Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

BĚH PRO MANAŽERY: I běh má svoji etiketu

BĚH PRO MANAŽERY: I běh má svoji etiketu
foto: Zdenek Krchak

Mirek Kratochvíl | 08.04.2009 | přečteno: 12165×

Pravidla společenského chování si našla cestu i na běžecké trasy. Nutno ovšem přiznat, že existující pravidla jsou hodně volná a nezávazná. Také jejich počet je výrazně kratší než obsah příručky pana Gutha-Jarkovského. Zřejmě ani pan Špaček v dohledné době nevydá žádnou „Etiketu pro běžce“. V podstatě se všechna vejdou do jedné kratičké věty: „Pozdrav, poděkuj a klidně můžeš tykat.“ OBSAHUJE ROZHOVOR S BĚHAJÍCÍM MANAŽEREM

Začněme od konce. Jak má nebohý rozklepaný začátečník oslovit zasloužilého veterána, když věkový rozdíl je dvacet, ale možná i třicet let? Na to existuje jediná správná odpověď. Běžci si tykají bez ohledu na věk a pohlaví. Nezapomínejme ale, že každé pravidlo má své výjimky. Odmítá-li někdo tykání, samozřejmě ho nemůžeme nutit. Možná má pro svůj požadavek nějaký skrytý důvod.

Kdy by žádný běžec neměl zapomenout poděkovat? Pokaždé, když nám někdo při našem výběhu ustoupí z cesty, umožní proběhnout úzkým místem nebo třeba podrží svého psa po dobu, než jej bez kolize mineme. Takové chování pořád ještě není úplně samozřejmé a poděkování je to jediné, co můžeme poskytnout na oplátku. Na jedno slovo nám snad dech bude stačit i ve stavu nejvyššího vypětí a vyčerpání.

Další položkou je zdravení. Pamětníci šedesátých let si možná ještě vzpomenou, že řidiči aut shodné barvy se při potkávání zdravili zablikáním světly. Bylo to jakési spiklenecké mrknutí na znamení toho, že patříme do stejné, i když velice volně organizované skupiny. Ona se tehdy stejná auta potkala jen několikrát denně a jednalo se tedy o velice výjimečnou situaci.

Přes vzestupný trend poslední doby jsou běžci na našich cestách pořád ještě poměrně vzácní. Setkání dvou běžců tedy zůstává výjimečnou situací, která by nám měla stát za těch pár vteřin očního kontaktu a krátké „ahoj“, doplněné občas lehkým gestem ruky. Vždyť lhostejnosti a nevšímavosti si v normální společnosti užijeme až nad hlavu. Proč ji tedy tahat i mezi běžce? Zdravit bychom měli bez ohledu na věk, styl a rychlost běhu, běžecký úbor a značku bot. Běžecký pozdrav nezná nic jiného než tykání.

Samostatnou kapitolu na závěr tvoří povzbuzování. Hlasité povzbuzování a fandění patří k závodu a vytváří jeho správnou atmosféru. Je velice příjemné, když na malých závodech povzbuzují doběhnuvší závodníci ty, kteří jsou ještě na trati. Pro povzbuzující běžce i neběžce ale platí jedno pravidlo. Povzbuzujeme jen při závodě. Povzbuzovat běžce při joggingu v parku je stejně hloupé, jako vyjadřovat se pohrdavě o jeho rychlosti.

A jaká je budoucnost běžecké etikety? Možná si podmínky vynutí vtvoření nových pravidel, jiná se časem změní nebo zaniknou. Stejně jako se s houstnoucím provozem na silnicích vytratilo zdravení světly, nejspíš zmizí i běžecké zdravicí rituály. Co bychom si však rozhodně neměli nechat vzít, je vzájemná ohleduplnost a tolerance, která vždycky zdobila a snad i v budoucnosti bude zdobit běžeckou komunitu.


Dotazník manažera:

Zdeněk Král
IBM Česká republika
Partner Manager Distributors

Proč jste začal běhat?

Od střední školy jsem bral běh jako skvělou přípravu ke svým dalším sportovním aktivitám, především vysokohorské turistice. Závodně jsem běhal krátké tratě na vysoké škole. K běhu jsem se vrátil po narození svých dcer jako k výbornému prostředku pro relaxaci a třeba i krátkodobému útěku od rodičovských a dalších povinností.

Jak dlouho už běháte?

Běhám „od mala“. Více či méně intenzivně podle příslušného životního
období a možností. Takže i s příslušnými výsledky či neúspěchy.

Oblíbená trasa?

Mám rád přírodní zvlněné trasy. Na sever od Prahy, kde bydlíme, jich
nacházím spousty. Nádherná je cesta podél Vltavy přes Roztoky do
Kralup.

Kolik měsíčně naběháte?

Podle časových, povětrnostních a zdravotních možností 150 – 200
kilometrů měsíčně. Jak kdy.

Máte svůj čas na běhání?

Času není nikdy dost. Takže běhám většinou večer a o sobotách a
nedělích. Největší radost mám ale z ranního běhu ve volný den, kdy
následuje rodinná snídaně na terase. Už proto stojí za to běhat.

Hobík nebo závoďák?

Teď už hlavně hobík. Ale ducha mám závodního, takže kdyby zbývalo víc
času (a vůle ?) na trénink, možná bych odpovídal jinak.

Sprinter nebo vytrvalec?

Dnes jednoznačně vytrvalec. A snažím se toho držet nejen v běhu.

Běháte s nebo bez sporttesteru?

Omylem jsem si sporttester pořídil. Nepoužívám ho. Důvěřuji, že tělo
si samo řekne, co potřebuje.

Výkon, na který jste hrdý?

Čas 3:19:33 na maratonu v Beaujolais. Možná to není úplně vrcholový
výkon ale zkuste ho docílit, když každých pět kilometrů stojí
občerstvovačka s vínem, místními specialitkami a dalšími lahůdkami.
Jistě chápete, že to chce vůli.

Tajný běžecký cíl?

Tajný cíl by měl zůstat tajný, ne ? Velkým snem bych nazval maraton v
Barceloně. Proběhnout se mezi Gaudího architekturou musí být
skvostné.

Oblíbená značka běžecké obuvi?

Nedám na značku. Momentálně běhám v botách Asics. Prodavač mi je
nabídl s tím, že když tenhle model poprvé obul, hned si zaběhl
osobák. A opravdu to fungovalo. Tak si to přeberte, jak myslíte.

Je běh zdravý sport?

Určitě! Aspoň zatím mám ten dojem. Pro tělo a hlavně pro duši.

Proč byste doporučil běh ostatním manažerům?

Je méně časově a finančně náročný než golf. Je méně náročný na klouby
než squash. Přináší víc zážitků než posilovna. Běh je fajn.


SERIÁL VZNIKÁ VE SPOLUPRÁCI S EKONOMICKÝM DENÍKEM E15

Komentáře (Celkem 14)

Nalezené položky: 15 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Dobříš

Celkem 1367 km
Minulý měsíc 0 km

martinha muž 08.04.2009 07:57:09

Já se snažím zdravit nejen běžce, ale i cyklisty. Moc to ale nefunguje, ani když jedu na tom kole. Většinou mi všichni připadají takoví uzavření do sebe. M.

avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 08.04.2009 08:28:52

Při fandění při závodě je třeba vědět, koho povzbuzujeme. Na Pardubicku znám jednoho běžce, který jakékoli povzbuzení považuje za provokaci a je schopen za něj „odvážlivce“ pěkně seřvat :-)

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Celkem 2369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:02 (2009)

keane1980 muž 08.04.2009 11:25:07

K tomu zdravení se přidávám! Je to milé a když mi dojde dech, tak aspoň mávnu rukou. Tak 90% mužů na pozdrav nějakou formou odpoví, u žen je to podstatně horší:-/ Nechápu

avatar

apowell muž 08.04.2009 16:49:00

>> keane1980, 8. 4. 2009 11:25:07

Naprostý souhlas a pokusím se Ti vysvětlit, čím to asi bude : Vtip je totiž v tom, že se navzájem zdraví sportovci… 9O% běhajících chlapů jsou buď přímo závodní běžci či provozují běh jako doplňkovou aktivitu ke svému sportu (dost třeba běhávají kanoisti), zatímco 90% žen běhá kvůli jiným důvodům (obvykle chtějí zhubnout) a tyto netuší, že se běžci obvykle mezi sebou zdraví. A pro zajímavost : na svém oblíbeném okruhu v lese se běžně zdravím i s některými neběžci, které sice osobně neznám, ale pravidelně se tu míjíme:-))

avatar

Praha

Celkem 51091 km
Minulý měsíc 171 km
10 km: 0:47:15 (2010)
půlmaraton: 1:46:26 (2010)
maraton: 3:46:35 (2012)

mapo žena 08.04.2009 17:33:42

Zdravila jsem běžce, ale většinou se střetávám s nechápavými pohledy, ať chlapů nebo ženských. Teď nezdravím první, ale aspoň se snažím trochu culit, když tedy zrovna neběžím „ostrý“ test na 10 km :-), a samozřejmě na každý pozdrav odpovím.
Zdraví mně pravidelně malý holky od Počernickýho rybníka (bydlejí tam) a s jedním běžcem se zdravíme „dobrý den“ a kyneme si rukou (většinou se tam potkáváme).
A někteří cyklisti taky neodpovídají, asi že mám krosku a ne silničku…

Motto: ------------------ vytrvale jako smrt
avatar

kovářská

Celkem 0 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:38:10 (2009)
maraton: 3:27:34 (2009)

LULU žena 08.04.2009 17:51:14

Na Chomutovsku nezdraví skoro nikdo :-( Spíš ještě prohoděj: „Že se na to nevykašleš!“ Posledně jsem pozdravila jednoho běžícího pána a on mi vynadal, že mu tykám… Bylo mu kolem 40…

avatar

Praha

Celkem 2288 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:04 (2016)
půlmaraton: 1:27:47 (2016)
maraton: 3:13:49 (2014)

Justína žena 08.04.2009 21:49:33

Musím pochváliť bežcov v Prahe v Prokopskom údolí. Zdravíme sa navzájom takmer všetci a to sa ich teraz na jar vyrojilo von požehnane. Na pozdrav odpovedajú i „nováčikovia“ obyčajne kývnutím hlavy alebo mávnutím prackou :-))).

Motto: "Šampiona dělá umění závodit, ne dřina v tréninku." Jan Železný
avatar

Schestauber muž 09.04.2009 08:51:00

>> Justína, 8. 4. 2009 21:49:33

Musím potvrdit, že v Prokopáku se všichni nejenom zdravíme, ale většinou se na sebe i usmíváme. A díky počasí nás tam neustále přibývá. Včera byla hustota větší než 1 běžec/km, při 11 km běhu.
Ještě malou poznámku k etice běžců. Při půlmaratonu, pokud jsme v tlačenici po startu o sebě zavadili, drtivá většina se omluvila. Myslím, že je to i skladbou lidí, kteří dělají atletiku (většinou středo a vysokoškoláci) a vůbec běhají (střední vrstvy), kteří se snaží dbát o svoje zdraví a chovat se slušně a přátelsky k ostatním.

Motto: Nic není nemožné.
avatar

Celkem 2369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:02 (2009)

keane1980 muž 09.04.2009 09:02:13

>> LULU, 8. 4. 2009 17:51:14

LOL, za dobrotu…

avatar

Pardubice

Celkem 2176 km
Minulý měsíc 0 km
půlmaraton: 1:51:38 (2009)

plochá noha muž 09.04.2009 10:37:25

Tak proč ten dotazník tomu běžci vyká?

avatar

Praha 5

10 km: 0:39:46 (2002)
půlmaraton: 1:31:00 (2004)
maraton: 3:16:59 (2004)

mirekk muž 09.04.2009 11:15:01

>> plochá noha, 9. 4. 2009 10:37:25

Seriál vychází ve spolupráci s E15. Kde ho čte i neběžecká veřejnost. Bývá zvykem, že v psaných rozhovorech se vyká, přestože si ti lidé jinak běžně tykají. Nedodržovat toto pravidlo si mohou dovolit lidé hodně „profláknutí“. To při nejlepší vůli nejsme:-)

avatar

Praha - Radlice

Celkem 0 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:50:06 (2007)
půlmaraton: 1:51:22 (2005)
maraton: 3:53:22 (2008)

Jitka žena 10.04.2009 07:24:06

>> mirekk, 9. 4. 2009 11:15:01

Nevím, co myslíš tím „profláknutí“, nechápu – a trvám na tom, že vykání na běžeckém serveru působí jako pěst na oko, pod tímto článkem tedy obzvlášť. Neběžecká veřejnost, která tohle čte, je potenciální běžeckou veřejností – a mimo jiné by se mohla právě zde dozvědět o tomto krásném společenském pravidle, které odjakživa platí. Jitka.

avatar

Pomaly_Filip muž 10.04.2009 13:38:39

Tak to mám asi kliku, běhám v Praze na Vyšehradě a po nábřeží od Podolí do Modřan, kynu všem spoluběžcům a všichni vždy na oplátku kynou mně, chlapi i ženský. Někteří chlapi dokonce zdraví jako první…

avatar

Praha

Celkem 21730 km
Minulý měsíc 86 km
10 km: 0:37:18 (2015)
půlmaraton: 1:24:10 (2010)
maraton: 2:58:07 (2013)

frankm muž 10.04.2009 23:16:59

Zdeňku, můžu potvrdit že maraton v Barceloně fakt stojí za to, nejen tou architekturou (trasa vede snad okolo všech význačných památek), ale hlavně tím, jak ty španěláci dokážou celej závod běžce povzbuzovat! Posledních 300m špalírem diváků je fakt hodně dobrejch.

Motto: "If life gives you lemons, make lemonade."

administrator 03.04.2010 13:32:52

Pravidla společenského chování si našla cestu i na běžecké trasy. Nutno ovšem přiznat, že existující pravidla jsou hodně volná a nezávazná. Také jejich počet je výrazně kratší než obsah příručky pana Gutha-Jarkovského. Zřejmě ani pan Špaček v dohledné době nevydá žádnou „Etiketu pro běžce“. V podstatě se všechna vejdou do jedné kratičké věty: „Pozdrav, poděkuj a klidně můžeš tykat.“ OBSAHUJE ROZHOVOR S BĚHAJÍCÍM MANAŽEREM


Odkaz na článek
Nalezené položky: 15 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.