Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

ZAČÁTEČNÍCI: Nejde jen o bolest

ZAČÁTEČNÍCI: Nejde jen o bolest
foto: Martin Symon (ilustrační snímek)

Mirek Kratochvíl | 19.08.2009 | přečteno: 13271×

Mám běžet, když mě něco bolí? Otázka, kterou si dříve nebo později položí každý běžec. A protože většina z nás je na běhu více nebo méně závislá, velice často hodíme opatrnost za hlavu a běháme přes mírnou a občas také větší bolest. „Budu tu nohu šetřit,“ děláme si alibi sami před sebou. Ale jaké bývají výsledky podobného šetření?

Běh vám může připadat jako velice snadný a jednoduchý pohyb, který přece zvládá každé malé dítě. To je ale obrovský klam. Ve skutečnosti je to velice komplikovaný systém vzájemně dokonale zkoordinovaných pohybů, který zapojuje svalstvo celého těla tak, jako málokterý jiný druh činnosti. Vše do sebe zapadá a s větší či menší přesností na sebe navazuje.

My se svou pravidelnou dávkou pohybu neustále pracujeme na udržení nebo vylepšení běžeckého stereotypu. Tedy alespoň v době, kdy nemáme žádné problémy s bolavým svalem, kloubem nebo šlachou. Začneme-li ale běhat přes bolest, podvědomě a někdy dokonce vědomě šetříme bolavé místo.

Snažíme se nedošlapovat na bolavou patu, nadlehčovat postižený kloub, šetříme natažený sval. Tím ovšem současně dosáhneme toho, že na nějakém jiném místě pohybového systému vyvoláme nerovnováhu a přetěžujeme jinou část pohybového aparátu. Je-li nerovnováha malá a nepůsobí příliš dlouhou dobu, nic se neděje a pravděpodobně se to dlouhodobě nijak neprojeví.

Překročíme-li ale hranice, ať už stupněm přetížení nebo délkou působení, velice snadno můžeme spustit řetězovou reakci a postupně likvidovat přetěžované partie. Problémy se obvykle projevují pozvolna a nenápadně, takže je často zaregistrujeme, až když je pozdě.

Například odlehčováním již zmíněné paty nadměrně zatěžujeme lýtkový sval, po problémech s lýtkovým svalem může následovat přední strana stehna, pak třeba problém s bércem nebo kolenem a z banální bolístky se vyvine celá řada potíží. Zatímco tu první bychom měli odbytou během několika dnů klidu, ignorováním příznaků si vyrobíme problémy na celý měsíc.

Není naším záměrem zbytečně strašit. Kdyby například veteráni běhali jen tehdy, když je nic nebolí, asi by brzy přestali běhat úplně. Důležité ale je, abychom v situaci, kdy víme o jakýchkoli problémech, běhali s větší opatrností, daleko pečlivěji sledovali svůj běžecký styl a víc než kdy jindy sledovali signály vlastního těla.

A pokud už někdy šidíme správné prohřívání, rozcvičování a protahování, když jsme naprosto fit, v době jakýchkoli obtíží bychom těmto často opomíjeným „zbytečnostem“ měli věnovat mnohem více pozornosti a času.

Komentáře (Celkem 1)

Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Celkem 6856 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:47:59 (2007)
půlmaraton: 1:46:39 (2010)
maraton: 3:53:44 (2012)

ipeterka muž 19.08.2009 10:40:20

Ono asi také záleží co a jak bolí, když je to kloub na noze, tak si to určitě zaslouží vynechat pár tréninků. Když je to biceps (brachii), tak to při běhu asi zase tolik nevadí … .

administrator 03.04.2010 13:33:01

Mám běžet, když mě něco bolí? Otázka, kterou si dříve nebo později položí každý běžec. A protože většina z nás je na běhu více nebo méně závislá, velice často hodíme opatrnost za hlavu a běháme přes mírnou a občas také větší bolest. „Budu tu nohu šetřit,“ děláme si alibi sami před sebou. Ale jaké bývají výsledky podobného šetření?


Odkaz na článek
Nalezené položky: 2 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.