Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Doplňky stravy: Kreatin

Libor Vítek | 15.08.2007 | přečteno: 28044×

Kreatin je dalším velmi populárním dietním doplňkem zejména v atletice, fotbalu, tenise a obecně silově vytrvalostních sportech. Kreatin není látkou zakázanou, ačkoli existuje celá řada etických, ale také zdravotních důvodů proti jeho užívání. 

Objeven byl pro sportovní medicínu na za?átku 90. let, od té doby jeho prodeje ve sv?t? prudce stoupají. V roce 2002 se ho prodalo za 260 milión? dolar?, o rok d?íve se spot?ebovalo na celém sv?t? neuv??itelných 2500 tun kreatinu.

Ve vrcholovém sportu byl poprvé použit pravd?podobn? v roce 1992 na Olympijských hrách v Barcelon? britskými sprintery, notoricky známým se stal po afé?e vyvolané ?eským fotbalovým trenérem Zde?kem Zemanem, který v roce 1998 prohlásil, že italská Série A je nemocná užíváním podp?rných látek a jako p?íklad uvedl programové užívání kreatinu v Juventusu Turín – také si za to vysloužil žaloby od hv?zd Vialliho nebo Del Piera.

Co to vlastn? je kreatin?

Kreatin je látka objevená již v roce 1832 v kosterním svalu, podle kterého dostal své jméno (kréas znamená ?ecky maso – tedy paralela k latinskému carnis a z n?ho odvozenému názvu jiné látky d?ležité pro svalový metabolismus, karnitinu).

Je to metabolit vznikající fyziologicky v organismu z aminokyselin argininu a glycinu dv?mi metabolickými kroky, z nichž jeden se odehrává v ledvinách a druhý až v kosterním svalstvu. 70-kilový ?lov?k má v t?le zhruba 120 g kreatinu, u takto t?žkého ?lov?ka jeho denní obrat je okolo 2 g. V?tšina kreatinu je obsažena v kosterním svalstvu, zhruba 65% je ve fosforylované form?, jako tzv. kreatinfosfát (viz dále).

?lov?k kreatin získává dv?mi zp?soby:

  1. výše zmín?nou syntézou, která je schopna dosáhnout až výše uvád?ných 2 g/den.

  1. p?íjmem v potrav?. Nejvíce kreatinu je obsaženo p?irozen? v mase, uvádí se, že jeho obsah zde je 4–5 g/kg masa.

Jaké jsou jeho funkce v organismu?

Hlavní funkcí kreatinu je vazba tzv. makroergního fosfátu, tedy fosfátu obsahujícího velké množství uvolnitelné energie (podobn? jako nap?íklad nejznám?jší makroergní fosfát, ATP, adenosintrifosfát, který je bezprost?edním zdrojem energie pro svalovou práci). Takto vzniká z kreatinu kreatinfosfát (v anglosaské literatu?e se nazývá fosfokreatin). P?i intenzivní svalové ?innosti dochází k velmi rychlé spot?eb? ATP, k jeho p?em?n? na ADP (adenosindifosfát) b?hem 1–2 sekund.

P?i dostate?ném množství kreatinfosfátu ve svalu regeneruje kreatinfosfát ADP na ATP, ?ímž dodává okamžitou energii bez nutnosti využívat další energetické zdroje, jako je nap?íklad svalový glykogen. Toto je také teoretické zd?vodn?ní podávání kreatinu ve sportu, kreatin má sloužit jako zdroj bezprost?ední energie pro svalovou práci.

Co na tato tvrzení ?íká léka?ská v?da?

D?kazy pro

Ú?inky kreatinu na sportovní výkonnost jsou v?tšinou považovány za prokázané, a?koli ne všechny studie jsou jednozna?né. Jeho ú?innost je závislá na v?ku sportovc?, s vyšším v?kem jeho ú?innost klesá. Jeho ú?innost také zvyšuje sou?asný p?íjem jednoduchých cukr?.

Jako d?kaz, že kreatin funguje, jsou citovány následující fakta:

1. Suplementace kreatinem v dávce 20–30 g denn? po dobu 2 týdn? zvyšuje intramuskulární koncentraci kreatinu o 10–50% v závislosti na výchozí koncentraci kreatinu ve svalu.

2. Placebem kontrolované studie prokázaly, že kreatin opravdu zlepšuje výkonnost atlet?. N?kolik p?íklad? za všechny:

a. Ve finské studii provedené na 10 trénovaných atletech bylo demonstrováno, že užívání 30 g kreatinu po dobu 6 dn? vedlo k významnému zlepšení ?as? na 4×300 a 4×1000 m.

b. 20 g kreatinu podávaných po dobu 5 dn? výrazn? zlepšilo výkonnost elitních vesla?? zejména zvýšením laktátového prahu.

c. Podobné dávky kreatinu výrazn? zvyšují sprinterské schopnosti cyklist?, jsou však bez efektu z pohledu vytrvalostní výkonnosti.

d. Kreatin významn? zlepšuje silové schopnosti, zvyšuje svalovou sílu i objem svalové hmoty, jak bylo opakovan? prokázáno ve studiích se silovými cvi?eními.

D?kazy proti

1. Navzdory faktu, že kreatin není látkou uvedenou na seznamu dopingových látek, existuje celá ?ada etických d?vod? proti používání kreatinu ve vrcholovém sportu. Mnozí auto?i oprávn?n? namítají, že pravidelné užívání megadávek kreatinu p?edstavuje pro sportovce nepochybnou výhodu a nemá se základními principy sportu nic spole?ného.

2. Z tohoto pohledu a p?i znalosti kvantitativních aspekt? metabolismu kreatinu v t?le se za vhodné dávkování považuje u sportovc? maximáln? 6 g/den po dobu 2 týdn?. Vyšší dávkování (použité mimo jiné ve všech výše uvedených studiích) je považováno za terapeutickou intervenci, m?lo by být provád?no pod léka?ským dohledem a op?t, nemá se sportem nic spole?ného.

3. Kreatin nezlepšuje výkonnost u sportovních ?inností s vysokým podílem aerobní aktivity.

4. A?koli je kreatin považován za látku obecn? pro zdraví bezpe?nou (jinak by nemohl být prodáván), není zcela bez negativních dopad? na organismus:

a. m?že vést k vyššímu výskytu svalových k?e?í

b. byly popsány p?ípady ruptury sval? a vede pravd?podobn? k vyššímu výskytu svalových zran?ní.

c. sportovci užívající kreatin mají v?tší tendenci k dehydrataci.

d. existují obavy z možných kancerogenních ú?ink? metabolit? kreatinu pat?ících do skupiny heterocyklických aromatických amin?.

e. Podobné obavy z toxických ú?ink? látek kontaminujících nekvalitní kreatinové preparáty jsou také na míst?.

f. Podle n?kolik týdn? staré studie m?že kreatin zvyšovat výskyt astmatu mezi sportovci užívajícími kreatin.

Co ?íci záv?rem?

Každý si m?že na základ? výše uvedených fakt? ud?lat sám sv?j názor. Nicmén? je jisté, že kreatin je látkou kontroverzní. Pokud je užíván v nefyziologickém dávkování, má z?ejmé pozitivní ú?inky na sportovní výkonnost. Takové užívání je ze sportovního pohledu jednozna?n? neetické a navíc není ani jisté, jaké jsou možné negativní zdravotní d?sledky.

Z mého pohledu je velmi podivné, že kreatin nebyl dosud za?azen na seznam dopingových látek.


Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.