Zimní běžecká příprava Ironmana (12.)

Od víkendu jsem se necítil zrovna nejlépe, asi se o mě pokoušela nějaká viróza. Zvýšil jsem proto podíl ovoce a zeleniny ve stravě, aby tělo mělo dostatek vitamínů. Také jsem vyřadil z tréninkového plánu bazén a více jsem odpočíval. Cílem bylo být OK na víkendové tréninky na chalupě pod Bezdězem.

Tréninkový týden se tak zaměřil více na běh a snahou se stalo přiblížit k (pro mě) asi navždy magické stovce naběhaných týdenních kilometrů. Překonám ji jen několikrát za rok. Stejně magické je pro mě najet za týden 500 km nebo naplavat dvacku.

Ve čtvrtek už jsem se cítil při běhu lépe. Po pátečním svižnějším klusu s kamarádem Mirkem v Nymburce jsem dal na sobotu echo Petrovi a Cabalerovi, že pěkně poběháme. Dle esemesek a mailů, které se mi vrátili zpět, dosahovala nažhavenost obou vysokého stupně a bylo jasné, že nebudeme nabíhat objemové kilometry nijak pomalým tempem. Mám tyto dlouhé výběhy rád, povídáme, občas zrychlíme a kilometry pěkně utíkají.

Sobotní tempo v úvodní rovinaté půlhodince bylo klidnější, ale po té se začalo lehce a nenápadně přidávat. Jedním z impulsů bylo stočení trasy pod Bezděz a snaha pokračovat v nastoleném tempu i ve výbězích. Ale hlavně adrenalin, který z nás stříkal proudem. Běháme převážně sami a tak když se setkáme na tréninku, není to zrovna výletní klus.

Jakmile se trať začala zvedat, někdo se nasunul dopředu, a všichni jsme funěli a pěkně si dávali. Takhle nějak trénují Keňané, říkám si, běží ve skupině a nastupují si. A kdo by zvolnil že? 

Bylo evidentní, že na nedělním výběhu budeme asi všichni pěkně hotoví. Proto jsem se v sobotu odpoledne věnoval aktivní regeneraci. V neděli jsme vyběhli o něco poklidnějším tempem. Chvíli to vypadalo, že z dlouhého běhu nebude kvůli dešti nic, ale nevzdali jsme se a udělali jsme dobře. Vyčasilo se a bylo krásné slunečné počasí.

Plán tréninku byl dvě hodiny souvislého běhu, s tím, že v druhé polovině lehce vystupňujeme tempo. Lesy pod Bezdězem jsou k těmto tréninkům ideální. Je zde velké množství zdánlivě nekonečných hlinitopísčitých cest, po kterých není problém běžet opravdu svižné tempo. A přitom na měkkém šetřím klouby a šlachy. Petr zkonstatoval, že mu bude stačit hodina běhu a skutečně se brzo odpojil a tak jsme pokračovali dále jen ve dvou. Tentokrát jsme to moc nehnali do stoupání a spíše jsme drželi tempo na mírně zvlněných cestách. Výživný víkend.

Celý týden proběhl následovně:

Jedním z hlavních důvodu proč lidé začínají v dospělém věku se sportem je snaha o korekci hmotnosti a pro mě je to dnešní zamyšlení na přání; hmotnost a její výkyvy během roku.

Každý člověk si nese do života určitou genovou zátěž po svých předcích a hmotnost patří mezi tu, která se projevuje většinou již na první pohled. Existují samozřejmě i výjimky zapříčiněné například poruchami metabolismu. Nicméně zjednodušeně se dá říci, že pokud máte oplácané rodiče, budete snadno přibírat na váze i vy.

Během roku se hmotnost sportovce mění. Většinou v cyklu zima – přibírání, léto – hubnutí. Hlavním důvodem tohoto rytmu je, že zimní tréninková příprava se často omezuje jen na víkendy, naproti tomu dlouhý letní den dává často možnost potrénovat i ve všední den dvakrát denně. Rozdíl těchto vah by ovšem neměl být výrazně přes pět kilogramů.

Sportovec připravující se na letní závody tak vstupuje většinou do přípravy s nějakým tím kilem navíc a během týdnů tréninku by se měl snažit o postupné nenásilné snižování hmotnosti tak, aby přibližně 2–3 týdny před letním sezónním vrcholem měl svoji závodní váhu.

Rozhodně by se neměl uchýlit k systému: „jsem tlustej musím makat a hladovět, abych zhubnul.“ Takový postup rozhodně nevede k nijak skvělé výkonnosti, spíše ke zdravotním problémům, či stavům totální vyčerpanosti. Snahou by měla být spíše úprava stravy a stravovacích návyků, po šesté hodině večerní nejíst a pokud dostanu hlad, zaplním se ovocem. Je třeba zvýšit podíl tekutin. Při objemových vytrvalostních trénincích pak nezapomínat na starou osvědčenou poučku: tuk hoří v plameni sacharidů a tyto tělu dodávat pravidelně ve formě iontového nápoje a energetických tyčinek.

Pro ilustraci jak by měl vypadat hmotnostní výkyv během roku. Pohybuji se v tomto období na 66–68 kg. Jakmile se dostanu na 68kg, začínám se hlídat, sedmdesátka se blíží, jím lehčí jídla. Po jarních objemových měsících se dostanu na 64 kg a 1–2 týdny před ironmanem se snažím stáhnout váhu na pro mě ideálních 63 kg. 

Jak by měl asi vypadat následující týden:

Michal Jalovecký
30 let, absolvoval přes 100 triatlonů a deset Ironmanů
cíl na jaro: maraton pod tři hodiny (loni Stromovka: 3:00:41)