Závod podle očekávání vyhrály týmy složené z českých reprezentantů, kteří se pravidelně účastní nejen podobných, ale i výrazně extrémnějších závodů doma i v zahraničí. Mezi muži si nejlépe vedli obhájci titulu Jaroslav Krajník a Tomáš Petreček z BlackHILL/Sa­lomon/EPO, kterým se jako jediným povedlo objet v podstatě celý závod s výjimkou jediné kontroly na MTBO.

V kategorii MIX pak obsadila první místo dvojice Pavel Kurz a Zuzana Wernerová z téhož týmu. Mezi ženami kraloval tým Salomon/EPO ve složení Hana Krajníková a Barbora Válková. Na start se postavilo 125 dvoučlenných týmů ve třech kategoriích.

Ve tři ráno všechny dvojice ještě za tmy povinně odstartovaly během do vrchu, čímž se startovní pole roztrhalo. Následně už si účastníci volili pořadí disciplín sami a celý závod si skládali podle svého uvážení a fyzických možností. Na výběr měli horské kolo, orientační běh, běh s překážkami zvaný bolskros, lezení, in-line bruslení, trek, kánoe, slanění a biatlon. Za každou získanou kontrolu či splněnou disciplínu získávali body, jejichž součet určil pořadí týmů v cíli.

„Byl to určitě zase povedený ročník, organizace byla dobrá. Hodně vydařený byl letos biatlon, střílelo se z malorážky na biatlonové terče. Na začátku se běžel asi 900 metrů dlouhý okruh, pak se střílelo pětkrát vleže, a co se nenastřílelo, bylo třeba odběhat. Trestné kolečko ale bylo docela krátké, takže to pěkně ubíhalo. Oproti tomu mapy na orientační běh byly hodně staré, takže běžet podle nich byla docela výzva. Myslím, že pro nezkušené orienťáky to bylo velice těžké,“ hodnotil letošní podmínky pravidelný účastník Lukáš Svoboda z týmu EPO Ještě nevíme.

Oproti původním předpokladům sportovcům příliš nepřálo počasí. „Těsně před startem byla obrovská průtrž mračen, takže všechno zmoklo. První disciplína trvala jenom chvíli, zhruba kolem půl hodiny, a pak už se závodníci museli rozhodnout, kam dál, což vzhledem k podmínkám bylo obtížné. Takže takticky to letos bylo trochu složitější,“ přibližuje jedno z úskalí závodu organizátorka Dana Jahn Odvody.

„Přesto ale limit 13 hodin nestihla jen jedna dvojice. Principem celého závodu je, že když něco vynecháš, tak to neznamená diskvalifikaci, jenom nezískáš body. Ti nejlepší sbírají kromě bodů za disciplíny také kontroly na kole a na treku. Ostatní jezdí primárně po disciplínách, protože jsou více bodované a hlavně pestřejší,“ upřesňuje Odvody.

Její slova o složitosti taktického rozhodování potvrzuje i jedna ze závodnic, Veronika Horáková z týmu EPO/TUR Nekecej a šlapej: „Naše taktika byla hlavně sebrat všechny disciplíny, což se nám povedlo. Začínalo se krosem a během do vrchu. Následně bylo na výběr z více disciplín. Kánoí však bylo dost jenom pro padesát nejrychlejších týmů, což jsme nestihly. Lezení by bylo ještě za tmy a in-liny na mokré cyklostezce, takže jsme usoudily, že nejlepší bude vyrazit na kolo a všechny tyhle tři disciplíny a ještě biatlon k tomu udělat naopak úplně na konci. Zvládly jsme to nakonec skoro o hodinu dřív, než jsme předpokládaly, takže do cíle jsme dorazily s velkým předstihem a zbytek časového limitu jsme bohužel nevyužily.“

Možná i tato skutečnost stála nakonec ženský stříbrný tým z loňska letošní umístění na stupních vítězů. Přesto však měla Veronika Horáková z výsledku radost: „Jsem s umístěním dost spokojená. Myslím, že jsme tady měly docela konkurenci, takže čtvrté místo je určitě dobré.“

Závod se konal v nové lokalitě na Křivoklátsku, takže účastníci měli možnost podívat se na celou řadu zajímavých míst, jako třeba k Medvědáriu v Berouně, na hrad Točník nebo na Leontýnský zámek. Hlavní technickou změnou oproti loňsku bylo, že se celý závod jel na čipech pro orientační běh, což ušetřilo práci organizátorům při počítání výsledků. Jinak ale zůstal základní koncept stejný jako v předchozích ročnících.