Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Doplňky stravy: Kofein

Libor Vítek | 06.09.2007 | přečteno: 18259×

Dlouho jsem váhal se zařazením kofeinu patřícího do kontroverzní skupiny psychostimulačních látek do diskuse o výživových doplňcích ve sportu. Nicméně kofein je patrně nejznámější a nejužívanější látkou z této skupiny a není v současnosti ve vrcholovém sportu zakázán.

Pokud n?který sportovec koketuje s myšlenkou vylepšit si svoji výkonnost preparáty obsahujícími tuto stimula?ní látku, m?l by o kofeinu v?d?t trochu více.

Co je známo o stimula?ních látkách z historie sportu?

První psychostimula?ní látkou zneužívanou ve sportu byl z?ejm? kokain (mimochodem až do roku 1903 byl p?irozenou ingrediencí Coca-Coly), používaný ve 20. až 30. letech minulého století cyklisty. Známý je ovšem také dopingový p?ípad tenist? Matse Willandera a našeho Karla Nová?ka, kte?í byli pozitivn? testováni na kokain v roce 1995 na pa?ížském Rolland Garros.

Následovala éra amfetamin?. Nejznám?jší ob?tí této formy dopingu byl slavný britský cyklista Tom Simpson, který zem?el p?i stoupání na obávaný Mont Ventoux b?hem vrcha?ské etapy Tour de France v roce 1967. Poté p?išel nástup efedrinu a jeho r?zných forem v?etn? psudoefedrinu a také kofein. O látkách zakázaných však tento ?lánek není, takže se budu v?novat pouze kofeinu (i když v sou?asnosti ani pseudoefedrin již není na seznamu dopingových látek).

Kofein?

Kofein pat?í mezi nejznám?jší a nejrozší?en?jší stimulanty prakticky na celém sv?t?. Nachází se v káv?, ?aji, ?okolád?, r?zných nápojích a celé ?ad? lék?, nej?ast?ji používaných v lé?b? nachlazení. O za?azení kofeinu na listinu dopingových látek se vedou sáhodlouhé diskuse již celá desetiletí. Kofein byl na listin? dopingových látek až do roku 1972, poté byl z tohoto seznamu vy?azen, aby se v roce 1984 stal znovu látkou dopingovou.

Nicmén? v roce 2004 byl (spolu s pseudoefedrinem) ze seznamu op?t vy?azen, údajn? hlavn? proto, že neexistují v?decké d?kazy prokazující dopingový potenciál kofeinu. Ovšem v roce 2004 po známém interview s kapitánem australského ragbyového týmu, který se p?iznal k užívání kofeinu s údajn? jasn? prokazatelnými ú?inky na jeho výkonnost, se sportovní autority op?t zamýšlejí, co s kofeinem.

Známá je také aféra amerického cyklistického týmu na Olympijských hrách v roce 1984, jehož ?lenové užívali kofein jako doping ve form? ?ípk?. Kofein jako doping byl prokázán také n?kolikrát v atletice (halové mistrovství sv?ta 1999, Panamerické hry 2003) a také v tenise (nap?íklad nep?íliš známý argentinský tenista Martin Rodriguez byl pozitivn? testován v roce 2002 v Basileji).

Kofein je však patrn? užíván velmi široce i ve výkonnostním sportu. Existují studie poukazující na fakt, že více než ?tvrtina kanadských a amerických atlet? v dorosteneckých kategorií užívá kofein. Podle jiné studie z roku 1989 (tedy v dob?, kdy byl na seznamu dopingových látek) provedené na více než 2000 univerzitních atletech užívalo kofein více než 2/3 respondent?.

Co to vlastn? je kofein?

Slovo kofein pochází z francouzského slova café, n?kdy se zam??uje s názvy thein (nachází-li se v ?aji), matein (nachází-li se v listech maté, ze kterých se va?í osv?žující nápoj populární v Jižní Americe), nebo guaranin (nachází-li se v brazilské rostlin? guaraná). Chemicky se jedná o derivát xantinu, podobn? jako theobromin a teofylin nacházené v kakau, respektive v ?aji.

Pozitivní ú?inky kofeinu na sportovní výkon?

Kofein p?sobí v organismu na mnoha úrovních. Mezi hlavní jeho funkce pat?í:

1) stimulace centrálního nervového systému,

2) pozitivní efekt na uvol?ování adrenalinu nezbytného pro mobilizaci organismu p?i extrémní fyzické zát?ži,

3) zvýšení využití tukové tkán? jako zdroje energie, ?ímž šet?í svalový a jaterní glykogen (kontrolované studie však tento ú?inek neprokázaly),

4) zvýšení hladin glukózy v krvi (pozor u osob s porušenou glukózovou tolerancí, u kterých je nebezpe?í rozvoje cukrovky),

5) zvýšení hladiny laktátu – kyseliny mlé?né (z?ejm? jako d?sledek vyšší tolerance v??i anaerobní námaze),

6) všechny tyto výše uvedené ú?inky vedou ke zvýšené odolnosti v??i únav?, jak bylo opakovan? prokázáno pro aerobní i anaerobní fyzickou zát?ž,

7) kofein pravd?podobn? zvyšuje i silovou výkonnost, a?koli v sou?asnosti není k tomuto tvrzení dostatek d?kaz?,

8) zvýšení vst?ebávání glukózy ze zažívacího traktu, ?ímž zlepšuje energetickou bilanci b?hem sportovního výkonu.

Negativní ú?inky kofeinu na sportovní výkon?

Kofein má samoz?ejm? i svá negativa. Je prokázáno, že

1) p?sobí diureticky – mo?opudn? (to m?že komplikovat udržení rovnováhy vnit?ního prost?edí p?i intenzivní sportovní aktivit?),

2) je termogenní, tedy zvyšuje teplotu, což je také nežádoucí pro déletrvající sportovní výkon obzvlášt? za nep?íznivých klimatických podmínek (horko, vlhko),

3) zvyšuje srde?ní frekvenci, což také neprospívá maximálnímu sportovnímu výkonu,

4) jedinci, kte?í pravideln? užívají kofein (i ve form? pití kávy) vyvinou snadno toleranci v??i ú?ink?m kofeinu a jeho ergogenní (výkonnost zvyšující) ú?inky se nedostaví,

5) zvyšuje krevní tlak b?hem sportovního výkonu (pozor u jedinc? užívajících léky na hypertenzi),

6) mnoho nápoj? s obsahem kofeinu obsahuje fytáty a taniny, které snižují vst?ebávání n?kterých stopových prvk?, nap?íklad zinku, což m?že p?i dlouhodobém užívání kofeinových nápoj? vést k chronickému nedostatku t?chto d?ležítých mikronutrient?,

7) kofein má mnoho potenciáln? škodlivých zdravotních ú?ink? (nap?íklad vliv na krevní tuky, krevní tlak, osteoporózu, apod.).

Záv?r

Podobn? jako u kreatinu si m?že každý na základ? výše uvedených fakt? ud?lat sám sv?j názor. Podle názor? odborník? je velkou chybou, že byl kofein vy?azen z listiny dopingových látek. Hlavní d?vody jsou dva:

1) kofein zjevn? zlepšuje výkonnost a zvýhod?uje tedy jednozna?n? jedince užívající tuto látku,

2) nekontrolované užívání v dávkách p?esahujících bezpe?né dávkovací rozmezí (které leží obecn? mezi 3 a 6 mg kofeinu/kg váhy) m?že mít velmi závažné zdravotní následky.


Libor Vítek, www.sportvital.cz

Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.