Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

BĚŽECKÁ TRASA: Po havířských stezkách u Brna

BĚŽECKÁ TRASA: Po havířských stezkách u Brna
foto: Katka Pešková

Radek Leszczynski | 26.11.2009 | přečteno: 11332×

Doba, kdy se Rosicko-oslavanský černouhelný revír mohl právem pyšnit mimo jiné i nejhlubším dolem ve střední Evropě, měřícím téměř dva kilometry, jsou spolu se socialismem už dávno pryč. Po krajině tohoto regionu jsou stále k vidění obrovské haldy vytěžené hlušiny jako pomníky těm, kteří v útrobách dolů zahynuli. Mnohde se však tyto haldy podařilo zrekultivovat.

Říká se, že především celé okolí Zbýšova je doslova protunelováno obrovským množstvím šachet a chodeb. Ovšem běžnému neznalému návštěvníkovi se nabízí především příjemná zvlněná krajina. Najde tu krásné lesy s potoky a říčkami, pole a množství vesnic. Rozhodně se nejedná o krajinu typu Mostecko či Ostravsko.

Tento region, který se před několika lety především kvůli nalákání nových návštěvníků rozhodl pozměnit tvář a byl pojmenován jako Mikroregion Kahan, neoplývá zrovna hustou sítí turistických značek nebo cyklostezek. Přesto stojí za to se například ve Zbýšově zastavit. Pro běžce se zde nabízí hned několik lákavých možností k vyběhnutí.

Naše téměř desetikilometrová trasa začíná na samém okraji tohoto hornického čtyřtisícového města, kudy prochází modrá turistická značka. Vystartujme tedy na konci ulice s příhodným názvem Sportovní. Jedná se o hlavní silnici vedoucí směrem na Babice. Běžíme po značce do mírného kopce kolem dlouhé řady garáží a na konci uvidíme v poli nově vybudovanou solární elektrárnu.

Pokračujeme stále po modré doprava po polní pěšině k Babickému lesu, kde hlavně milovníky krosu čeká zajímavý hodně členitý půlkilometrový úsek plný seběhů a výběhů, zatáček, kořenů a mnohdy i bláta. Po té se dostáváme ke stále funkční myslivecké střelnici. Tu přeběhneme po malé louce a pořád se držíme značky.

Následuje prudší několikasetmetrový seběh až ke staré železniční trati. V dobách „těžební prosperity“ se zde převáželo uhlí. Vydáme se podél kolejí po pěšině, která nás dovede do vesničky Babice. Tam se pro lepší orientaci napojíme na cyklostezku č. 5173 vedenou po široké šotolinové cestě, svažující se a stále vedoucí podél trati. Po levé straně můžeme s trochou pozornosti vidět bývalý areál zrušeného a kdysi významného dolu Ferdinand, zarostlou haldu hlušiny kuželovitého tvaru a u cesty torzo železničního mostu. Cesta nás dovede na okraj dalšího hornického městečka s názvem Zastávka. V počátcích objevování černého uhlí šlo tehdy spíše o osadu a sloužila víceméně jako obchodní křižovatka. Proudili tudy také kupci od Jihlavy směrem do Brna.

My se městečku jako takovému vyhneme. Naše cyklostezka opouští modrou značku a napojí se na ulici Havířskou, vedoucí také kolem bývalého mediálně známého uprchlického tábora. Po této ulici běžíme přibližně 1 km, následuje nechráněný železniční přejezd a kousek za ním hlavní silnice č. 23. Tady odbočíme doleva a můžeme si všimnout červené turistické značky.

Půjde asi o méně příjemný úsek díky většímu provozu aut. Po levé straně je však louka, na které bývá vyšlapaná pěšina. Můžeme se po ní vydat a po pěti stech metrech jsme znovu na zmíněné silnici. Záhy, po pravé straně ještě před velkým železničním mostem, vidíme lesní cestu s hrubým asfaltem a červenou značku. Jde o naši trasu a opět si užijeme několik kilometrů běhu ve velmi příjemném lese kolem hájovny Habřina a klikatícího se stejnojmenného potoka.

Za zatáčkou pod malým zrušeným kamenolomem seběhneme z asfaltky na lesní cestu vlevo. Ta se mírně svažuje až k potoku, který musíme po kamenech přeskočit. Na druhém břehu je více vyšlapaných cestiček, které nás po pár metrech dovedou na malou louku a za ní je další nechráněný přejezd. Tady jsme už opustili červenou značku a běžíme do hodně prudkého kopce. Náš puls vystoupá až na samé maximum.

Nahoře už slyšíme a vidíme auta na zmíněné hlavní silnici. Tu přeběhneme směrem k okraji lesa a tím už bude jasně dána další jednoduchá orientace. Běžíme po pěšinách a cestách stále po kraji, respektive po obvodu Babického lesa. Zhruba po dvou kilometrech zahlédneme první obydlí vesnice Zakřany. My ale stále běžíme krajem lesa úzkou cestou stoupající na nejvyšší bod naší trasy, a to 434 m. n. m. Pak vidíme dříve zmíněnou solární elektrárnu a celé město Zbýšov, běžíme z kopce pořád krajem lesa, na jehož spodním cípu se napojíme na modrou značku, která nás dovede již po známé cestě zpět do cíle, čili na místo našeho startu.

Trasa s převýšením 110 metrů je poněkud členitější a také je zaměřena především na běh v terénu s minimem asfaltu, kterého cestou nebude víc než 20 procent.  Lesy, přes které běžíme, samozřejmě nabízejí nekonečně mnoho dalších možností kudy běžet a naše trasa je jen malým výletem do této krásné krajiny ležící v Boskovické brázdě.


Máte i vy svou oblíbenou běžeckou trasu? Nenechávejte si ji pro sebe. Uvítáme tipy zaslané na adresu redakce@behej.com. Ostatní čtenáři jich mohou využít v době svých dovolených či při služební cestě do vašeho regionu. Usnadníte jim orientaci a čas při hledání.


MAPKA TRASY

WEB MIKROREGIONU

Komentáře (Celkem 2)

Nalezené položky: 3 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

zelwicka žena 26.11.2009 12:03:11

Tato popsaná trasa pro běhání je krásná. Mezi Zbýšovem a Zastávkou, přes Babice je krásný les. Žila jsem v Babicích několik let a jakožto sporotovec jsem tam chodila běhat i s pejsanem. Mohu jen doporučit, nádhera, super členitý terén krosový. Fakt bomba :-)

avatar

Litoměřice,Brno

Celkem 690 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:44:23 (2010)
maraton: 3:28:23 (2007)

mr.pohoda muž 26.11.2009 16:19:52

>> Leszczynski, 26. 11. 2009 13:38:03

Občas tudy jedeme na kole a místo je to fakt hezké. Běhat jsem tam ale nebyl, je to pro mě z druhého konce Brna trochu daleko. Po tomhle článku ale nejspíš neodolám a někdy tam vyrazím. Díky.

Motto: http://ski-map.net - nejlepší lyžařská mapa celé Evropy

administrator 03.04.2010 13:33:07

Doba, kdy se Rosicko-oslavanský černouhelný revír mohl právem pyšnit mimo jiné i nejhlubším dolem ve střední Evropě, měřícím téměř dva kilometry, jsou spolu se socialismem už dávno pryč. Po krajině tohoto regionu jsou stále k vidění obrovské haldy vytěžené hlušiny jako pomníky těm, kteří v útrobách dolů zahynuli. Mnohde se však tyto haldy podařilo zrekultivovat.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 3 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.