Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

TYPOLOGIE BĚŽCŮ: Neviditelný běžec

Stanislav Blaha | 18.08.2007 | přečteno: 14831×

Malá moravská vesnice. V kuchyni u manželčiných rodičů visí velká fotka běžce s úsměvem od ucha k uchu. Je to čtyři roky, co Jirka v jednačtyřiceti letech tragicky zahynul. Je to tři roky, co jsme začali pravidelně běhat – manželka, švagrová a já.

Jako by nám to chvíli trvalo, než jsme se s tím vyrovnali a začali přemýšlet o tom, proč takřka každý den běžel ráno dvanáct kilometrů do práce a večer nazpět, proč jezdil na maratony, proč každý rok uspořádal crossmaraton a proč se při běhání usmíval. A potom jsme se po malých krůčcích vydali jeho cestou – nejdříve běhání jen tak pro sebe, potom první nesmělé pokusy o závodění, až k pořádání závodu na Jirkovu památku.

Od začátku jsem tušil, že tak velká změna životního stylu nebyla v našich možnostech. Jsem přesvědčen, že na všem, co souvisí s běháním, má nějakým podivuhodným způsobem Jirka podíl. Jsem si jistý, že je naším tichým běžeckým souputníkem. 

Vzpomeňte si na své Neviditelné běžce. Na ty, kteří s námi běhají, i když je ve výsledkových listinách nenajdete.

Komentáře (Celkem 1)

Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Celkem 1196,38 km
Minulý měsíc 0 km

Kateřina G. žena 14.09.2009 09:58:41

Hm, moje motivace je velmi podobná. Manželovi (35) letos našli rakovinu, a on musel přestat běhat, ani to nebylo fyzicky možné, aby běhal. A pro mě byl on a jeho nemoc znovunalezenou motivací k běhu. Místo toho, abych si kladla otázky, proč člověk, který nemá jednu jedinou dispozici k rakovině, onemocněl, běhám. A vděčím za to svému manželovi, jeho povzbuzování, jeho úsilí a lásce. Nezávidí mi, ale vede mě. Tak doufám, že ten zatím nedokončený maratón, který běžíme na zcela jiné rovině, doběhneme vítězně.

Motto: "Někdy jsem do snídaně uvěřila třeba v šest nemožností." Královna, Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem, L. Carroll

administrator 03.04.2010 13:33:02

Malá moravská vesnice. V kuchyni u manželčiných rodičů visí velká fotka běžce s úsměvem od ucha k uchu. Je to čtyři roky, co Jirka v jednačtyřiceti letech tragicky zahynul. Je to tři roky, co jsme začali pravidelně běhat – manželka, švagrová a já.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.