V každém závodě boduje do Grand Prix 30 nejlepších běžců a běžkyň, započítávají se čtyři nejlepší výsledky ze série. V celkovém pořadí bude ohodnoceno finančními cenami 20 nejlepších mužů a 15 žen. MS a finále GP mají vyšší bodové hodnocení než ostatní závody.

Asitzgipfel se v sérii objevil porvé. Je to mladý závod, letos se konal teprve pátý ročník a ty předešlé zatím vzbudily spíše jen lokální zájem. Jelikož se ale role koordinátora mezinárodních závodníků ujal Andreas Tomaselli, který už v minulých letech spolupořádal především Harakiri Berglauf, dala se očekávat účast kvalitního závodnického pole a vysoká organizační úroveň. Řediteli závodu byli Stefan Pühringer a Franz Schmutzer, který zároveň vybíral trasu. Ta byla osm kilometrů dlouhá se solidním převýšením 1 126 metrů. Běželo se z Leogangu u Saalfeldenu na vrchol Grosser Asitz 1 914 m. n. m.

Trať byla zajímavá, rozmanitá a především do kopce. Běželo se po loukách, lesem, velké procento tvořily šotolinové cesty, ovšem s poměrně prudkým sklonem. Běh probíhal společně se závodem na horských kolech. Cyklisté vyjížděli těsně před běžci, při kolečku městem se běžcům vzdálili a poté se na vrchol dostávali po mírnější dvanáctikilometrové trase, která se místy prolínala s běžeckou trasou. Před vrcholem se obě trasy spojily. Cyklisté museli kousek pod vrcholem odložit kolo do depa a na samotnou špičku také vyběhnout.

Už startovní listina dávala tušit silnou konkurenci v mužském poli. Na představování závodníků večer před závodem se do Leogangu sjelo početné pole mezinárodně protřelých borců. Kromě místních přijely početné skupiny především z Itálie, Slovinska a Rumunska.

Italové pravidelně sbírají týmové medaile na ME i MS v ženských i mužských kategoriích, k čemuž patří i kvalitní výkony jednotlivců. Z běžců pravidelně okupujících světovou desítku byli na místě především Gabriele Abate a Emanuele Manzi. Mistryně světa Valentina Manzi Belloti přijela tentokrát jen jako doprovod, kvůli bolestem achilovky přišla i o nedávné MS v polské Krynici.

Z italské Cortiny dorazila další běžecká manželská dvojice: Antonella Confortola a Jonathan Wyatt. Antonella letos běhá ve velké pohodě, v červenci vyhrála v Dolomitech s dvouminutovým náskokem ME ve vertikálním kilometru, o necelý měsíc později přidala titul mistryně světa v dlouhém horském běhu ve Szklarské Porebě, v září rovněž v Polsku v Krynici bodovala na MS nahoru – dolů sedmým místem pro vítězný tým Italek.

Mnohonásobný mistr světa Jonathan Wyatt se v předvečer závodu stylizoval spíše do role doprovodu Antonelly s vysvětlením: "Před týdnem jsem to trochu přehnal a necítím se úplně dobře. Tak asi tentokrát budu rozumný a nepoběžím.'' Jonathan týden před Asitzgipfelem vybojoval v sobotu třetí místo v běžecké části Dolomitenmanna a den poté si nenechal ujít v Sextenu ještě sedmnáctikilo­metrový horský závod pod vrcholy Drei Zinnen (Tre Cime), tam doběhl druhý.

Ze slovinské výpravy patřili mezi favority především sourozenci Kosoveljovi. Mateja se letos umístila třetí na ME a čtvrtá na MS a medaile na velkých závodech sbírá již od juniorských let, Mitja vyhrál mimo jiné MS v dlouhém horském běhu letos v polské Szklarské Porebě nebo předloni ve slovinském Podbrdu. Bez šance nebyl ani Nejč Kuhar, slovinský specialista na prudké kopce, který na domácím Grintovci pravidelně nechává za sebou mnohá velká vrchařská jména a loni dokázal vyhrát Dolomites Vertical kilometer v Canazei před mladým Saulem Paduou a především ikonou Skyrunningu Kilianem Jornetem (pravda, Kilian tehdy v závěru netrefil úplně ideální trasu).

Slovinci s sebou přivezli i Eritrejce Azeryu Teklaye, který už třikrát získal stříbrnou medaili z MS, mezi vrchaři si ale vydobyl uznání také dvojnásobným vítězstvím na Grintovci, kde na trati s profilem 10 km/+1 950 m ukázal, že zvládá i stoupání v těžkých skalnatých terénech. Naopak nemá moc rád seběhy: "V Arcu jsem si v seběhu hnul se zády a v Krynici byly seběhy na můj vkus moc dlouhé.'' V tomto ohledu pro něj Asitzgipfel neměl být problém. Na zahajovací večeři prolétla ještě zpráva o tom, že prý v noci dorazí navíc nějací dva eritrejští běžci přímo z Jungfrau Marathonu.

V Leogangu se už podzim hlásí o slovo, den před závodem mrholí a když se mezi mraky sem tam ukážou skály, jsou od výšky kolem 2 000 m. n. m. pocukrované sněhem. Ráno před závodem nad námi sedí mlha a při výběru oblečení padají i myšlenky na čepici a rukavice, ale Andreas nás uklidňuje, že nahoře je hezky, ať zimní výbavu ještě necháme uloženou. Má pravdu: ve výšce asi patnáct set metrů nad mořem vyběhneme z mlhy a široko daleko se otevře pohled na prosluněné alpské vrcholy.

Na čele startovního pole se vynoří z údolí v krátkých odstupech za sebou tři Eritrejci a David Schneider, švýcarský vrchař a orientační běžec momentálně žijící v Rakousku. David nakonec končí s malým odstupem čtvrtý. „Abych někoho z Eritrejců porazil, potřeboval bych méně šotoliny a více kořenů a skal,“ přiznává terénní specialista David. Mitja Kosovelj už má za Davidem dvouminutový odstup, naopak kousek za ním pak dobíhají postupně Emanuele Manzi, Simon Lechleitner, Nejč Kuhar, Alex Rieder a Gabriele Abate.

Třetí Azerya Teklay není s umístěním úplně spokojený: „Už abych jel domů a odpočinul si.“ Druhý doběhl z Eritrejců Yossief Tekle. Zastavme se ale u vítězného muže dne, jímž je Eritrejec Petro Mamo (někdy psaný jako Pietro Mamu). Alexovi Riederovi sebral předchozí traťový rekord o tři minuty, to ale není všechno. Právě Petro totiž běžel den před Asitzgipfelem Jungfrau Marathon, kde doběhl druhý a dokázal porazit Viktora Röthlina, který má na kontě maratonské zlato z atletického ME 2010 v Barceloně, stříbro z ME 2006 v Göteborgu nebo šesté místo z OH v Pekingu 2008. Týden před Jungfrau vyhrál Mamo nejen běžeckou část Dolomitenmanna, ale den poté právě před Jonathanem i Drei Zinnen, což mu v jedné reportáži vyneslo i přezdívku „New King of the Dolomites.“ Uvidíme, jestli bude schopen podobné kousky předvádět i v budoucnu. Mimochodem – na Jungfrau doběhl jako čtvrtý Robert Krupička!

V letech nedávno minulých kraloval dlouhodobě vrchům fenomenální Jonathan Wyatt, který byl výkonnostně natolik nad ostatními, že zvládal vítězně podobné kumulace závodů. Namátkou třeba před několika lety vyhrál jeden den maraton v Lichtenštejnsku a další den závod Grand Prix v Itálii, nebo vyšel vítězně z Tour de Tirol, kde se během tří dnů běží desítka, maraton a půlmaraton. V cíli Asitzgipfelu byl proto „divák“ Jonathan dotázán, zda se příští rok ještě nepokusí odpovědět a získat traťový rekord závodu na svou stranu. Střízlivě odpověděl: „Možná rekord věkové kategorie 40+.“

Zatímco loni se Andreasovi Tomasellimu podařilo v ženském poli vytvořit na Harakiri Berglauf jeden z velmi kvalitně obsazených závodů, letos v půlce září doplácí na termínovou kolizi s velmi silně obsazeným Jungfrau. Na Asitzgipfelu je tudíž pořadí poměrně předvídatelné: o první místo spolu závodí Mateja s Antonellou, Mateja vyhrává o půl minuty. Já nejsem schopná s nimi udržet tempo a obě ztrácím z dohledu, naopak nechávám za sebou Rakušanky Petru Wimmer a Susanne Mair. Závodím tudíž spíše s okolo běžícími muži a dobíhám do cíle tři minuty za Antonellou, ale s dostatečným náskokem na Rakušanky.

Zázemím pro vyhlášení závodu se stává rozsáhlá dřevěná chata Alte Schmiede, která je nejvýše položeným pivovarem v Rakousku (1 700 m n.m.). Personál spolehlivě zvládá obsloužit masu běžců a cyklistů, než nastane předávání cen. Nejlepší v celkovém pořadí dostávají finanční ceny, v kategoriích se rozdávají pivní sklenice různých velikostí, čerstvě naplněné kvasnicovým nealkoholickým pivem. Výhru si tudíž mohou na místě plnými doušky vychutnat i běžci – řidiči. Jen tradičně abstinující Afričané se ani tentokrát nenechali ke konzumaci přesvědčit. Dolů svezla běžce moderní lanovka, pod námi byla vidět síť sjezdovek protkaných trasami na sjezd horských kol. Dolní stanice lanovky nabízí zázemí včetně velkého parkoviště, záchodů, sprch a třeba i sprch k mytí kol.

Finálovým závodem WMRA GP bude za tři týdny již tradičně silně obsazená Šmarna Gora ve Slovinsku, kde na běžce čeká desetikilometrová trať s profilem nahoru – dolů – nahoru a večer slavnostní vyhlášení celého seriálu.