CÍL OLYMPIJSKÉ HRY: Něco skončilo, něco začíná
Když jsem se s redakcí behej.com domlouval na seriálu o přípravě na M-ČR v půlmaratonu, bylo naši snahou ukázat běžcům, jak vypadá příprava vrcholového závodníka. Chtěli jsme, aby čtenář získal lepší představu o tom, jak probíhá trénink, jak se musí přizpůsobovat podmínkám, stavu organismu, psychiky a jak se můžou řešit problémy. Bohužel můj seriál byl svojí většinou o řešení problémů a ke konci už úplně chyběl trénink.
Dnes už vím zcela jistě, že v Pardubicích nebudu na startu stát. Již
týden mě trápí do puntíku stejné příznaky, které mě zastavily
v únoru. Bolení v krku, rýma, mírně zvýšený tep. Znovu se mi
potvrdilo, že antibiotika neřeší problém. Pokud vycházíme z názoru, že
každá nemoc má svůj smysl, má nás na něco upozornit, pak je lepší ji
nechat proběhnout celou. Zastavit se a přemýšlet.
Nyní, se balím do deky, popíjím čaj s citronem a nikam nespěchám. Jsem
rozhodnut absolutně nenásilně se vyléčit, budu se snažit znovu v sobě
nastartovat čistou radost z běhu, chci se těšit na závody, na lidi okolo
běhání. Vnitřně se musím vrátit ke kořenům, cítím, že jenom tudy
vede pro mě cesta dál. Musím si i připustit možnost, že moje tělo již
nesnese vrcholový trénink, že se moje plány, které mám ve směru Londýn,
ukážou jako nereálné. I to je možné. Začnu tím, že si to připustím,
abych v sobě nalezl brzdu.
Loňská zima byla pro mě bezproblémová, v Římě jsem pak za velmi
větrného počasí předvedl solidní výkon, ale od té doby jsem pořád
něco flekoval, doháněl, řešil. Z toho si chci vzít ponaučení. Není mi
dvacet, pokud chci v budoucnu předvést dobrý výkon, musím tomu
přizpůsobit i přípravu. Ve stavech velké únavy nezůstávat dlouho, být
trpělivý a závodit s rozvahou.
Na střešní okno déšť tvoří svoji symfonii a já vzpomínám na Jana
Železného, který poslední roky své skvělé oštěpařské kariéry již
téměř nezávodil. Věděl proč. Měl zajisté spoustu dobrých nabídek, ale
rozuměl sobě, svému tělu a věděl, co chce v sezoně dokázat. Udělal to
právě tak, jak bylo potřeba, věřil sobě i své strategii, a tak porážel
o generaci mladší, skvěle vybavené závodníky. Pokud se mu něco
nepodařilo, vždy to komentoval s úsměvem, uvolněně, na nic se
nevymlouval. Využil plně své psychické stability, zkušeností a
pozitivního přístupu.
A právě na pozitivním přístupu ke všemu, co dělám, chci založit svoji
další sportovní cestu. Beru svoji nemoc jako pozitivní záležitost, která
vede k uzdravení. K dlouhodobému uzdravení, na jejímž základě chci
s radostí znovu postavit základní kámen běžecké formy a stability.
Do Pardubic se těším, přijedu zafandit klukům, kteří budou bojovat
o mistrovský titul. Jsem také zvědavý, jak si povedou moji svěřenci, ale
vlastně všichni běžci, z nichž každý má ten svůj cíl. Nebudou bojovat
o titul, ale o tu svou metu, která může být stejně povznášející,
stejně důležitá a radostná jako boj a medaile.
Na shledanou v Pardubicích!
Zkratky použité v seriálu a jejich vysvětlení Ivanem Svědíkem z IS&TT Pardubice:
- SBC – speciální běžecké cvičení
- AEP – aerobní práh, ANP – anaerobní práh; z fyziologického tréninkového hlediska má aerobně – anaerobní přechod zvláštní význam. Tento přechod začíná s prvním vzestupem laktátu, též označovaným jako laktátový nebo aerobní práh (AeS nebo AP), a končí anaerobním, resp. individuálním anaerobním prahem (IAS nebo ANP), který reprezentuje maximální laktátový steady – state (tedy dlouhodobě udržitelnou setrvalou hodnotu). Anaerobní práh leží v hodnotách od 2,2 po cca 6 mmol/l laktátu, při vytrvalostním tréninku se pohybuje v nižších hodnotách, kolem 2,5 – 3,5 mmol. Spiroergometricky odpovídá prvnímu vzestupu laktátu ventilační práh VT1.
- KAP – kapilarizace. Vytváření nových malých krevních cév ve svalech pomocí speciálních cvičení během zátěže-běhu.
- GA1 – Extenzivní vytrvalostní trénink (základní vytrvalost I – GA I) se uskutečňuje dle typu sportu a doby zatížení od 70% až těsně k 90% anaerobního prahu.
- GA 2, TDL – intenzivní vytrvalostní trénink (základní vytrvalost II– GA II) a tempová vytrvalost (TDL nebo EB) mezi 90% až 105% anaerobního prahu
- IVT – Intervalové programy (IVT nebo SB) se intenzitou odehrávají nad anaerobním prahem, přičemž mohou být dosahovány různé koncentrace laktátu v závislosti na intenzitě a délkách pauz mezi intervaly. Dobří maratonci absolvují svůj běh v zóně kolem anaerobního prahu. Jejich čas může být proto odvozován od prahového výkonu.
PAVEL NOVÁK JE JEDNÍM Z TRENÉRŮ NABÍZEJÍCÍCH SVÉ SLUŽBY NA STRÁNKÁCH BEHY.CZ
Pavlovu přípravu podporují:
výrobce sportovní obuvi a oblečení
Scott
výrobce sportovní výživy Penco
výrobce sporttesterů Suunto
sportovní laboratoř Ivana Svědíka
v Pardubicích
Komentáře (Celkem 1)
lubos.rosenberger
07.04.2009 11:29:07
U Pavla Nováka vidím jediný, ale možná velký, problém. On je mimořádnou sportovní osobností svými výkony i názory už dnes. Snad jej to nezabrzdí před onou pomyslnou třešničkou na dortu. Přeji úspěch.
administrator 03.04.2010 13:32:52
Když jsem se s redakcí behej.com domlouval na seriálu o přípravě na M-ČR v půlmaratonu, bylo naši snahou ukázat běžcům, jak vypadá příprava vrcholového závodníka. Chtěli jsme, aby čtenář získal lepší představu o tom, jak probíhá trénink, jak se musí přizpůsobovat podmínkám, stavu organismu, psychiky a jak se můžou řešit problémy. Bohužel můj seriál byl svojí většinou o řešení problémů a ke konci už úplně chyběl trénink.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.



