Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

MŮJ PŘÍBĚH: Roztroušená skleróza mi nezabrání běhat

MŮJ PŘÍBĚH: Roztroušená skleróza mi nezabrání běhat
foto: archiv behej.com

behej.com | 06.01.2011 | přečteno: 11859×

Velké i malé překážky na cestě životem musí překonávat každý z nás. Někdy se zdají být k nezdolání, ale nakonec je zvládneme. Ale co když před námi najednou vyroste Everest? Možná nás nejprve zastaví, ale hlavní přece je nevzdat se a pokusit se pokračovat. Můj osobní Everest mi vyrostl na cestě právě letos.

Počítám se mezi pravidelné běžkyně. Běhat vyrážím už několik let, i když má kilometráž nikdy nebyla oslnivá a o rychlosti už nemohla být řeč vůbec. To mi ale nezabránilo začít si postupem času dělat závodní ambice. Našla jsem na internetu tréninkové plány Pavla Baběráda a začala se podle nich připravovat na svůj první opravdový závod. Postupem času jsem zpozorovala výsledky svého úsilí. To, co pro mě bylo dříve nepředstavitelné, se stalo denním chlebem. Běh mi přinášel každodenní náplň a uspokojení. Cítila jsem, že fyzička už bude stačit na to, abych v závodě podala slušný výkon. Ale svůj start jsem odkládala. Vždyť nebylo kam pospíchat.

A pak to přišlo. Jednoho rána jsem se probudila a necítila levou stranu tváře. Za pár dní se přidala snížená citlivost levé ruky a nohy. Lékaři mi v den šestadvacátých narozenin diagnostikovali roztroušenou sklerózu.

Jedná se o onemocnění centrální nervové soustavy. Imunita se zblázní a začne požírat své vlastní nervové buňky. Postupem času dochází k rozpadu nervových spojení, a tím i k různým „postižením“, která mohou vést k trvalé invaliditě. Roztroušená skleróza je jedním z nejčastějších onemocnění mladých lidí, které invaliditu způsobuje. Problémy jsou různé. Nejvíce záleží na tom, která část nervové soustavy je právě zasažená. Projevy se stupňují od brnění, problémů se zrakem, opileckých motolic až po ochrnutí různého stupně. Naráz jsem se viděla na vozíku a nehybná. Nepoužitelná pro normální život, natož pro nějaký smysluplný sport. V nemocnici pak mé obavy ještě sílily. Ležela jsem na posteli neschopná jakékoliv rozumné aktivity a přemýšlela, co teď vlastně bude. Vzpomínka na nedávné závodní ambice, nebo třeba lezení po skalách, lyžování a vysokohorskou turistiku, které byly dříve náplní mého života, mi vháněla slzy do očí.

Pak mi kamarád přinesl do nemocnice nové číslo časopisu Běhej. Na první pohled obyčejné články o každodenních běžeckých tématech. Ale já si začala uvědomovat, že nemám důvod ztrácet naději na budoucí aktivní život. Ze všeho nejvíc mě zasáhl článek o Danu Orálkovi a jeho přípravě na Badwater Ultramarathon. O jeho odhodlání a touze překonat sám sebe a odvaze jít až na hranici sil. Danův příběh mi byl inspirací pro můj vlastní závod.

Řekla jsem si, že když on, proč ne já. A navíc ušetřím, nebudu kvůli tomu muset ani jet do Údolí smrti. Hned jakmile jsem přišla z nemocnice, začala jsem plánovat, že se zase pomaličku vrátím k běhání. Za měsíc už mě pěkně svrběly nohy a poprvé jsem vyběhla. Začátek, to byly opravdu malé dávky. Dříve bych nad třemi kilometry jen mávla rukou. Důležité ale bylo, že jsem se cítila náramně. Po prvním běhu jsem měla tolik energie, málem jsem lítala. Teď už znovu běhám déle než tři měsíce a kilometry rychle navyšuji.

Není to vždycky ideální. Někdy nemám sílu ani na to, abych došla pěšky z práce, natož abych ještě vyrazila běhat. Únavu střídá tuhnutí levé části těla, ale když to jde, vyběhnu. Nezastaví mě ani zima, tma a ani deštík. A ten pocit po doběhu mi vynahradí úplně všechno. Nyní mě baví běhat možná ještě víc než předtím.

V běhu vidím daleko účinnější léčbu než ve velkých dávkách kortikosteroidů a imunosupresiv. Je to něco, co mě popohání neustále dál a dává mi odvahu nic nevzdávat. Možná se teď úplně necítím na klasický závod, možná bych skončila v poslední třetině, možná dokonce mezi posledními. O to s větší vervou se vrhám do svých soukromých závodů každý den. Myslím, že to byla francouzská spisovatelka Muriel Barbery, která řekla, že „každý může překonat svůj vlastní Mount Everest“. Život je krátký, tak do toho!

Eva

Poznámka redakce: Autorka je redakci známa, ale přála si zůstat v anonymitě.

Komentáře (Celkem 15)

Nalezené položky: 16 První Předchozí | 1 | Další Poslední

behej.com 06.01.2011 12:30:07

Velké i malé překážky na cestě životem musí překonávat každý z nás. Někdy se zdají být k nezdolání, ale nakonec je zvládneme. Ale co když před námi najednou vyroste Everest? Možná nás nejprve zastaví, ale hlavní přece je nevzdat se a pokusit se pokračovat. Můj osobní Everest mi vyrostl na cestě právě letos.
Odkaz na článek

avatar

Lichnov u NJ

Celkem 3101 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:02 (2011)
půlmaraton: 1:54:30 (2014)

Dejzinka žena 06.01.2011 15:29:29

Evo, držím ti palce, aby zůstalo jen u té jedné ataky a abys měla vždycky sílu jít dál. Mám za sebou patnáct let s RS, kdysi jsem přestala úplně vidět na jedno oko a měla problémy s obyčejnou chůzí, vzdala jsem se závodních atletických ambicí a soustředila se na zvládnutí běžného života. V nemocnicích jsem strávila dobrý půlrok čistého času, kortikoidy jsem vstřebávala v infuzích i v tabletkách po kilogramech a stejně to vždycky nějak šlo. Před třemi lety jsem ukončila dlouhodobou denní injekční léčbu copaxonem, od té doby nemám žádné nové problémy. Jasně, nevidím moc dobře, unavím se rychle a pár kil nabraných při kortikoidové terapii mi asi zůstalo napořád, ale běhám a s doprovodem zvládám i hory. Tak hlavu vzhůru a vydrž! Mimochodem, taky jsem kdysi napsala příspěvek: http://www.behej.com/…ou-sklerozou

Motto: Já to nevzdám!
avatar

Brno

Celkem 72414,64 km
Minulý měsíc 603,9 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 06.01.2011 15:57:28

Obdivuhodný přístup. Velmi fandím těm, kteří se jen pasivně nesmíří se svým osudem, ale bojují dál.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

bettyka žena 06.01.2011 16:08:52

Evicka, mas moj obdiv a velmi ti fandim. tvoj clanok som si precitala uz 3 krat, myslim si, ze si perfektne vystihla, preco kazdy z nas beha…kazdy mame svoj Mt.Everest. S uctou bea

avatar

Břeclav

Celkem 14142,4 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:38 (2007)
půlmaraton: 1:38:05 (2007)
maraton: 3:37:32 (2012)

Adamas muž 06.01.2011 18:19:40

Taky vím, co je to RS. Naštěstí jsem to nepoznal sám na sobě, ale na tom úplně nejbližším člověku. Proto Ti moc fandím a věřím, že najdeš právě v běhání to, co Tvé tělo a hlava potřebují a vytrváš, i když to nebude vždycky snadné. Přeju Ti, aby těch skvělých, příjemných, osvobozujících, sladkých a euforických zážitků bylo milionkrát víc než těch nepříjemných. ;-)

avatar

Břeclav

Celkem 14142,4 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:40:38 (2007)
půlmaraton: 1:38:05 (2007)
maraton: 3:37:32 (2012)

Adamas muž 06.01.2011 18:21:41

>> Dejzinka, 06. 01. 2011 15:29:29

Prosím Tě, proč si přestala užívat copaxone? Bylo to tvoje rozhodnutí? Myslíš, že Ti je bez toho lépe?

avatar

Lichnov u NJ

Celkem 3101 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:02 (2011)
půlmaraton: 1:54:30 (2014)

Dejzinka žena 06.01.2011 20:18:54

>> Adamas, 06. 01. 2011 18:21:41

Nevím, jestli je to téma zrovna sem na diskuzi, tak jenom stručně. Měla jsem za sebou asi šestiletou léčbu, v posledních letech už jsem byla bez potíží a bez postupujícího nálezu na MR. Dohodla jsem se s neuroložkou na ukončení léčby, nechala rozhodnutí na mě, zajímalo nás zřejmě obě dvě, co se stane. Nestalo se nic, na posledních kontrolách mám nález 0 :-) Důležitým aspektem rozhodování byla i moje alergie, měla jsem zhruba v 30% aplikací silnou kožní reakci a asi 1× do měsíce i celkovou reakci s návaly horka, křečemi a mírnou dušností. Jestli budeš chtít detaily, ozvi se na mail…

Motto: Já to nevzdám!
avatar

Celkem 100,07 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:51:59 (2010)
půlmaraton: 2:08:32 (2014)

Kulíšek žena 06.01.2011 20:40:52

Evo, před dvěma roky měli u mě lékaři také podezření na roztroušenou sklérozu a dodnes chodím na pravidelné kontroly,o to víc Tvým myšlenkovým pochodům rozumím a držím Ti v Tvém rozhodnutí nedat si běh vzít palce z plných sil!

Motto: no stres
avatar

Celkem 230 km
Minulý měsíc 0 km

evanansa žena 07.01.2011 10:46:22

Díky moc za skvělé komentáře. Právě ty jsou mi největší motivací a motorem nepřestávat.

Dejzinka: tvůj článek byl první, co jsem četla, když jsem přišla z nemocnice. Neuvěřitelně mě nakopl. Znovu mi vrátil naději a dal sílu. Díky!

avatar

Praha 4

Celkem 28230,23 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:46:14 (2013)
půlmaraton: 1:49:29 (2009)
maraton: 3:57:28 (2014)

Dav muž 07.01.2011 11:07:16

Stejně jako Adamas jsem na svém nejbližším člověku poznal, co progresivní RS umí, takže všem s touhle diagnózou strašně moc držím palce…

Motto: ...kam až?
avatar

Praha 9 - Černý Most

Celkem 36394,21 km
Minulý měsíc 209,55 km
10 km: 0:39:50 (2009)
půlmaraton: 1:27:43 (2008)

tomty muž 07.01.2011 14:58:27

Evo, před takovými jako jsi ty vždy obdivně smekám klobouk…nyní ho smekám i před Tebou !!! Držím palce a přeji ti tu nejsnažší cestu na tvůj osobní Mount Everest

avatar

Sokolov

Celkem 0 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:43:18 (2009)
půlmaraton: 1:38:49 (2009)

Amater muž 07.01.2011 15:40:14

Také já jsem bohužel poznal v okruhu svých blízkých, co je to RS, a proto Ti Evo držím moc palce a smekám před Tvým úsilím.

avatar

Hradec Králové

Celkem 4312 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:54:21 (2011)
půlmaraton: 1:59:10 (2011)
maraton: 4:25:12 (2011)

Chuana žena 07.01.2011 20:11:14

Já mám také s RS vlastní zkušenost,vyrůstala jsem vedle ní,bylo mi šest let a mému otci 28 let…Bohužel jeho průběh nemoci byl moc špatný a svůj život strávil jenom doma. Za hluboké totality se o nemoci moc nemluvilo a kdo přímo nepřišel do styku s někým,kdo byl takto nemocen,tak ani nevěděl co je to za nemoc.

Evo, přeji Ti hodně sil při zvládnutí Tvého výstupu na Mount Everest a zároveň Ti přeji milující a podporující rodinu,ta je hodně důležitá!

Dejzinko Tobě přeji to samé a ať Ti to běhá !

avatar

Kroměříž

Jita žena 07.01.2011 21:53:42

Evo, nepřestávej. Jitka

Motto: Dopředu vlastními silami. Každý krok se počítá.
avatar

Manětín

Celkem 4583 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:47:00 (1998)
půlmaraton: 1:53:36 (2007)
maraton: 4:24:25 (2007)

Kydy muž 07.01.2011 23:33:31

Mám kamarádku s RS. Je děsně vitální.Já osobně bych byl na dně. Obdivuju jí. Obdivuju všechny kdo s touto nemocí bojují. Držte se!!!

Motto: Běhání je krásný... hlavně to pívo potom :-) Vidíš-li někoho běžet, nepřemýšlej o něm, ale o sobě...
avatar

Olomouc

Celkem 148232 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:54 (2001)
půlmaraton: 1:34:43 (2002)
maraton: 3:21:17 (2002)

321919 muž 09.01.2011 21:17:04

Každý kdo v životě překonává podobné problémy zaslouží velký obdiv a úctu. Teprve když se člověk dozví jakou nepřízeň osudu dokáží mnozí zdolat uvědomí si jak nicotná je většina jeho problémů. Tobě, Evo, a všem podobným moc fandím a držím palce.

Motto: Nepřestaneš běhat proto, že jsi zestárl. Zestárneš proto, že jsi přestal běhat.
Nalezené položky: 16 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.