Zimní běžecká příprava Ironmana (15.)

Mám rád regenerační týden. Jsem přirozeně líný a toto je jediný tréninkový týden, jehož objemy tomu odpovídají. Bylo to znát hned v pondělí, kdy jsem se sice vzbudil, ale po zkonstatování, že tam fakt hodně fičí (a že určitě přes silnici do Prahy padlo velké množství stromů), jsem ulehl a pokračoval tam, kde jsem skončil.

Nejlepší v boji s leností jsou dny, kdy musím trénovat, protože: 

a) vezu naši mladou na atletiku a tak tam přece nebudu hodinu sedět a koukat,
b) mám domluvený trénink a kdybych nepřišel, tak mi to budou moji sparingové připomínat ještě za pár let,
c) trénink jsem si předplatil a přece jim ty prachy nenechám jen tak.

Tyto nástroje na lenost fungují spolehlivě a pokud je všechny úspěšně v týdnu prokombinuji, je z toho většinou minimálně slušný tréninkový základ.

Tento týden jsem v pondělí a ve středu odklusal desítku. V pátek jsme pak vcelku svižně v Nymburce s Mirkem a Zdeňkem odklusli hodinku. Neběželo se mi nic moc, což je ale vždy v odpočinkovém týdnu normální.

V sobotu sice foukalo, ale bylo teplo a sluníčko chvílemi pěkně hřálo. Vyrazil jsem na hodinku vytočit nohy, ale potkal jsem nymburské cyklisty a byly z toho hoďky dvě. Do bazénu mi to v týdnu vůbec nevycházelo, v sobotu však už nebylo možné se na nic vymlouvat a tak z toho byl slušný stovkový trénink. Plavalo se mi dobře a proto jsem vyrazil do bazénu i v neděli. Odpolední běh byl dost utrápený a byl jsem rád, že ho mám za sebou.

Celý týden proběhl následovně:

Na fóru v posledních dnech proběhlo několik začátečnických dotazů ohledně plavání. Vzhledem k tomu, že se před několika dny můj bratr rozhodl naučit se kraul (takže se zařadil mezi moje svěřence), řekl jsem si, že bych mohl uvést několik postřehů, které by se mohly hodit každému.

I běžci si chodí přes zimu zaplavat a takovéto nekoncepční plácání se většinou přestane bavit každého.

S plaváním jsem začal dost pozdě (18let) takže vím, jak to je náročné. Všechny plavecké techniky se mi podařilo zvládnout a nakonec došlo k tomu, že jsem se stal odborníkem na kategorii 25+ a pomáhal tak zvládnout nástrahy kraula těm, kteří to potřebovali (a bylo jich za ty roky docela dost).

Hned od začátku je dobré si pořídit plavecké ploutve, destičku a piškota (pullboy). Díky ploutvičkám to při kraulu s menším úsilím lépe a rychleji jede. Piškot zase zvedne stehna a dobře srovná polohu těla ve vodě (sníží odpor těla). Destička je dobrá pomůcka pro plavecká cvičení a trénink nohou, který většina opomíjí, přestože je velmi důležitý.

Když jsem začínal s nácvikem kraula, první měsíce byl trénink téměř stejný. Vždy jsem po rozplavání zařadil pětset metrů technické cvičení. Střídal jsem po bazénu nácvik záběru. V natažené levé ruce jsem držel destičku (za levý spodní roh) a pravou jsem jel kraulový záběr. Po bazéně jsem vystřídal ruce. Po cvičení následovalo vždy dalších pětset metrů s piškotem. Pak následovalo vyplavání.

Tento trénink jsem zvládl třikrát týdně a celkem vždy odplaval dva kilometry. Pro zajímavost jsem v tréninkovém deníku dohledal první měřenou pětistovku za 11:22´. Po měsíci jsem stáhl minutu. Za další měsíc ještě jednu. Pak už to nešlo tak rychle, ale to mi ani tak nevadilo. Jakmile jsem měl na začátku dosaženého času místo dvou cifer jednu, začal jsem si připadat jako plavec . 

Protože jsem radil s tréninkem poměrně slušnému počtu lidí, vím, že je to různé a že nelze říci jak rychle se člověk dostane na určitý čas. Hodně záleží na tom, co má kdo za sebou a jaké chyby kdo dělá. Někdo při nácviku nohou couvá, někdo má problém s dechem, někdo se při nádechu zvedá. Je toho hodně a není nad to, najít si nějakého odborného poradce, který se na vás podívá a poradí jak chyby odstranit.

Jak by měl asi vypadat následující týden:

Michal Jalovecký
30 let, absolvoval přes 100 triatlonů a deset Ironmanů
cíl na jaro: maraton pod tři hodiny (loni Stromovka: 3:00:41)