Na finálním výsledku se můžou podílet věci, které se sportem zdánlivě nesouvisí, hraje zde obrovskou roli i štěstí a smůla. To vše se mi zdá na sportu nádherné a baví mě pokoušet štěstí, připravovat se na svůj vrchol, který může znamenat vzestup nebo pád a už teď se na to těším.

Pokud uspěji, bude to super. Pokud to bude pád, věřím, že mě naplní stejně, protože i ten má svoji krásu a ponaučení. Zvu vás k nahlédnutí do nitra sportovce, který má svůj cíl na hranici svých možností. Nechám okolo vás proplouvat své myšlenkové pochody, úvahy a řešení, na které během své cesty narazím.

Když jsem na jaře letošního roku „vyhořel“ při pokusu o limit na olympijské hry (4:02 min za limitem v Římě a vzdaný pokus v Praze), trvalo mi asi týden, než jsem řekl svému nitru, že ten pokus zopakuji. Slíbil jsem si, že vrhnu veškeré síly, zkušenosti a cit, abych to příště zvládl. Až se poběží v roce 2012 olympijský maraton v Londýně, bude mi 42 let.

První krok, který jsem udělal, mi vlastně nevyšel, i když opravdovská cena tohoto kroku je podstatně pozitivnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Snažil jsem se „přepojit“ na práci bez  nočních směn. Našel jsem si práci v oblasti sportu a po 11 letech odešel od záchranné služby. Někdo by řekl, že dobré bydlo mě pálilo. Asi jo.

Abych to zkrátil, dal jsem do toho to nejlepší, co ve mě bylo, a vyšel jsem z toho jako člověk bez práce. Není důležité proč, ale asi jsem moc chtěl a šel do toho moc tvrdě. Dnes mám díky tomu vlastně přechodně poloprofesionální podmínky, ale stát nemíním a nebudu je využívat déle, než to bude nezbytně nutné. Velmi pozitivní věc je, že jsem potkal lidi, které bych bez toho potkal jen těžko. Každý z nich mi něco dal, něčím mě obohatil a já věřím, že některé lidi jsem potkal, abych s nimi mohl spolupracovat na splnění svého cíle.

Jedním z takových lidí je Ivan Svědík, pardubičák, který má svoji běžeckou speciálku a kondiční laboratoř pro zátěžové testy, balanční testy a pro pohybové analýzy. Domluvili jsme se na pravidelných laktátových testech pro efektivnější prahový trénink, podstoupím u něj pohybové analýzy, na jejichž základě se pokusíme pomocí cvičení zefektivnit běžeckou práci. Budeme pravidelně sledovat biochemii, zlepšíme suplementaci a domluvili jsme se i na testech „maratonské alchymie“ pro vlastní závod, abychom pro rozhodující maraton měli na míru připravený „koktail“.

Ale zpátky k mému cíli. Jak toho chci dosáhnout? Příští sezonu se chci věnovat kratším tratím a tomu přizpůsobit i trénink. S výjimkou osmi týdnů v roce 1997 jsem se nikdy speciálně nevěnoval kratším tratím. Tehdy jsem si také zaběhl své osobáky na 5 km (14:19 min), steepla (9:00 min) a poprvé a naposled jsem běžel 1 500 m bez toho, abych před tím běžel delší „štreku“. Tenkrát z toho bylo v sólo závodě 3:56 min.

Neslibuji si od nadcházejícího období osobní rekordy, to už v mých letech asi na těchto tratích nepůjde, ale chci pracovat v co největších intenzitách, které ještě zvládnu, a odrazit se od toho k o trochu větší rezervě vzhledem k maratonskému tempu. Píšu to s vědomím, že maratonský trénink budu muset vzhledem k věku založit na síle a tempové vytrvalosti. Přesněji řečeno na tempových souvislých, případně stupňovaných bězích v kombinaci se silovou vytrvalostí. V roce 2010 se pokusím kvalifikovat na mistrovství Evropy a pak mě bude čekat dvouletý trénink směřovaný k jaru 2012.

V pondělí jsem ukončil první cyklus přípravy, který trval čtyři týdny. Už jsem si zvykl, že než se dostanu do správného tréninkového rytmu, trvá to velmi dlouho. Zatímco před 10 až 15 lety jsem bez problémů naběhal v maratonské přípravě hned v prvním cyklu okolo 600 km a v druhém 800 km a hned v prvním tempovém běhu mohl běžet 3:45–50 min/km a rychle se dostat někam ke 3:30, dnes musím postupovat velmi obezřetně, reagovat ihned na každý signál těla, který mi říká uber nebo nehraju.

I proto jsem v prvním cyklu naběhal pouhých 371 km a souvisle tempově jsem nejlépe běžel 16 km po 3:50 min/km. O něco lépe jsem si vedl v opakovaných výbězích kopců, kde jsem běžel čtyřikrát serpentiny (kopec 1 250 m) s průměrem 5:01 min. Nutno podotknout, že toto je stejný obraz posledních několika let a hlavní je trpělivost. Zkrátka roky mi už nikdo neodpáře. Pokrokem je, že jsem po 11 letech začal dělat speciální běžecká cvičení a i když mám teprve na kontě 2880 m, mám z toho velikou radost a míním v tom pokračovat.

Protože se s vámi budu setkávat každé dva mikrocykly, dlužím vám ještě pohyblivý plán pro první a druhý týden druhého cyklu. Na prvním místě mám udržet zdraví a pokračovat v poctivě rozjetých regeneračních kůrách. Na druhém kilometráž (první cyklus 100 km, druhý 120 km). A na třetím: V nejbližším možném termínu půjdu tempově 18 km souvisle (nyní nepoužívám sporttester, ale bude to někde okolo 155 tepů/min) a hned poté chci dát první tempovou rychlost ve formě v pohodě běhaných 200m úseků s meziklusem (100m x 10).

Koncem týdne předpokládám opakované výběhy serpentin (5×) ve svižné až ostré intenzitě (nad ostrou mám ještě velmi ostrou). Přesně to samé chci i v druhém týdnu s tím, že dvoustovek bude 16 a samozřejmě větší kilometráž.

Mějte se hezky, přeji zdraví a radost z pohybu.

Pavel Novák

PAVEL NOVÁK JE JEDNÍM Z TRENÉRŮ NABÍZEJÍCÍCH SVÉ SLUŽBY NA STRÁNKÁCH BEHY.CZ 

Pavlovu přípravu podporují:

výrobce sportovní obuvi a oblečení Scott
výrobce sportovní výživy Penco
výrobce sporttesterů Suunto
sportovní laboratoř Ivana Svědíka v Pardubicích