V žádném případě nechci srovnávat současnou úroveň českého vytrvalostního běhu se „starými zlatými časy“, jak by se možná na první pohled podle nadpisu zdálo. (Dnes to někteří běžci neradi slyší.) Rád bych ale podal na základě rozsáhlého výzkumu provedeného před mnoha lety informaci, za jakých podmínek je možno dosáhnout určitého výkonu v maratonu. A to bez ohledu na dobu, protože „maratonská matematika“ je neúprosná a platí v každé době.
Odkaz na článek

Při pohledu na průměry počtu naběhaných kilometrů mám dojem, že dnes se běhá (běháme) jaksi efektivněji, ale zároveň nejsme ochotni usilovat o svoje maximální výkony.

Velmi zajímavá analýza, ukazující velmi úzkou korelaci (vzájemnou souvislost) mezi kilometráží a dosaženým časem. Škoda, že analýza nemůže dostatečně posoudit míru závislosti času na kilometráži, protože neznáme výkony běžců ani jejich kilometráž před tímto tréninkem. Tedy mohlo by to být případně i tak, že lepší běžci mají větší motivaci a více času k tréninku, což způsobuje výrazně vyšší kilometráž, která však již nemusí mít odpovídající vliv na další zlepšování, zejména pokud překročí pro běžce aktuálně „únosnou“ úroveň.

Přesněji: bylo by zajímavé najít regresní funkci, kde závislou proměnnou bude nejlepší čas v následujícím roce a nezávislými proměnnými bude nejlepší čas v předcházejícím roce, kilometráž v předcházejícím roce a kilometráž v následujícím roce, ať už u maratonu, tak u kratších vzdáleností.

Těším se na pokračování dnešního článku pana Šmitáka!

>> milan, 19. 10. 2010 09:02:49

No mne napadlo to podobne, skoda jen, ze tam neni moc videt pomer, tempoveho a pomalejsiho behu.

>> kanovsky, 19. 10. 2010 09:21:43

Nejsem si jistý, jestli by taková analýza měla výraznou vypovídací hodnotu. Čas v závodě není podmíněn jen kvantitou tréninku, ale také jeho kvalitou, skladbou atd. Těch proměnných je tam poměrně dost. Pouhé zvýšení kilometráže ještě neznamená lepší výkony.

Třeba Tirunesh Dibaba (dvojnásobná olympijská vítězka, čtyřnásobná mistryně světa atd.) běhá objemy srovnatelné s velkou částí hobíků. Její nejdelší souvislý tréninkový běh trvá 80 minut, na dráze běhá krátké intervaly 150 až 400 m. A přesto má světové rekordy na 5000 m a 15 km, desítku zaběhla pod 30 minut…

Myslím, že nejdůležitější „poučení“ z tohoto článku je tam trochu ukryto. Ale podporuje i můj názor, že na maraton je nutno naběhat jistou porci kilometrů a pak teprve se postavit na start maratonu. Rozhodně se nedá odpovědně natrénovat za čtvrt ani půl rok. Bez naběhaných kilomterů nepomůžou žádné teoretické rozbory ani poměry mezi kilometry a časy a pod.

>> chuck, 19. 10. 2010 14:11:31

Na start maratonu se dle mého názoru lze postavit i s nižší kilometráží, avšak nelze pak čekat kvalitní čas. Souhlasím ovšem, že je lepší něco před ním naběhat, sám jsem běžel první maraton (5:02) po cca. 1 200 uběhnutých km ale s průměrnou kilometráží jen kolem 130 km za měsíc v posledních 3 měsících před maratonem, avšak s větším počtem krátkých závodů před tímto maratonem. Na druhé druhé straně, kdybych měl na první maraton čekat, až budu mít „zodpovědně natrénováno“, tak bych na něj nevyběhl nikdy.

>> kanovsky, 19. 10. 2010 14:35:27 Já k prvnímu svému maratonu zase přistupuju tak, že chci zaběhnout i nějaký solidní čas. Proto jsem si dal dílčí cíle. Příští rok 1/2 maraton a další rok maraton. Chtěl bych zaběhnou čas ± 3:30 tak se nebudu stavět na start maratonu po půl roce běhání. Pokud si to takhle naplánuju a dodržím, tak si myslím že se vyhnu časům 4–5 hod. a svůj první maraton zaběhnu v plánovaném čase.

>> pancha, 19. 10. 2010 16:36:38

Jistě, i toto je správný přístup. Nemám nicméně dojem, že by mi časy 4–5 hodin nějak ublížily, spíše naopak. 

>> kanovsky, 19. 10. 2010 16:42:51 Určitě by mi časy 4–5 hod taky neublížily, ale není to důvod se hlásit na maraton, platit startovné a ještě někam cestovat. Stačí si naplánovat trasu a zkusit si to zaběhnout sám.

>> kanovsky, 19. 10. 2010 14:35:27

Souhlasím s Tebou, že se na start maratonu lze postavit i s nižší naběhanou kilometráží a pomalejší časy ničemu neublíží. Jako riziko však vidím, že při tomto hrozí docela slušné trápení v závěru maratonu, které Tě může odradit od startu na dalším maratonu.

>> 321919, 19. 10. 2010 22:51:49

Já měl štěstí, že jsem první maraton rozběhl velmi pomalu, takže ani split nebyl nijak výrazný a trápení se vlastně v závěru ani žádné nekonalo (http://www.kanovsky.cz/…ka-tempo.gif).

>> kanovsky, 19. 10. 2010 23:07:35

Také se říká, že první maraton je v pohodě. Člověk ještě pořádně neví co jej vlastně čeká. Horší je až ten další 

>> 321919, 19. 10. 2010 23:15:54

Kvůli druhému jsme na slovenském serveru popsali spoustu písmenek, protože jsme diskutovali, zda zlepšení o 42 minut ospravedlňuje split, který jsem tam měl (+26 minut; http://www.kanovsky.cz/…va-tempo.gif a http://www.kanovsky.cz/…a-naskok.gif). 

bezec sa vyraba minimalne 6 rokov. Preto snaha o analyzu – ako sa zlepsil v 1 roku pri navyseni km nemoze dat ziadnu jednoduchu odpoved. Ked sa pozrieme na celu problematiku z nadhladu, tak nic nove od cias Lydiarda sa v podstate neobjavilo. Lydiard experimentovanim zistil, ze optimalny objem je okolo 160 km/ tyzden a to kvalitneho aerobneho behania, ku tomu sa este pridalo regeneracne klusanie hned rano, takze celkova suma potom dala zhruba 200km/tyzden.

Ked sa napriklad diskutuje s najlepsimi australskymi maratoncami (2:08–2:15) za poslednych 20 rokov, tak uvadzaju rovnake objemy 180–220 km/tyzden v case pripravy a ak su zdravi.

Lydiard tiez zistil ze ak zvysoval objemy tak uz sa nedokazal vobec regenerovat a adaptovat a pri objemoch okolo 300km/tyzden uz vyrazne siel dole vodou.

su obcasne vynimky, ktore dosiahli svoje maratonske uspechy pri objemoch vyssich ako 200km/tyzden, napriklad to bol Derek Clayton alebo niektori japonci a japonky behaju strasne objemy, jedna japonska skola napriklad zacne olympijky cyklus tak ze prvy rok iba chodia, nebehaju – turistika po horach 50 km/ denne s batohom, takze su dobre zvyknuti na vyse 300km/tyzdne aj so zatazou a v nadmorskej vyske

>> rudo, 20. 10. 2010 07:12:12

Jedna věc je ideál (160–200 km týdně) a druhá věc je reálná kilometráź, kterou je hobík ochoten a schopen naběhat, zejména s ohledem na jeho časové možnosti. Počítám-li za sebe, tak 160 km týdně tempem 6:20/km dává 17 hodin týdně a to nejsem ochoten ani schopen běhu dát a to přitom jsem ještě svobodný (bez ženy i dětí). Potom mě samozřejmě zajímá, o kolik se výkony zhorší, pokud kilometráž bude řekněme 60 nebo 80 km týdně.

Jsem rád, že trochu i mnou vyvolaná doskuse mi dává v základech za pravdu. Já upozorňoval hlavně a zejména na fakt, že není dobré stát se „za tři měsíce“ maratoncem. Rekreační běžec, který má chuť na maraton nemusí podle mého běhat 200km měsíčně. Je ale důležité, aby objem kilometrů, které je ochoten „investovat“ běhal nějakou minimální dobu. Já bych to odhadoval alespoň jeden celý rok. Při tréninku na mararon jde především o pravidelnost. Na dlouhé závody jsou nutné nejen správné svaly, ale, a to hlavně si na dlouhodobou zátěž musí zvyknout a být připraveny vnitřní orgány těla. A to nelze ošidit sebelepším krátkodobým tréninkem.

>> chuck, 20. 10. 2010 09:37:57

Rudo píše o 200 km týdně, ne měsíčně. Ano, s tím, co píšeš, zcela souhlasím.

>> kanovsky, 20. 10. 2010 08:54:46

ano, je rozdiel medzi idealnym trenigom na maximalny mozny vykon a medzi rekreacnym behanim a absolvovanim maratonu.

Lenze kolkokrat kazdy rekeracny bezec, po zabehnuti maratonu zacne spekulovat ako to zabehnut nabuduce rychlejsie, ale pritom nechce zvysit objemy, hlada sa zazracna pilulka, carovny prutik a sedem milove cizmy.

Su samozrejme individualne rozdiely ale zhruba by mala platit nejaka jednoducha rovnica pre vykon v maratone a priemernu dlhodobu tyzdennu kilometraz.

Su aj ine parametre, ale objemy sa nedaju oklamat.

Pisal som to len preto ze samotny clanok na zaklade starej studie ukazal to iste, ale boli v tom velke rozptyly kedze sa to robilo len na zaklade dotaznikov, ktore mohli byt vyplnene vselijako a nezahrnovali rozne ine veci,

napriklad ak maratonec zaroven jazdil na kole, na lyziach, robil vysokohorsku turistiku, plaval a korculopval ale do dotaznnika sa ho pytali len na odbehnute km, tak to vyzeralo ze sa da behat rychlo aj s malym objemom.

Dotaznikovy prieskum je preto velmi nepresny a tie vynimky treba vyhodit, ale priemer jasne koreluje – cim vacsi objem tym rychlejsi maraton

>> rudo, 20. 10. 2010 10:22:57

Znám jednu přední českou ultramaratonkyni, která má velmi vysokou kilometráž (určitě kolem těch 200 km týdně), ale osobák na maraton nemá nijak oslnivý (něco málo pod 4 hodiny). Naopak mám kamaráda, který za rok uběhne pár závodů (zejména pulmaratonů), vůbec jinak netrénuje a nesportuje, a běhá maratony kolem 3:20.

>> kanovsky, 20. 10. 2010 10:29:12

Petr zostan pri teme. Maratonci co sa pripravuju na svoj najlepsi mozny maraton v roku, teda trenuju a maraton je pre nich dolezity.

A v tejto kategorii maratoncov sa hlada korelacia medzi vykonom a objemom.

Samotny clanok tusim pise ze prieskum sa robil len pre bezcov pod 3:20, kedze taky cas sa naozaj da zabehnut z hocicoho – individualne aj ked mnohym sa to nedari napriek treningom.

Podla mna zavislost by mala byt dost jednoznacna pre vykony od 2:10 do 3:10 (2:30–3:30 zeny)

>> rudo, 20. 10. 2010 12:20:03

Však to je právě problém, když se analýza dělá jen z úspěšných pokusů, resp. ve směru výkon → kilometráž. Mě by zajímal opačný směr, tedy kilometráž → výkon, který by však musel zahrnovat i méně úspěšné maratonce s časy nad 3:20.

Diskutovalo se tu maratónech nad 4 hodiny a zcela zbytečně, protože ta hranice měla být 3:20 

>> mulisak, 20. 10. 2010 14:44:23

Už jsem zjišťoval, kdo je to „maratonec“, protože pan Šmiták sice v analýze běžce s časy nad 3:20 vyloučil, avšak téměř jistě ne proto, že by je za maratonce nepovažoval …

>> kanovsky, 20. 10. 2010 13:57:35

Petr viem co by si chcel analyzou dosiahnut, ale je tu problem.

Pomaly maraton, 4–5H a do urcitej miery aj maraton nad 3:30

(ospravedlnujem sa tym co na casy nad 3:30 tvrdo trenuju, neberte to osobne, je to ciste technicka uvaha)

nie je velmi otazka trenovanosti srdca, VO2max, a roznych inych parametrov ktore su dolezite pre spickove vykony. Pomaly maraton je zavisly na 2 faktoroch :

• mas dost paliva ?

ako riesis otazku tuky-cukry a mas vyriesene pitie a jedenie v pretekoch?

• ake mas silne nohy, vydrzia buchanie do cesty ? su otrasovzdorne?

ani jeden z tych 2 faktorov nie je nutne zavisly od trenigu behu a teda od natrenovaneho objemu, oba sa daju riesit inak ako behanim a casto su ludia so zivotospravou, pracovnym zatazenim, inymi sportami atd pripraveny toto zvladnut aj bez behacieho treningu. Na druhej strane clovek sedavy, co zo skolskych lavic presiel niekde do kanclu za stol a musi sediet na zadku cely den, ma nohy slabe a citlive a pokial sa rozhodne behat a nerobit k tomu nic ine, tak potrebuje nabehat velmi vela aby nohy zvladli maraton.

Preto nebudes mat ziadnu korelaciu medzi natrenovanymi kms a maratonskym vykonom pre casy blizkych 4H a viac.

napriklad trenigovy system TABATA, kde sa cvici s tazkymi vahami na kyslikovu spotrebu a robia sa vyskoky s cinkami a zoskoky z bedien, maju pripravene nohy ovela lepsie ako rekreacny bezec a maju tiez silnejsie srdce a dychacku. casto idu bezecke preteky z nula odbehanych kms a zabehnu velmi dobre.