Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ROZHOVOR: Sport se z péče o sebe leckdy mění na ono smutné "znič se"

ROZHOVOR: Sport se z péče o sebe leckdy mění na ono smutné "znič se"
foto: Běhej.com

Radek Narovec | 29.05.2017 | přečteno: 4792×

Tomáš Rychnovský je velký pohodář. Přestože víte, že vám jako terapeut vidí až do morku kostí, dokážete se vedle něj uvolnit, zapomenout na problémy a smát se. Přitom jsme si povídali o velmi vážných věcech – kdy se z běhu ztrácí radost a kdy je zdolání maratonu spíše léčením si osobních mindráků. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V NOVÉM BĚHEJ

Říkáte, že na člověku poznáte, kdy je šťastný a kdy jej něco trápí. Jak?

"Tělo mi říká hrozně moc. Podívám se do obličeje, poslouchám, co mi pacient říká. Sleduji svaly kolem kyčle, jak je kyčel spojená s trupem… Taky to poznáte na kvalitě kůže, nebo vidíte, jak má tělo na sobě rozloženou hmotu. Pokud je té hmoty někde méně, už si to spojuji s hlavou. Když nacházím nějakou nesrovnalost, nebo tam je tuhost vyšší než má být, už se klienta ptám. A velmi rychle dojdu k tomu, že ten který sval nefunguje dobře, protože je v klientovi smutek či naštvání. To už se samozřejmě pozná i podle toho, jak komunikuje. Ale samozřejmě ne každá tělesná bolest vychází pouze z psychického trápení, jen se běžně tato oblast málo vyšetřuje.“

Existuje nějaký návod, jak spojit ten který psychický problém s konkrétním místem na těle?

"Ano, je toho po těle spousta. Existují knihy a návody (ukazuje tlustou knihu s podrobnou identifikací potíží, pozn.red.), ale já radši člověka poslouchám a nacházím ten důvod s ním. Je to jako s tělem, kde existují vztahy mezi bolestí na chodidle a třeba kyčlí, stejně tak je to i s duší. I pro ni je důležitý vztah.“

Co tím myslíte?

„Aby byla duše spokojená, musí mít vztahy! A v tomto mohou být problémy. Když ne se vztahem k sobě, tak se vztahem k partnerovi, dětem, rodičům, nebo třeba na pracovišti. Je třeba na tom pracovat."

Můžete tedy uvést aspoň jeden příklad, jak je stav těla ovlivněn psychikou?

„Třeba úzkost spojená se strachem se hodně kumuluje na solaru, kde to stažení hodně bolí a má třeba na svědomí žaludeční potíže, následně střevní a oslabuje se pak i imunita. Pokračujeme dopadem na funkci jater, to se řetězí na dýchání, to na infekce…“

Poznáte v davu běžců, kdo běží radostně a pro koho je běh jen nějakou formou „řešení“ jeho trablí?

„Poznáte to na jeho rysech. Na výrazu v obličeji, podle držení těla. Pokud je nahrbený, hlavu má v předklonu a málem plive plíce, to vše jasně ukazuje, že je tam úsilí, které nesměřuje ke zdraví. Je tam motiv, který je silnější než vnímání sebe sama, tím dotyčný ztrácí citlivost k sobě a sport není cestou k jeho dobru, důležitější je jen dosažení nějakého výsledku.“

Mám tomu rozumět tak, že dobře je jen tehdy, když běžím zcela uvolněně a za běhu zářím jako sluníčko?

„Ne to ne, radost se nebije s maximálním výkonem. Ona radost je plusem pro výkon. Třeba Jarda Jágr ví, že chce hokej hrát na nějaké úrovni. A nemotivuje se primárně penězi nebo např. drogami, ale uvědomí si, kdo je a kde je. A podle toho se snaží vyladit na daný cíl. Sílu do toho taky dá, protože ví, proč a jak to chce. On sám sebe vnímá, pak je vše v pohodě.“

Sport a běh především se stal pomalu modlou. Čím to?

„Bohužel se sport jako péče sama o sebe proměňuje v ono smutné „znič se“. A má se za to, že to je dobře. Je to jistá forma kompenzace stylu života, jaký žijeme. Spousta lidí nemá naplnění v životě. Chodí do kanceláře, kde je to moc nebaví. A pak to chtějí dohánět. A zdá se jim, že to musí dohnat extrémním výkonem. Ne tím, že si obyčejně zaběháme a přitom si povídáme, komunikujeme, vytváříme vztahy, ale jdeme čistě jen za výkonem. V tu chvíli už není sport zdravou záležitostí, ale kompenzací. Je způsobem, jak si něco nahradit. Už ne prostředkem k užívání si radosti ze života."

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

Radek Narovec muž 29.05.2017 17:00:36

Tomáš Rychnovský je velký pohodář. Přestože víte, že vám jako terapeut vidí až do morku kostí, dokážete se vedle něj uvolnit, zapomenout na problémy a smát se. Přitom jsme si povídali o velmi vážných věcech – kdy se z běhu ztrácí radost a kdy je zdolání maratonu spíše léčením si osobních mindráků. CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V NOVÉM BĚHEJ
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.