Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

SLOUPEK: Óda na běžeckou závislost

SLOUPEK: Óda na běžeckou závislost
foto: Nike

Petr Říman | 10.02.2015 | přečteno: 2577×

Je opravdu hnusné, kalné ráno. Jsem zachumlán až po nos a snažím se ignorovat otravnou budíkovou melodii. Venku je tma, mrholí a já mám otevřít oči a vstávat? Tak to ani náhodou! Za patnáct minut se situace opakuje, tma je pořád stejná, jen je ještě o něco hnusněji, je-li to ještě možné. Pomalu otevírám jedno oko, na druhé je dost času a pomalu si sedám. Ještě jsem se zapomněl zmínit, že je „fakt odporná zima“.

Při kávě jsem ochoten podmíněně otevřít oko druhé, hned toho však lituju. Tohle oko nevidí nic lepšího – tma, mrholení, hnus. Rozmrzele si oblékám běžecké elasťáky a potichu si nadávám: „Ani ty naši psi se nezvedli z pelechu, jenom ty, ty starej…!“

Cestou na metro se mi vyhýbají i bezdomovci. Podivná postavička s tenkými nožičkami v přiléhavých elasťácích, v zimníku a s krhavýma očima moc důvěry nevzbuzuje. A ke všemu jdu zase pozdě na trénink a chce se mi zas na záchod.

Tak tohle fakt na běhání nenávidím.

Začátky byly krásné: jako každý jsem se šel proběhnout, když byla ideální teplota, tlak i rosný bod. Trochu jsem si zaskotačil na prosluněné louce, pokud jsem se trochu zpotil, přesunul jsem se do borového hájku. Pokud jsem začal trochu funět, hned jsem se zastavil, protáhl jednu nohu, pak druhou a zvolna jsem pokračoval dál. Doma po dlouhé koupeli a konzumaci několika iontových nápojů jsem spřádal plány: „Jednou tu desítku dáš“ a připadal si jako velký sportovec.

Meta desítky dlouho neodolávala, pokračoval půlmaraton, maraton i nějaké ultra jsem si odpotácel. Ale kde se to zlomilo? Barometr a předpovědi počasí pro mne najednou přestaly být směrodatné. Je zima? Tak si holt vezmu o triko víc. Prší? Nevadí, přestane, aspoň vyzkouším tu novou bundu! Ty kiláky by mi přece chyběly! A tak plíživě pokračovala má běžecká transformace.

Od „dospělých“ ultra mě sice pořád odrazuje, že starty bývají v opravdu podivné hodiny. Mně stačil Jizerský ultratrail se startem v nelidských 8 hodin! S trochou básnické licence mohu říct, že tady jsem se definitivně probudil až při šplhání po červené sjezdovce na Špičák.

Leč zpět do reality. Pro připomenutí výchozí scény: tma, mlha, hnus, cesta na metro… A to je teprve půl sedmé.

Při výstupu z metra už začínám pomalu vnímat a nálada se z černočerné mění na hodně tmavě šedou. Přicházím na dráhu, ostatní už drtí několikáté kolo. Na rozdíl ode mne nevypadají jako adepti na sebevraždu, ale jako by je to snad bavilo. Připojuji se a snažím se stíhat jejich rozklusové tempo. „Hej, počkejte na mně! Tohle je tempo na čtyřstovky, ne na rozklus!“ Ve druhém kole se vše nějak uklidní a jsem už i schopen zamručet na pozdrav. Pomalu svítá a mně se to snad začíná i líbit. Dráha, kamarádi, ráno, správcova koťata se pletou do cesty. No dobrá, dnes se ještě nezabiji, ale už nikdy kvůli běhání za tmy vstávat nebudu.

Abeceda, rovinky, úseky a už je tady zase výklus. V horké sprše si říkám:“No, vono to nebylo zase tak hrozný.“ Do práce už přijíždím s úsměvem na rtech. Je devět a den je celý přede mnou.

A co na běhání miluji nejvíc? Když jedu domů večerním metrem, venku je plískanice, mlha, hnus (jo, to už jsem někde říkal), ale já si jásám: “Já už mám odběháno. Já už nikam nemusím!“

Komentáře (Celkem 1)

Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední

priman 10.02.2015 17:06:05

Je opravdu hnusné, kalné ráno. Jsem zachumlán až po nos a snažím se ignorovat otravnou budíkovou melodii. Venku je tma, mrholí a já mám otevřít oči a vstávat? Tak to ani náhodou! Za patnáct minut se situace opakuje, tma je pořád stejná, jen je ještě o něco hnusněji, je-li to ještě možné. Pomalu otevírám jedno oko, na druhé je dost času a pomalu si sedám. Ještě jsem se zapomněl zmínit, že je „fakt odporná zima“.
Odkaz na článek

avatar

Praha - Vršovice

Celkem 4740 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:42:04 (2014)
půlmaraton: 1:39:02 (2014)
maraton: 3:43:22 (2014)

Chrosel muž 10.02.2015 17:49:24

Pěkný !

Motto: V pomalém hrnci se prána chová jako žába. Při pozvolném růstu teploty si to neuvědomí a z hrnce neuteče. ( Pam65 )
Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.