Běžecká příprava Ironmana (25.)

Velikonoční pondělí začalo brzkým ranním výklusem s Cabalerem. Docela mě bolely po půlmaratonu nohy. Takže bylo příjemné, že nejdu sám. Odpolední trénink na kole jsem odkládal co to šlo a nakonec vyrazil až okolo páté. Hlavní cíl tréninku – točit lehké převody a jet volně.

Na úterý mi vyšla služebka do Warszawy. Kdo trochu zná Polsko, tak ví, že není o co stát, dálnice se v podstatě nevyskytují a na cestě je velké množství nekonečných vesnic. Takže cesta utíká pomalu. Před odjezdem jsem se tedy proklusl a musím přiznat, že sobota byla stále cítit. 

Hotel mě potěšil možností kvalitní regenerace, vyplaval jsem se v hotelovém bazénku a pak si dal saunu. Druhý den volno.

Ve čtvrtek byl na pořadu delší stupňovaný běh, regenerace proběhla dobře a na tepech to bylo znát. Poslední pětku jsem vystupňoval a běželo mi to samo, že by forma?

V pátek mě čekal v Nymburce společný trénink. Jako tradičně se klus zvrhl v tempový běh, držel jsme se do ANP a odběhl ho vcelku v komfortní pohodě. Trochu mě ale vrtalo hlavou, jak budu vypadat při sobotním běžeckém tréninku, kdy bylo v plánu trochu prošťouchnout rychlost nějakými dvojkami.

Ranní výkmih měl jasný směr – Bakov, povzbudit známé na půlmaratonu. Cestou tam vyšší tepy, takže volně a na pohodu. Zpátky to bylo po větru, hodně jsem točil a když mě pod Bezdězem dojela dvojice cyklistů, neváhal jsem se zařadit a svézt se s nimi pár kiláčků čtyřicítkou. Škoda, že nejeli dál směr Doksy.

Podvečerní dvojky dopadly nad očekávání dobře. Flákání to nebylo, ale žádný křečovitý běh také ne. Naopak, krok byl pěkně uvolněný ve všech úsecích od začátku do konce. A tempo se dařilo udržet na 3:40´/km.

Na neděli byl v plánu delší výklus na zregenerování. Cabalero na poslední chvíli odřekl a tak mi společnost dělal MP3 přehrávač, což se ukázalo jako dobrý tah, protože jinak bych místo plánovaných 22 km dal maximálně půlku. Rozběhlo se mi to totiž až po třináctém kilometru (kam jsem se dohrabal právě díky poslechu) a mít sebou víc pití, tak bych nakonec trénink protáhl přes dvě hodiny. 

Celý týden proběhl následovně:

Včera jsem zahájil předmaratonskou superkompenzační dietu a protože se na fóru objevila poměrně rozsáhlá debata na téma stravování před maratonem, trochu se dnes na to zaměřím. Nechci tu rozpitvávat jak přesně by měla tato dieta vypadat, to si můžete najít na netu. Spíše popíšu, jak se stravuji před ironmanem či maratonem já. 

V pondělí většinou zahájím první část diety, nebo spíše úpravy stravování. Trvá tři dny a jím následující: ovoce, zeleninu, kuřecí šunku, tvrdý sýr, vařené kuřecí maso, vajíčka natvrdo a piju vodu, nebo zelený čaj. Snažím se držet zásadu nehladovět. 

Energetické zásoby se musí vyčerpat, ale zároveň se nesmím zlikvidovat. Každopádně tyto tři dny se vracím z tréninku totálně KO. A modlím se, abych to měl za sebou. Ve čtvrtek pak zahajuji druhou část, období totálního obžerství. Jím hodně sladkého, užívám si přílohy. Zároveň si ale uvědomuji, že maraton je za dveřmi a tak se vyhýbám opravdu nezdravým věcem. 

V jídelníčku jsou tak především těstoviny, rýže, pizza. Porcí je více než obvykle a klidně si jdu udělat něco ještě v deset večer, musím přeci načerpat energii, abych měl na co běžet ne? Den před závodem přichází na řadu srovnat si trávení. Jím pouze stravu z vlastní kuchyně a snažím se vyhýbat jídlu, které jsem si nepřipravil sám. 

K snídaní je většinou jáhlová kaše, k obědu pak kuřecí plátek na přírodno (klidně i dva) s rýží a večer těstoviny s tofu. Prokládám to velkým počtem müsli tyčinek, nějaký ten banán. Hodně piju colu, džusy, minerálky. Ráno v den závodu mám tradičně nechuť cokoliv pozřít. 

Roky zkušeností mě ale již naučily, že se musím najíst. Takže do sebe nacpu pytlík rýže s carobelou (zdravá nugeta). Malá finta, pokud spím na místě v hotelu, tak si beru sebou uvařenou rýži v sáčku a na hotelu jí po probuzení dám do misky (v sáčku) a zaliju horkou vodou z vodovodu a nechám odstát (ohřát) a pak teprve jím. 

Snídám dvě hodiny před startem, abych nestartoval s plným žaludkem, hojně zapíjím colou. 

Jak by měl asi vypadat následující týden:

Michal Jalovecký
30 let, absolvoval přes 100 triatlonů a deset Ironmanů
cíl na jaro: maraton pod tři hodiny (loni Stromovka: 3:00:41)