Všichni vás známe jako bývalého světového gymnastu a autora bestsellerů. Jakou roli ve vašem životě hraje a hrál běh?

Obdivuji běžce a další vytrvalostní sportovce, ale jako gymnasta s krátkýma nohama, pro kterého je sport většinou anaerobní výbuch v délce 1–2 minut, jsem neběhal až do doby, kdy jsem začal působit jako trenér a potřeboval se udržet ve formě. Dnes pokračuje v běhání moje žena Joy; já buď denně jezdím na kole, chodím na výlety, anebo jdu na svižnější procházku.

Když jsem běhal víc, běhali jsme se ženou divoký závod “Bay to Breakers” v San Francisku, šestimílový kopcovitý závod ze zátoky na pláž. Také jsme spolu absolvovali maraton v San Francisku stylem střídavého běhu a chůze. Naším cílem nebylo vyhrát, ale dokončit, což se nám podařilo.

Býval jste světovým šampionem v gymnastice, ovládáte bojová umění, působil jste jako trenér. Jak důležitá je mysl během výkonu?

Nikdo nemůže popřít, že naše schopnost soustředit se, věnovat se přítomnému okamžiku a nepřemýšlet o provedených chybách nebo úspěších může být užitečná. V určité chvíli se každý sportovec musí naučit, jak překonat pochybnosti o sobě samém nebo příliš nízké nebo vysoké očekávání, trpělivost a vytrvalost, vizualizační schopnosti a podobně. A zamyslete se hlavně nad tím, jak se přiblížit svému cíli.

A to?

Můžete najít způsob k utišení své mysli, vytvoření posilujících přesvědčení, zvýšení sebeúcty a procvičování pozitivní vnitřní řeči, způsob soustředění a zdůraznění síly k osvobození vašich emocí a k vizualizaci pozitivních výsledků. To vše vám pomůže rozvinout vaši sebedůvěru a potřebnou kuráž pro to, abyste se naplno oddali čemukoliv, co vás motivuje a co potřebujete dělat. Nebo to prostě můžete udělat. Věřím, že každý sportovec rozumí důležitosti “prostého dělání”.

„Každý z nás vstupuje do života jako mistr pohybu a naše mysl je prosta významu. Když se dítě učí stát a chodit, v jednom kuse padá. Ale svůj výkon nikdy neodsuzuje a nesrovnává ho s výkony okolí. První krok ke znovuzískání této vrozené schopnosti spočívá v tom, že prozkoumáme čtyři překážky: omezenou představu o vlastní osobě, strach ze selhání, ničivou sebekritiku a nedostatek soustředěné pozornosti.“

z knihy Škola pokojného bojovníka

Běžci si často lámou hlavu nad tím, jak „srovnat“ hlavu, aby se jim hned zkraje běželo lehčeji a volněji.

Nemám ponětí o tom, jak vyladit mysl před nebo během běhu. Ale předávám radu jednoho japonského psychiatra Shoma Morita, který řekl: “Když běžíte do kopce, je v pořádku to vzdát tolikrát, kolikrát chcete – za předpokladu, že se vaše nohy budou neustále pohybovat kupředu.”

Jakou roli hraje ve sportu psychologie?

Stejně tak jako každá psychologická disciplína (nebo sport, bojová umění nebo učení) je klíčem osoba, která tuto disciplínu provozuje. Někteří jsou zdatnější, vědí více, mají větší intuici nebo praktickou zkušenost než jiní. Jednu věc, kterou na sportovních psycholozích obdivuji, je, že musí zaměřit svoji práci na skutečné výsledky, ne abstraktní teorie.

Nicméně mé současné zaměření na přístup k životu, který nazývám “cesta pokojného bojovníka”, je více o samotném “dělání”, tedy více o konání, než o změně či nápravě našeho psychického či emocionálního sta­vu.

O vyladění těla a mysli při sportu je celá vaše kniha Škola pokojného bojovníka (Mistrovství těla a ducha). Jak vznikala?

Škola pokojného bojovníka je mým dárkem nejen profesionálním sportovcům, ale také “víkendovým bojovníkům”, kteří hrají golf nebo tenis nebo si sem tam zahrají basketbal. Pro všechny, co trénují. Co se snaží, aby se zlepšili, včetně zápasníků bojového umění, muzikantů a zpěváků, jezdců na koni a skokanů. Bylo mi potěšením to psát a mít tak příležitost sdílet desetileté zkušenosti začátečníka, světového šampióna i trenéra nejlepších amerických olympioniků Stanfordské univerzity.

Kde jsou podle vás sportovní limity? Například v maratonu?

Většina lidí ze sportovní branže už limity raději nepředvídá. Sledujme raději, co se stane. Dnes můžeme vidět tolik sportovců, kteří si cíleně ničí tělo, protože si zvolili nesprávný smysl života.

Myslíte si, že špičkový sportovec může být ve skvělé formě jak fyzicky, tak psychicky?

No, hypoteticky si můžeme představit ideálního sportovce, který je psychicky, emocionálně a fyzicky vybaven pro špičkový výkon. Ve skutečnosti jsme v každém sportu viděli sportovce, kteří se tomu alespoň přiblížili. Na chvíli byl téměř neporazitelný Tiger Woods, vynikající golfista. V poslední době třeba japonský gymnasta Uchimura předvádí úžasné schopnosti, krom jiných. Ale tím hlavním faktorem by pro každého sportovce mělo být zdraví – vyhýbat se přetrénování nebo přehnaným oslavám (ačkoliv některé mohou být dobré) a některým druhům dalších zranění, která se objevují díky přehnané touze. Ta může sportovce pozastavit na několik měsíců nebo je dokonce vyřadit ze hry.

Například?

Jednou jsem četl rozhovor se špičkovým zápasníkem bojových umění, který mi řekl, že se zapojil do bojových umění proto, aby se naučil „bránit proti útočníkům“. Ale v několika následujících odstavcích vysvětlil, jak si během tréninku zlomil obě klíční kosti, nalomil žebra, prodělal operace kolen, zlomil několik kostí na ruce a prodělal několik otřesů mozku. V podstatě se on sám stal svým nejhorším útočníkem! Sportovci si musí uvědomit, že by měli hledat rovnováhu, aby si nezničili tělo. Jak říkávali staří Řekové, všechno je o zdravé mysli ve zdravém těle.

Občas se člověku stane, že zcela ztratí chuť do závodění. Proč tomu tak je? Je to konec životní cesty nebo jen jedno její období?

Někdy může (pře)trénování vést po určitou dobu k jakési anomii či “vyhoření”. To neznamená, že člověk musí skončit, ale možná by bylo dobré naslouchat “vnitřnímu vědomí” a dát si na chvíli pauzu, ať už to znamená vzít si dovolenou od dané aktivity nebo třeba pár měsíců odpočívat. Jednoduše žít v klidu, zacvičit si jógu a vzdálit se od sportu, do kterého byl ponořen. Potom se můžete rozhodnout, jestli je čas se vrátit a být lepší, s novým pohledem na věc, anebo jestli je čas vydat se novým směrem.

Jak odpočíváte? A umíte to vůbec odpočívat?

Relaxace není jen něco, co děláme ve volném čase. Můžeme relaxovat kdykoliv, včetně chvil, kdy jsme naprosto ponořeni do nějaké důležité činnosti.

Na čem pracujete v těchto dnech?

Na stole mám tři knižní projekty. Tak bych se měl raději vrátit k práci! (smích)

text a překlad: Radek Narovec a Kateřina Kudláčková

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V AKTUÁLNÍM ČÍSLE BĚHEJ.COM

V PLNÉM ZNĚNÍ SI JEJ MŮŽETE ZAKOUPIT V ONLINE TRAFICE ZA 9,90 KČ

Dan Millman, bývalý světový šampión, trenér, instruktor bojových umění a univerzitní profesor. Autor kultovní knihy Cesta pokojného bojovníka (upraveno do filmové podoby v roce 2006) a řady dalších, které byly již přečteny miliony lidí ve 29 jazycích. Vyučuje po celém světě a ovlivňuje lidi s různými životními cestami včetně lídrů v oblasti zdravotnictví, psychologie, vzdělání, byznysu, politiky, sportu, zábavy a umění. Žije se svou ženou Joy v Severní Karolíně. Jeho poslední kniha Čtyři pilíře života právě vychází v českém překladu. www.peacefulwarrior.com