Nástrahy jarního běhu
Počasí nám dovolilo odhodit poslední svršky, odhalit vypracovaná těla, barvy jara lákají, štěbetající ptáci zvou a nejen běžecký hormon se v nás bouří. Prostě to táhne ven. Není nad to běžet rozkvetlou loukou za zpěvu ptactva či nabírat kilometry v lipové aleji. Při pohledu z blízka však i běh v přírodě má svá úskalí.
Vyběhnete ze dveří svého obydlí a hned abyste se pomalu zařadili do fronty. Ne, běžců ještě tolik není, ale cyklisté se začínají rozpínat ze silnic i na parkové a lesní cesty. Do souboje mají sice několik výhod, rychlost, helmy a nějaký ten kus železa či karbonu, ale pocit, že jsme kopec zdolali bez pomocí pedálů a převodů, je k nezaplacení.
Za zmínku jistě stojí i majitelé motorek, a to jak čtyřkolek tak krosových. Na silnici mi nijak nevadí a patřím k těm, co se za nimi, tak trochu závistivě, otočí. Do lesa však tyto erozizpůsobující a řvoucí stroje nepatří a boj o místo na stezce předem vzdávám.
A když už jsme u těch živočichů, zmíním, co do velikosti, pravý opak. Jsou malí, krvežízniví, všude vlezou a 100% ochrana proti nim neexistuje. Správně, řeč je o klíšťatech a muškách. Chcete-li se ubránit napadení a infikování cizokrajně znějícími chorobami klíštětem, nezbývá než smáčet tělo repelentem od hlavy až k patám a modlit se, že na tento druh nemáte alergii.
Mušky jsou možná méně nebezpečné, o to však zákeřnější. Dokážou vás nasytit, ač jim celou dobu vysvětlujete, že jste vegetarián. Abyste nedopadli jako já, kdy sousedé rychle zavírali dveře a děti zlomené smíchy v pase mě vítaly, je lepší běhat brzo ráno, hmyzu je méně. Vyběhla jsem večer a neumím dýchat při běhu nosem. Kombinace téměř smrtelná. Za tváře jsem nasyslila tolik hmyzu, že by se celá vlaštovčí rodina přejídala týden a na zpocený obličej se nalepilo tolik mušek, že jsem si připadala jako lucerna u táboráku.
Odměnou za vytrpení boje s hmyzem je mi setkání s hojným zvířectvem. Pokud ovšem neštěká či neřve jako srnec. Než se mi podařilo identifikovat zvuk, moc příjemné to nebylo. Pokaždé mě udiví, kolik je v okolí zajíců a bažantů a počítat už je nad mé síly.
Přes faunu se dostávám k flóře. Pohled na modré nebe, žluté pole řepky a zelené obilí vyvolalo v manželovi tvrzení: to je jak ukrajinská vlajka. No jo, je. Alergici mi jistě potvrdí, že to není nejpříjemnější období pro běh, ale ta krása stojí za to slupnout nějaké to antihistaminikum.
Překvapením pro mě bylo, o kolik je tráva schopná vyrůst za necelý měsíc. O dost. Z rozbahněných a udusaných cestiček se stala džungle skoro do pasu. Pominu-li rostliny vybavené žahavými buňkami a maliníky trny, zas tak hrozné to není. Jen si po ránu zmáčím boty v rose a přinesu pár klíšťat. Odolat ale neumím.
Běžec pokud chce, se stává přirozeným doplňkem jarní přírody. Necvakají v něm převody, neničí bylinný podrost v lese, nasytí krví drobný hmyz, na které už zajíc nevyšel, a protože se pohybuje většinou tiše, stává se občas svědkem nejen zvířecích námluv.
Mohlo by se líbit
Zimovjanová vybojovala v Austrálii body do olympijské kvalifikace
TOP 10! Kuříková vybojovala 6. místo na mistrovství světa v etriatlonu
Xterra se vrací na Slovensko, v Banské Štiavnici se pojede o evropské body
PORADNA: Jak si vybrat správný triatlon pro začátečníka
Jak najít ty správné lyže
JeLyMan zrušen. Sezona ČEZ SkiTour je tak u konce
SPECIÁL: Tréninkové plány pro tři výkonnostní úrovně běžců na lyžích
Jizerskou 50 ponecháme v termínu, podporujeme myšlenku zasněžováníKomentáře (Celkem 12)
|
 offline statistiky |
Praha
Justína
06.06.2008 07:05:24
Terezko, pekne si vystihla jarnu prirodu. Cestičky z ničoho nič zarastú.
Mušky neustale vlietajú do oči, úst. Cyklisti šinúci si to strmhlavo dole
kopcov v neprehladnej zákrute mi navodzujú infarktové stavy. Ale oproti zime
je velmi dlho svetlo 
|
offline statistiky |
Rakovník
lassie
06.06.2008 07:51:30
>> Justína, 6. 6. 2008 07:05:24
Hezký, trochu jen zamrzí ta nevraživost, jsem podobojí, cyklo i běžec, snad se chovající ohleduplně, když se dokážu vžít do kůže toho druhého, z kola toho vidím mnohem víc při bloudění, dostanu se dál..... a hmyzu se i víc nacpu!!!! Obojí je fajn a obojí má své.
|
offline statistiky 33. |
Brno
dao
06.06.2008 08:43:52
Co se týče klíšťat, tak dokud se člověk potí klíště se nepřisaje a lze ho ve sprše opláchnout. Co se týče much lze si vzít brýle nebo přimhouřit oči a držet zuby u sebe. (Jak se pozná veselý cyklista?)
|
|
offline statistiky |
Petruše
06.06.2008 09:44:57
Moc souhlasím s tím, že běžet přírodou je opravdu balada a člověk mám pocit, že uběhne maraton. Ale mám takový problém a tím je alergie na trávy. Vždycky se nechám na běh přírodou zlákat a pak jenom vzpomímám, jaké to je běžet po silnici, kde nic nevoní. Jak závidím všem, co se mohou bez problému rozběhnout po rozkvetlé louce!!!
|
offline statistiky 46394. |
Praha 9
JanDvorak
06.06.2008 10:09:05
>> jsemlump, 6. 6. 2008 09:37:09
Bezpochyby. Ale to asi ani jinak nejde. Spíš to chce – myslím po čtenáři – vydolovat si nějaké starší články (pro mne například z doby, kdy jsem o těchto stránkách neměl ani tušení, ba kdy mi při vyřknutí slova běh naskakovala husina), třeba mnohodílný seriál o přípravě na desítku s tréninkovým plánem. Září je tu stejně cobydup.
|
offline statistiky |
Šnek
06.06.2008 10:46:34
>> dao, 6. 6. 2008 08:43:52
Přesně tak. Navíc podle výzkumů trvá klíštěti 1–2 hodiny než si na těle najde místo, kde se zakousne, takže repelenty při normálně dlouhých bězích nejsou potřeba.
|
|
offline statistiky |
Praha
Justína
06.06.2008 10:51:28
>> jsemlump, 6. 6. 2008 09:37:09
na behy.cz je každú chvílu nový článok, alebo na beh.cz. Tak okurovú sezónu necítim. Možno by bolo fajn načrtnuť redakci témy, aké by čitatelov zaujímali.
|
|
offline statistiky |
Rakovník
lassie
06.06.2008 11:28:29
>> apowell, 6. 6. 2008 10:09:17
tak tak, i si přijdu jako mrtvej člověk, pokud zrovna neběhám komerční běhy PIMU v houfu tisíců startujících a za velký startovný, sem tam nějakej splašenej cyklista běžcům v lese vadí, ale já bych měla větší strach ze zašlápnutí, moc mě není!!!
administrator 03.04.2010 13:32:30
Počasí nám dovolilo odhodit poslední svršky, odhalit vypracovaná těla, barvy jara lákají, štěbetající ptáci zvou a nejen běžecký hormon se v nás bouří. Prostě to táhne ven. Není nad to běžet rozkvetlou loukou za zpěvu ptactva či nabírat kilometry v lipové aleji. Při pohledu z blízka však i běh v přírodě má svá úskalí.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.