SERIÁL: Hlava se musí naučit mě hnát kupředu
Uběhlo dalších 14 dní a já se pomalu dostávám do půlky mého běžeckého tréninku na půlmaraton v Karlových Varech, kde bych chtěla zazářit v čase pod 1:35. Takže běhám pomalu, běhám rychleji a snažím se něco shodit, abych s sebou netahala zbytečné závaží.
Od prvního dubna jsem naběhala cca 126 km, včetně minule zmiňovaného půlmaratonu, po kterém jsem dostala od trenérky Terezy Beitlové nový cíl. Musím říct, že je to docela výzva, ale tréninky mě stále baví a kromě jedněch intervalů, které jsem kvůli pracovnímu vytížení opravdu nestihla, tak si držím 100% plnění. Někdy dokonce až nad rámec.
Ale jak tedy ten můj trénink opravdu vypadá? Hned na začátku jsem Terče napsala své požadavky. 2× týdně vedu skupinu Mattoni Free Run v Kladně, což bych ráda do plánu zahrnula a 1 den o víkendu bych chtěla mít volno, abych mohla trávit i čas s rodinou, na kterou v průběhu týdne nemám mnoho času.
Pravidelně tedy vím, že úterky s Mattonkou budou mé výběhy max. do 7 km ve velmi volném a regeneračním tempu, někdy přesahující i 7min./km. Zde hodně dbám na techniku a vůbec na věci, které při vlastním tréninku vědomě vynechávám.
Čtvrteční výběhy jsou tzv. pro pokročilé. Ale prosím vás, nemyslete si, že čtvrtky běháme s Keňany. Stále se zde bavíme o lidech, kteří s během začínají, ale zároveň 7km trasy jim je už málo. Snažíme se tedy s nimi běhat něco kolem 5:40 při délce 10 km.
Prostě tyhle výběhy jsou takové dejme tomu regenerační. Ostatní tréninkové jednotky probíhají v dalších dnech. Hodně se tam objevují tempové běhy, které úplně nepatří k těm mým oblíbeným. Zatím se pohybuji na hranici 4:45/km. Není to tempo, u kterého bych si mohla povídat nebo jen přemýšlet nad životem, ale dokážu v něm vydržet v relativně dobrém stavu. I právě tady tedy cítím, že se můžu hodně posunout. Cítím, že nejdu na limit, že můžu ještě hodně změnit, když se naučím pracovat s hlavou.
Intervaly. Tady si Terka hodně hraje s intervaly na delší vzdálenosti v pomalejším tempu a těmi kratšími, kde se dostávám pod hranici 3:45. U těch delších mívám před rozběhem obavy. Přeci jen jsem poslední rok dost běhala na svůj dobrý pocit a překonávat limity jsem se moc nehrnula. Ale zatím musím říct, že většinu tréninků dávám i nad stanovené tempo. U kratších intervalů jsem klidnější, tam nemám pocit, že by mi něco hrozilo, i když je stanovené tempo je znatelně rychlejší. Spíš mám problém se do stanoveného tempa dostat kvůli hodinkám. Přeci jen počáteční akcelerace se na hodinkách objeví jako vysoké tempo a než člověk odhadne správnou míru, už je skoro po intervalu. I tak ale jsem schopná tempo odhadnout už u druhého nebo třetího intervalu. Zároveň u kratších intervalů jsem schopná zkrátit i předepsaný intervalový odpočinek, aniž bych se cítila na dně. Samozřejmě se ale bavíme o tom, že odpočinky jsou mezi intervaly stejné!
Asi nejvíc mě kromě dlouhých klidných běhů baví fartleky, které také občas mívám. Mám u nich pocit, že můžu naprosto vědomě poslouchat jen své tělo. Je pravda, že rozdíl mezi zrychlením a výklusem je dost znatelný. Ale i tady se zlepšuji a snažím se ve výklusu úplně nevypustit.
Když to všechno shrnu, stále se u tréninků cítím dobře. Na papíře vidím, jak Terka v tréninku přidává a tréninky by měly víc bolet. Ale moje tělo reaguje velmi dobře a musím říct, že v tuhle chvíli funguji na svalovou paměť. Každopádně tím, že mě tréninky stále hodně baví a jsou sestaveny tak, aby se moc neopakovaly, věřím, že kolikrát bych snesla mnohem víc. Díky časovému rozložení se necítím nijak omezená a nemusím se do tréninku nutit. Pro mě je důležité, že výsledky se dostavily skoro okamžitě.
Ale abych tady nepsala jen samá pozitiva, mám jeden limit. A to je moje hlava. Zcela otevřeně se neumím kousnout. Nemám v sobě zakořeněný pocit vítěze a to je můj velký limit. Takže teď bych se chtěla obrátit na vás běžce, kteří jste mi u předchozích článků radili s fyzickým tréninkem: jak změnit svoje myšlení, když víte, že fyzicky zvládáte, ale neumíte úplně takhle pracovat s hlavou, která by vás hnala dopředu? Je tu třeba někdo, kdo řešil něco podobného?
A ještě jednu věc bych vám ráda sdělila. Minule jsem vám slíbila vyjádření trenérky Terezky Beitlové k mému tréninku. Bohužel v tuto chvíli je Terča v nemocnici a nemůže své stanovisko napsat. Věřím, že do dalšího článku už přispěje i ona sama a nebudu tady psát jen své subjektivní pocity.
Přeji všem pevný krok a běhejte a smějte se!
Komentáře (Celkem 22)
Veru81 21.04.2017 07:25:32
Uběhlo dalších 14 dní a já se pomalu dostávám do půlky mého
běžeckého tréninku na půlmaraton v Karlových Varech, kde bych chtěla
zazářit v čase pod 1:35. Takže běhám pomalu, běhám rychleji a snažím
se něco shodit, abych s sebou netahala zbytečné závaží.
Odkaz
na článek
Meescha 21.04.2017 10:11:59
Díky za další článek, jsem opravdu zvědavý, jak to ve Varech dopadne. Za mě nechápu krátké intervaly v přípravě na půlmaraton, pokud se bavíme o „hobíkovských“ časech. Na druhou stranu ten řízený trénink, jak je tak málo času do závodu, může zabrat, pak bude zajímavé si vše vyhodnotit. Jinak by samozřejmě stačilo přidat kilometry a výsledek se dostaví, jenže Ty nemáš moc času. Kolik teď běháš týdně km, kolik pod AP a jaké máš naplánované navýšení v kilometráži pro následující týdny? To jsou věci, které mě zajímají.
Jinak hlava… těžko se změníš, pokud jsi v sobě nikdy neměla soutěživost, těžko ji v sobě probudíš. Pokud se ale neumíš kousnout v tréninku, jít do těžce nekomfortních zón, tak zkus pracovat s vizualizací, odvést myšlenky jinam, nebo si najdi někoho, kdo Tě v tu chvíli bude povzbuzovat a nedovolí polevit (ať už trenér, nebo spoluběžec).
Žďár nad Sázavou nebo Brno
Luckyboy 21.04.2017 11:01:33
Šlo by do článku hodit i nějaký přehled odtrénovaného? Den, km, čas, tempo, tepy (pokud měříš), krátký komentář, aby to nebylo jen povídání, ale člověk viděl i tvrdá data?
K hlavě – já sám nejsem soutěživý, nemám potřebu být v „zabijáckém“ módu, a od své povahy jsem pohodlný a mám se rád, čili se nerad trápím. Má to ale jednu výjimku, a tou je práce na sobě samém. Čili pokud dělám něco, pro co jsem se rozhodl/nadchl/dal jsem si to jako cíl, tak nemám problém se kousnout. A z mého pohledu by to neměl mít nikdo, pokud jde o něco, co fakt chce.
Někdy ale i ten vlastní morál pokulhává, čili co pomáhá na odvedení myšlenek od dřiny a utrpení mně, jsou následující věci:
- vyzkoušená motivační hudba; kolikrát se mi stalo, že jsem se cítil na dně, ale jakmile jsem si pustil do uší AC/DC, nebo live nahrávky od Green Day apod., tak se tělo najednou zmobilizovalo
- v delším závodě si ho rozkouskovat na části; jelikož jsem chlap, tak ze začátku dotáhnout se za těma růžovýma trenkama, za tím blonďatým culíkem, za tamtím fialovým tílkem apod. Ty to máš jednodušší, protože chlapů běhá mnohem víc, jak ženských
- představovat si neustále lehkost nohou a uvolněného těla; pokud víc cvičíš jógu, tak pocit, který přijde, pokud se člověk dostane do správného jógového „flow“
- naštvat se na něco/někoho/klidně i na sebe (to ale funguje krátkodobě, obvykle ke konci)
- udělat ze svého výkonu co nejvíc veřejnou věc (což jsi už udělala ) a mít na sebe tlak v podobě lidí na trati; pokud by tohle byl spíš stresový faktor, tak si zařídit podporu (jak při závodě, tak trénincích) – jednoduše někoho, kdo bude „jen“ koukat, to Tě donutí
>> Meescha, 21. 04. 2017 10:11:59
A to já krátký intervaly zase chápu… tělo i svaly je potřeba nabudit a trochu „šokovat“, pokud chci rychle zvýšit výkonnost. Pokud by bylo na trénink dost času, tak by to asi smysl nemělo, takhle to aspoň z laického pohledu chápu a dává mi to smysl.
pepa.m 21.04.2017 14:48:41
Další článek, který nám toho prozradil velmi málo. Dozvěděli jsme se hodně o pocitech z tréninku, ale nic o něm: jaké vzdálenosti, tempa, tepy, povrchy, plánované/ skutečné, zaměření, provedení, pocity z jednotlivých jednotek, doplňkové aktivity, okolní faktory…
Co pomáhá mě v tréninku i v závodě je soustředit se na menší celky. Pokud běhám krátké úseky snažím se myslet na ten který mám před sebou, ne na dalších deset. Pokud běhám delší soustředím se na správné zaběhnutí kolečka, rovinky zatáčky a pak další u tempových běhů pak na doběhnutí k další zatáčce, stromu… Přemýšlím nad tím, že čím tvrději půjdu teď, tím snáz to půjde potom. U konců úseků se snažím představit si finiš závodu abych se zmáčkl. Hudba a přemýšlení o jiných věcech u mě moc nefunguje při vyšších rychlostech, často začnu zpomalovat.
>> Meescha, 21. 04. 2017 10:11:59
Krátké intervaly pomáhájí v budování výkonosti na a za hranicí anp. Otázkou je co jsou to krátké intervaly. To jsme se nedověděli. existuje řada možností jak odtrénovat anaerobní trénink a je otázka co je efektivnější. Můžeš běhat 200 400, 800, ale třeba i 2km úseky, akorát jich odběháš jiný počet. Pozor ale na to co je smyslem tréninku. Jsou třeba tréninky do rychlosti, kdy se dají běhat stovky, dvoustovky, možná v určité úpravě i 400 a jde o trénink rychlostních dovedností – otázkou je jestli by to mělo být nazváno intervalovým tréninkem.
MS82 21.04.2017 15:59:15
>> pepa.m, 21. 04. 2017 14:48:41
Krátké intervaly pomáhájí v budování výkonosti na a za hranicí anp.
Kratke intervaly s dostatecnym zotavenim jsou treninkem rychlosti a zaroven zlepsuji efektivitu behu, kdy se silna vlakna uci pracovat vytrvalostne a energeticky usporneji.
Kratke intervaly s nedostatecnym zotavenim jsou stredotratarsky trenink, schopnost fungovat pri velkem zakyseleni. Predpokladam, ze tohle neni zrovna, co by mohla vyuzit na pulmaratonu, takze se asi bude jednat o prvni variantu. Ale jak pises, z popisu to muze byt cokoliv.
>> Luckyboy, 21. 04. 2017 11:01:33
Mne funguje jenom to soustredeni na uvolnenost. Culiky pred sebou nevidim a hudbu u behu si nepoustim (a ACDC by me nevytrhlo, musel by to stejne byt nejaky poradny black metal . To teda pomaha jenom prvni cast zavodu/tezkeho behu, pak uz se jen modlim, abych vydrzel k dalsi lampe, stromu nebo zatacce. Samozrejme si sam sobe lzu a posouvam to postupne k dalsim lampam
Žďár nad Sázavou nebo Brno
Luckyboy 21.04.2017 19:23:24
>> MS82, 21. 04. 2017 15:59:15
S hudbou to mám hodně podle nálady. Někdy, když si sluchátka vezmu, hudbu i cíleně vypínám, abych se soustředil „na sebe“, někdy ji mám zase cíleně puštěnou, protože si hlava žije vlastním životem (práce, starosti, únava apod.) a tak ji hudbou přehluším a tím se zbavím toho, že mě hlava brzdí. Čili jo, není to univerzální rada do všech situací, a pro všechny
Já lidi před sebou na přehledné silnici kdysi využíval dost. Lampy a věci okolo mě nepomáhaly tolik, jako běžec/běžkyně přede mnou. Jednak proto, že jsem tím i částečně hlídal přepálení a vyšťavení… běžím sice rychleji než oni, ale ne nijak závratně, a rozkouskoval si závod. Tenhle přístup je samozřejmě těžší, čím je závod kratší, a čím víc člověk trefil to ideální tempo. Ale dá se tím i zmáčknout i trochu nad limit s tím, že se to pokryje „psychickou“ sílou
jm1 21.04.2017 20:37:58
>> MS82, 21. 04. 2017 15:59:15 …Culiky pred sebou nevidim…
Spomaľ , máš privysokú rýchlosť … .
Ženy běhají spis na úrovni casu mých nez Tvých
>> MS82, 21. 04. 2017 15:59:15 …Kratke intervaly s dostatecnym zotavenim jsou treninkem rychlosti a zaroven zlepsuji efektivitu behu, kdy se silna vlakna uci pracovat vytrvalostne a energeticky usporneji…
NE KAZDEHO v efektivitě rychlého behu (= behu, kterým nevydržís běžet dlouho a proto ho trenujes mj. „intervaly“) Iimituji JEN „silná vlákna“ …
Olomouc
BlankaM. 21.04.2017 21:36:12
Veru, rozumím tomu dobře, že od 1.4. do 21.4., tedy za tři týdny, jsi naběhala 126 km ? Tedy v průměru 42 km týdně, z toho 7 regeneračně, takže zbývá 35 km týdně na trénink ? Nevím, ale to mi připadá na zaběhnutí 1:35 trochu málo a na navyšování kilometráže pozdě. Ale konkrétních informací o tréninku jsi napsala málo, tak snad to má paní trenérka dobře promyšlené. Můžeš prosím napsat, jak dlouhý máš nejdelší běh v týdnu ?
MS82 21.04.2017 21:45:18
>> jm1, 21. 04. 2017 20:37:58
Znam, ale od meho hudebniho vkusu je to jeste dal nez ACDC Schvalne zpomalovat nebudu, na culiky se muzu koukat jindy.
Nerikam, ze jsem to napsal buhvijak presne, to v par vetach asi nejde, ja to kazdopadne ani tak presne neznam. Ale myslim, ze vsechny bezce limituje zhruba totez – pri vyssich rychlostech se zapojuje bud vice vytrvalostnich vlaken nebo dokonce rychlostni vlakna. Zapojeni vetsiho mnozstvi svalu ma vetsi naroky na privod kysliku a paliva, odvod odpadu. U svalu moc casto nepouzivanych, treba rychlostni vlakna u vytrvalcu, je pak adaptaci lepsi prokrveni a vetsi zasoby glykogenu ve svalu, lepsi koordinace svalu a skutecne efektivita (=neplytvani). Podobneho efektu se da dosahnout i hodne dlouhym behem, ovsem u rychleho behu je bonusem navic specificita – trenujes navic i nervovou soustavu, aby aktivovala svaly optimalne i pri vyssich rychlostech.
Snad jsem to vic nezamotal
Desert 21.04.2017 22:09:48
>> Luckyboy, 21. 04. 2017 11:01:33
" ..když to nevyjde, tak si alespoň zaběhnu…"
>> MS82, 21. 04. 2017 15:59:15
10×800m v tempu rychlejším 4:30/km zkracovat relaxaci,
>> BlankaM., 21. 04. 2017 21:36:12
obecně by kilometráž byla na desítku, ale je-li polovina na dráze a polovina OV ( 17km) tak by to mohla dát, záleží na rychlosti, taky mám v šuplíku jeden plán, který dle treninku stačí na M za 2:15, kilometráž se nemění, ale záleží jestli trenink půjdu za 5:00 nebo za 3:00,
Desert 21.04.2017 22:16:57
>> MS82, 21. 04. 2017 21:45:18
nevíš, proč by byl organismus tak blbej, aby měl na stejný pohyb několik druhů vláken? jeden typ vlákna může být jen funkční nebo degenerovaný, na stupňi funkčnosti nebo degenerace záleží schopnost pohybu, která se dá rozložit do trianglu theobromín- theofilín- kofein,
Olomouc
BlankaM. 21.04.2017 22:21:42
>> Desert, 21. 04. 2017 22:09:48
Já jsem si právě říkala, že s touhle kilometráží a zřejmě vysokým podílem rychlých tréninků by si Veru mohla zaběhnout super čas na desítku. Na půlmaraton to chce dlouhý běh aspoň 17 km a celkový týdenní objem cca trojnásobek dlouhého běhu, tedy aspoň 51km. Ale možných přístupů je samozřejmě nekonečné množství, tak snad ten Verčin bude fungovat.
jm1 21.04.2017 22:45:35
>> MS82, 21. 04. 2017 21:45:18 …myslim, ze vsechny bezce limituje zhruba totez – pri vyssich rychlostech se zapojuje bud vice vytrvalostnich vlaken nebo dokonce rychlostni vlakna…
IMHO je tohle klasicky pripad debatniho pristupu (nic ve zlem ) PODLE SEBE SOUDIM TEBE.
Aplikovano na mne: Nepovazuji se ani zdaleka za POKROCILEHO bezce zminovaneho nahore v clanku, a domnivam se, ze pri „vyssich rychlostech“ (vyssich pro mne, nikoliv namatkou pro Stefka komentovaneho debatery „vedle“) mne (opet IMHO ) nelimituji ani tak svalova vlakna ci jejich rychlost/vytrvalost, ale prosty nezvyk/nepripravenost/netrenovanost meho tela na dlouhodobou biomechanicky EFEKTIVNI CINNOST v nestandard. rezimu/rychlostech (= pro mne rekneme pod 4:00/km)
Desert 21.04.2017 22:51:52
*>> Veru81, 21. 04. *
podstatné je vědět, jak z toho ven, na trenink chodím odpočatý a zrelaxovaný, nesmí být pro mě stresem, někde v brněnském vlákně jsme probírali relaxaci uzitím studené vody prakticky to co aplikoval pan Priessnitz ve svých léčebných metodách,
pokud zábaly nestačí, dají se k tomu aplikovat nutriční produkty aminokyseliny BCAA dnes už 8:1:1 +Eckdysteron, Enervit R1, Cytomax, také ZMA +SRH, možností je více,
PS: „…do pekla se jezdí na krásném koni…“
Brno
Petr Kaňovský 21.04.2017 23:25:13
Nemám v sobě zakořeněný pocit vítěze a to je můj velký limit. Takže teď bych se chtěla obrátit na vás běžce, kteří jste mi u předchozích článků radili s fyzickým tréninkem: jak změnit svoje myšlení, když víte, že fyzicky zvládáte, ale neumíte úplně takhle pracovat s hlavou, která by vás hnala dopředu? Je tu třeba někdo, kdo řešil něco podobného?
O co více se člověk snaží překonat svou přirozenost, třeba pod „tlakem“ okolí, o to více pak může zažít zklamání a pocit zbytečnosti toho, o co se snažil a třeba i dosáhl. Nakonec škoda všech těch stresů, které jsem naprosto zbytečně měl, i když právě tyto stresy mi vesměs pomáhaly k tomu, aby výkony byly dobré. Takže s tímto opatrně, pocity hlavy jsou stejně důležité, jako pocity těla. Určitě, krátkodobě to překonat lze, ale dlouhodoběji je to těžší, pokud člověk jedná proti svému vnitřnímu nastavení a rozpoložení.
Desert 22.04.2017 07:48:55
>> Petr Kaňovský, 21. 04. 2017 23:25:13
trenér fitness má většinou dobře nastavený výkon na jednu hodinu, pak přestávka a znovu, nějak tak jsem fungoval od devadesátých let, v hlavě tě ani nenapadne uvažovat o jiných distancích, předtím jsem běhal " pravidelně" 20km do práce a z práce, ale ani 40km naběhnutých za den ti nedává kvalitní dispozice na maraton, jak v této tak i v poloviční distanci se vyskytuje okamžik, kdy začnes viset, ať chceš nebo ne i zde se tak nějak projevuje " teorie zlatého řezu – cca 1,6" takže u hodinového výkonu odpovídajíciho 10km se zablokuješ na 16km, pak se ti nějak přestane chtít, pokud máš zvládnutý M/2 bude to jak na potvoru u zdi cca 35km, přes tuto barieru se dostává právě pomalým během, když se na 20km dostaneš, na dalším treninku se dá pomalu zrychlovat,
PS: u některých závodů nad 100km skyrunningu tě taky nepustí na distanci vyšší než je 1,6 toho, co máš oficiálně obběhnuto, když se ti zablokuje psychika a jsi vyčerpaný, pak je těžké vůbec udělat krok, od toho jsou ty kofeinové tablety ve výbavě,
Brno
Petr Kaňovský 22.04.2017 09:22:29
>> gilwen77, 22. 04. 2017 06:18:46
Myslím, že zkusím soutěžit v něčem jiném, třeba bych mohl ustanovit rekord v konzumaci granka.
>> Desert, 22. 04. 2017 07:48:55
Granko by mohlo nahradit i ty kofeinové tablety, ne?
Desert 23.04.2017 10:42:16
>> Petr Kaňovský, 22. 04. 2017 09:22:29
granko -ten tvůj " theo-bromín =pokrm bohů" tak nějak není na úrovni toho, co je potřebné od vyprošťováku, může se brát průběžně třeba ve formě čokolády, nevím jak by se na občerstvovačkách řesilo kakao každých 20km, není u něj rychlý nástup,
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.