Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

PRAŽSKÝ PŮLMARATON: Vzdálenost je relativní

PRAŽSKÝ PŮLMARATON: Vzdálenost je relativní

Lenka Balíková, Miloš Škorpil | 18.03.2008 | přečteno: 10624×

Není kilometr jako kilometr. Kilometr ujetý autem je záležitostí cca minuty a téměř žádné fyzické námahy jedoucího, pokud nebereme v úvahu občasnou práci chodidel a kotníků. Ujít stejnou vzdálenost s 20 kg batohem na zádech ale už dá docela zabrat a trvá o nějakou tu minutu déle. Co pro jednoho je blízko, pro druhého může být daleko. Vnímání vzdálenosti je relativní.

A tak je to i p?i b?hání. Když jsem za?ínala p?ed ¾ rokem b?hat, bylo pro m? n?co neuv??itelného ub?hnout bez zastavení 2 km. A p?edstava, že je n?kdo schopný ub?hnout vzdálenost 42 km, pro m? byla naprosto neskute?ná. Vždy? p?eci nem?že ?lov?k v kuse b?žet takovou šílenou vzdálenost!

Postupem ?asu, co jsem pravideln? vybíhala na své „b?žecké dýchánky“, jsem zjiš?ovala, že za?ínám zastavovat po stále delším úseku. Dva kilometry pro m? p?estaly být vzdáleností, kterou bych musela p?ekonávat silou v?le. Za?alo se mi m?nit vnímání toho samého úseku. Po n?jaké dob? trasa 10 km za?ala být vzdáleností, kterou dokážu relativn? v pohod? ub?hnout. Jednou se mi poda?ilo trénink natáhnout na 13 km. To jsem si pak p?ipadala už jako b?žecký hrdina.

V moment?, kdy jsem si dovolila ve své mysli spojit svojí osobu s ub?hnutím ½maratonu, se posunulo moje vnímání vzdálenosti o veliký kus dál. A tak tu te? stojím (resp. b?žím) a mám 21kilometrovou metu p?ed sebou už za 14 dní. O?ekávání, trošinku nap?tí a vzrušení. Jak se mi pob?ží? Zvládnu to? Co když m? p?ekvapí n?co, na co nejsem p?ipravená?

Nevím. Vždycky se mohou vyskytnout nep?edvídatelné skute?nosti. Ovšem po sobotním tréninku si dovolím s trochou sebev?domí ?íct, že to zvládnu. Všichni, kdo p?ijeli do Chytrova na Vyso?inu, aby si spole?n? zab?hali, zvládli 20km trasu (trénovan?jší jedinci i více). To si myslím, že je úžasný výkon pro nás všechny. Pod vedením místního pardála Franty Holého a ultraMiloše jsme zdolali místní kopce, doliny, úžiny i bažiny. Pravda, cestou jsme se trochu poztráceli, na Buldoka bylo dokonce vyhlášeno „mobilní“ pátrání – o tom vám ale možná napíše více ve svém seriálu ve ?tvrtek.

Každopádn? chci ?íci, že tréninkem ?lov?k získává ur?itou jistotu a sebev?domí k dalšímu výkonu. Ví, co jeho t?lo zvládne, jak reaguje, co mohou „vzájemn? od sebe ?ekat“.

Na záv?r jen malou poznámku o jídle p?i závod?, kterou jsem ?ešila minulý týden. Zdá se, že jsem odpov?? našla práv? p?i sobotním tréninku (samoz?ejm? s Milošovou pomocí). Jde o to, že si p?ed výb?hem nedám velkou snídani, abych se „najedla do zásoby“, ale najím se jen tak, abych byla p?íjemn? najedená a nem?la v ten moment hlad. Pak už jen vodu a cereální ty?inku s sebou. Po 10 km chutnala skv?le.

A po?ádné jídlo? To až za odm?nu po celkovém výkonu.
Lenka Balíková


Budu pokra?ovat v Len?in? duchu, tedy v tom, že vše je relativní a ješt? v tom, co se snažil Franta Holý p?i našem ve?erním programu také mimo jiná moudra sd?lit a co trošku zapadlo. Franta mluvil o tom, že když ?lov?k nem?že, ve skute?nosti mu zbývá ješt? jedna t?etina fyzických sil, jež m?l na po?átku.

Ur?it? všichni znáte r?ení: „Pokud ?lov?k nem?že, ješt? desetkrát m?že!" Je zcela jedno zda platí to, co ?íkal Franta nebo staré r?ení, d?ležité je spíše to, že máme tendence se podce?ovat, pokud jde o to, ?eho jsme schopni. Jsme-li však najednou postaveni p?ed n?jaký úkol, nad nímž nemáme moc ?asu uvažovat: „zvládnu to – nezvládnu to“, ve v?tšin? p?ípad? se s ním zdárn? popasujeme.

Lenka m?la v sobotu naplánován trénink, který celkem m??il patnáct kilometr?. Bylo krásn?, bylo se na co koukat a tak jí v?bec nep?išlo, že patnáct kilometr? už má dávno v nohách. Pak trošku zakufrovali a nezbývalo než se dostat po svých ke kýženému ob?du a nocležišti.

Tím, že v tu chvíli bylo d?ležité jít dál, ne?ešila únavu, a tak už dneska ví, že t?ch 21 km a kousek bez problém? zvládne.

Prost? zase se potvrdilo, že: „Vše zlé je k n??emu dobré." Stejné je to i s tím jídlem, kdyby se d?íve p?ed tréninkem nefutrovala do foroty, aby nem?la náhodou p?i b?hu hlad, nebylo by jí špatn?, nezeptala by se, co má d?lat a tak by si neuv?domila, jak je d?ležité, když se ?íká: „Jez do polosyta a pij do polopita.

Miloš Škorpil


MILOŠ ŠKORPIL JE JEDNÍM Z TRENÉR? BEHEJ.COM NABÍZEJÍCÍCH OSOBNÍ TRÉNINK


Komentáře (Celkem 6)

Nalezené položky: 7 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Liberec

Celkem 8099 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:55 (2013)
půlmaraton: 1:23:55 (2013)
maraton: 3:00:46 (2013)

Advid muž 18.03.2008 10:21:22

Skutečná trasa s Milošem = plánovaná trasa x Milošův koeficient 1,584.

 :)

Motto: „Jde o to, Fletchere, že se svá omezení snažíme překonávat postupně, v určitém řádu. Prolétávání skálou přijde na řadu až někdy později.“
avatar

Celkem 409 km
Minulý měsíc 0 km

lenaska žena 18.03.2008 10:28:02

Tak nějak. Ale je fakt, že dalších x m/km většina z nás nabrala, když jsme se různě poztráceli:-)

avatar

Celkem 6856 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:47:59 (2007)
půlmaraton: 1:46:39 (2010)
maraton: 3:53:44 (2012)

ipeterka muž 18.03.2008 12:00:10

S tou vzdáleností je to naprosto přesné. Když jsem na gymnáziu poprvé začal chodit běhat, tak jsem si připadal jako král, když jsem uběhl 3km. Pár měsíců na to mi ty tři kilometry po uběhnutí 10km připadaly směšné … ;-). Takže ahoj za 11 dní v poledne před Rudolfinem … ;-)

avatar

Praha 9

Celkem 3190 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:52:09 (2008)
půlmaraton: 2:00:29 (2008)

JanDvorak muž 18.03.2008 12:59:00

Běžel jsem v sobotu také shodou okolností svoji první „dvacítku“ v rámci příprav na PIM 1/2M. Zatím jsem běžel třikrát 15K, celkem v pohodě, ale tentokrát jsem zhruba od 18. kilometru zažíval opravdu nové zážitky – ukrutný hlad (přestože snídani jsem měl celkem dostatečnou a zatím vždycky jsem při sportu na jídlo nemohl ani pomyslet) a intenzivní pocit, že mi došla „šťáva“… Takže na tom jídle během závodu asi něco bude.

avatar

Pardubice

Celkem 2586 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:18 (2008)
půlmaraton: 1:57:52 (2008)
maraton: 4:34:01 (2008)

Tomas_Pce muž 18.03.2008 21:03:16

>> runtimeerror, 18. 3. 2008 12:59:00

Koukám, že my začátečníci jsme na tom asi všichni stejně, mě došla energie a určitě i tekutiny na 15.km který jsem běžel také v sobotu jako generálku na PIM, nakonec jsem dal šestnáct a celkem v pohodě jen tyto problémy

avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 19.03.2008 20:33:34

Ahoj Lenko.
Je to přesně jak píšeš, já při prvním výběhu v květnu lapal po dechu po 500 metrech. Teď nebyl problém zvládnou sobotní překrásné proběhnutí po Vysočině. A myslím, že jsme to zvládli všichni s přehledem.
Už se těším jak budeme probírat jak kdo zvládl 1/2 maraton.

Motto: http://dan1967.blogspot.com/

administrator 03.04.2010 13:32:24

Není kilometr jako kilometr. Kilometr ujetý autem je záležitostí cca minuty a téměř žádné fyzické námahy jedoucího, pokud nebereme v úvahu občasnou práci chodidel a kotníků. Ujít stejnou vzdálenost s 20 kg batohem na zádech ale už dá docela zabrat a trvá o nějakou tu minutu déle. Co pro jednoho je blízko, pro druhého může být daleko. Vnímání vzdálenosti je relativní.


Odkaz na článek

Nalezené položky: 7 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.