itálii. Tribuny sice zejí prázdnotou, ale i to málo divák? a plná atletická dráha b?žc? vytvá?ejí nepopsatelnou kulisu. Jakobyste krá?eli mezi reprezentanty své zem? p?i zahájení Olympijských her! 

Každý si užívá svou chvilku slávy zabrán televizní kamerou, zatímco rodinní p?íslušníci rychle to?í rozesmátý obli?ej na velkoplošných obrazovkách pod st?echami stadionu.

Vychází se tribunou nahoru kolem smutných poz?statk? Hitlerovské olympiády. Následuje ochutnávka tradi?ní koblihy a nezbytné provolání: „Ich bin ein Berliner!“

Praho, dokážeš jednou podobné? T?eba ve?erní výb?h na rozsvícený hrad a následná pasta party šéfkucha?e Klause by mohly sm?le konkurovat mrakodrap?m v New Yorku i berlínskému ko­tli!