Takhle kdysi dávno nazývali naši prapředci, a to vím taky jen z doslechu, tak to neberte za bernou minci, volný den, který si udělali zejména malí živnostníci či hospodáři po přetěžkých oslavách různých svátků, které probíhaly tehdy v sobotu večer a zejména v neděli. V pondělí pak byli v takovém stavu, že nebyli schopni práce, a v takové pozici se v tento den nacházíme i my.

Po masivních oslavách běhu na závodech v sobotu a pak následujícím testu vytrvalosti v neděli jsme vesměs všichni úplně „na šrot“. Veškeré energetické zdroje ve svalech, játrech a kdoví kde ještě jsou totálně vyčerpané, superkompenzační křivka zamířila strmě do podpalubí a fáze zotavení je v nedohlednu.

Nejtragičtější na tomto dnu je však to, že většina z nás musí i v takovém fyzickém „srabu“ naklusat pěkně do práce. Po dvou dnech aklimatizace správným životem rozmarného běžce přijde tvrdá rána. Někteří z nás mají i potíže vůbec najít místo svého pracoviště, tak se jim to podařilo vymazat z hlavy, a přímo je děsí nepříjemný nástup k vydělávání si na chleba vezdejší.

Leckomu z nás proběhne hlavou myšlenka, jak by to bylo krásné během si vydělávat na živobytí. Jo, umět tak desítku na silnici pod 28 minut, to by byl život. Bohužel to nejen nikdo z nás, kdo v pracovní době surfujeme po internetu a nedočkavě lovíme webové stránky behej.com, abychom nasytili své běžecké smysly, ani nikdo u nás, v zemi dědiců Zátopka, teď neumí.

S děsem v očích a hrůzou v mozku se snažíme přežít šok z pobytu v zaměstnání. Mimo těch, pro které je práce koníčkem, a ty bych chtěl vidět. Ovšem možná i takoví jsou a těm opravdu závidím, jenže oni se pak od ní nemůžou odtrhnout a horko těžko stíhají trénink.

Když takto otrávení vypadneme z pracovního procesu, už se nám nechce nic moc dělat.

Jsme zmordovaní nejen po předchozích běžeckých oslavách, ale hlavně po prvním dnu v zaměstnání. Proto i z hlediska stavu vyčerpaného organizmu je potřebné v tento den důkladně zregenerovat. To říkám záměrně, ne si lehnout s nohama nahoru k televizi s pivem a špekem a myslet si, že správně odpočíváme.

Je nutné a samozřejmě i správné jít pomalu jen tak lehounce vyklusat. Ono to, jak brzy zjistíte, ani jinak nepůjde. Spíš se jen hýbat na pocit a i ten se vám bude zdát hrůzostrašný. Určitě si budete připadat minimálně jako zabrzděná lokomotiva, co má táhnout přinejmenším sto vagonů s černým uhlím. Já to ve své tréninkové hantýrce nenazývám ani klusem, ale do deníku poctivě napíši: „Pohyb vpřed“ a doplním odtrápené kilometry. Přesto je opravdu důležité tímto způsobem nastartovat zregenerování těla a pomoci mu začít odplavovat zátěžové škodliviny.

Délku tohoto výklusu záměrně neuvádím přesně. Každý by si měl ověřit sám, co mu vyhovuje, a najít si svoji cestu. Na závěr jsou rozhodně dobré uvolňovací běžecké rovinky. Tak asi 10×100 metrů. Při tom překvapivě zjistíte, že dokonale rozbijí pohybový stereotyp dne i absolvovaného tréninku a budete se cítit mnohem lépe. Trauma z vašeho předchozího běžeckého výkonu docela rychle vyprchá.

V pondělí je také dobré, třeba až večer, provést posilování celého těla, a to nejlépe kruhově. Dá se to klidně zvládnout i doma na koberci, buďto jen vlastním tělem nebo i s pomocí pružinového expanderu. Případně můžete, pokud to máte poblíž a samotného vás to nebaví, zaskočit do fitka.

Ono se nejedná ani tak moc o posilování, jako spíš o vyrovnávání přetížení svalů po dlouhodobém jednostranném zatěžování, a tím běh beze sporu je. Mělo by stačit tak 30 minut souvislé zátěže. Na víc ani stejně nebude nálada. Provádějte raději větší množství různých cviků, než abyste opakovali pořád dokola pět stejných.

Nezapomeňte na nutnost u běžců docela podceňovanou, a tou je silné břicho a záda. Doporučuji se na to dlouhodobě zaměřit, protože tak se vyhnete mnoha zdravotním problémům.

Nebudu tu jednotlivé cviky popisovat, ale třeba jen na břišní svaly se dá docela dobře najít minimálně dvacet cviků, kterými posilujete různé břišní partie, a tak to platí u svalů celého těla. Je důležité zatěžovat hlavně ty, které nejsou přetíženy během, a proto degenerují, čímž pak nastává v různých částech těla svalová dysbalance. Toto neustálé napětí svalů poté vyvolává různé zdravotní komplikace vedoucí až k možnému vyřazení z běžeckého tréninku. Samozřejmě tomuto vyrovnávání napětí také napomáhá pravidelné protahování, jak jsem  již v předchozích článcích doporučoval, ale to vesměs svaly přímo neposiluje.

Takže si to shrňme. V pondělí regenerujeme aktivním odpočinkem a tím necháme v těle naplno rozběhnout všechny adaptační procesy.

Pokud tohle neprovedete po sobotní a nedělní zatěžkávací zkoušce a budete pokračovat v kvalitním tréninku, bude se vám postupně hromadit únava do takového stavu, až „dojedete“ na totální vyčerpání a místo zvyšování výkonnosti si vytvoříte předpoklady pro pozdější destrukci sportovní formy, ne-li ještě něco horšího.

Pamatujte na to a dopřejte svému tělu, hlavě i duši opravdu modré pondělí.