Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Jak si užít maraton

Jak si užít maraton
foto: archiv

Miroslav Kratochvíl | 15.04.2010 | přečteno: 6681×

Volkswagen Maraton Praha tu máme za necelý měsíc. Už jste také slyšeli, že ten nebo onen běžec si ho přijede užít? Když podobná prohlášení zaslechne začínající maratonec, často neví, co si má myslet. Vždyť současně slyší vyprávět o bolesti, pocitu beznaděje, křečích, dehydrataci, vyčerpání a spoustě dalších věcí, které jsou přinejmenším nepříjemné. To přece nemá s užíváním si vůbec nic společného.

Jsou snad maratonci samí masochisté nebo blázni? Rozhodně ne. Časem zjistí, že jsou to v naprosté většině případů docela normální lidé. Člověk je tak naprogramován, že dostatečnou hloubku pozitivní emoce dokáže prožít jen v kontrastu s emocí negativní. Vždyť kdyby život byl složený jen ze samých radostí a dobrých zpráv, velice brzy by nás začal nudit. Právě v tom je celé kouzlo maratonského běhu. Kdyby uběhnout maraton bylo něco snadného a běžného, co nás nebude stát žádnou námahu, stoupli bychom si vůbec na start?

Teprve když maratonské přípravě věnujeme spoustu času a energie, zdoláváme překážky a vlastní lenost, občas přinášíme větší či menší oběti, na trati zápasíme s únavou, překonáváme krize, cítíme strach z toho, že nevydržíme bolest a vyčerpání, zkrátka postupně vystřídáme desítky rozporných a často negativních emocí, vytvoříme si podmínky, aby se to všechno na konci proměnilo v jeden velký pozitivní zážitek.

Přestože si každý bez výjimky zapíše svůj maraton do paměti jako něco nezapomenutelného, obvykle se napoprvé dá mluvit o všem možném, jen ne o užívání si. Cesta k tomu, aby člověk mohl doopravdy říci, „ten maraton jsem si užil,“ nebývá přímočará, krátká ani snadná. Asi nejzákeřnější překážkou na cestě k „užívání si“ maratonu jsou naše vlastní ambice, navíc často utržené od reality.

Je totiž vcelku normální a pochopitelné, že začínající maratonec nemá zkušenost s během na tak velkou vzdálenost. A zkušenosti z tratí do třiceti kilometrů často svádějí k přesvědčení, že v našich silách je lepší čas, než na který máme ve skutečnosti. Neopodstatněný optimismus nám pak zavelí rozběhnout závod nad reálné možnosti.

Takový nepoučitelný optimista si pak obvykle ve druhé polovině závodu projde malým maratonským peklem. Situace, kdy marně bojujeme o vysněný čas, se postupně mění ve stav, kdy čas přestává být podstatný, a my musíme nasadit veškerou vůli, abychom vůbec dokončili. Příjemný pocit, že jsme dosáhli cíle, se pak sice nakonec také dostaví, ale často bývá lehce zakalen zklamáním z nenaplněného snu o výsledku, na který jsme před startem tajně mysleli. Možná že to je ale ten pravý impuls k tomu, že se v budoucnosti budeme o maraton pokoušet znovu.

Mohlo by se zdát, že stačí jedno poučení a napodruhé budeme chytřejší. Snad to, že maraton obvykle neběháme příliš často, má vliv na fakt, že není nic výjimečného, když si fatální omyl s nereálnými ambicemi několikrát zopakujeme.

Ale jednou to přijde. I ten nejnepoučitelnější maratonec jednou dojde poznání. Realista v nás zvítězí, vyrazíme v tempu, které odpovídá našim možnostem a ne nesmyslným snům. Běžíme ukázněně, protože předchozí zkušenosti nás už naučily respektu. I tak si na trati prožijeme pár krušných chvil, ale výsledek přijde. Pocit při posledních desítkách metrů před cílem je nesdělitelný, stejně jako to, co přijde v cíli. Už konečně víme, co to znamená užít si maraton.


Maraton je jedním z témat dubnového čísla dvouměsíčníku Běhej. Běhej si můžete do 20. dubna předplatit za zvýhodněnou cenu 299 korun, po tomto datu se vrátíme k 354 korunám. Barevný časopis formátu A4 má 64 stran, najdete jej kromě sítě novinových stánků i v běžeckých speciálkách a na prodejnách Gigasportu.


PŘEDPLAŤTE SI BĚHEJ A OBDRŽÍTE OD NÁS DÁREK

ELEKTRONICKÝ ARCHÍV STARŠÍCH ČÍSEL

PRODEJNÍ MÍSTA

Komentáře (Celkem 5)

Nalezené položky: 6 První Předchozí | 1 | Další Poslední

mirekk muž 14.04.2010 00:04:23

Volkswagen Maraton Praha tu máme za necelý měsíc. Už jste také slyšeli, že ten nebo onen běžec si ho přijede užít? Když podobná prohlášení zaslechne začínající maratonec, často neví, co si má myslet. Vždyť současně slyší vyprávět o bolesti, pocitu beznaděje, křečích, dehydrataci, vyčerpání a spoustě dalších věcí, které jsou přinejmenším nepříjemné. To přece nemá s užíváním si vůbec nic společného.
Odkaz na článek

avatar

Praha 4

Celkem 22070 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:57:31 (2014)
půlmaraton: 2:11:15 (2013)
maraton: 4:44:49 (2013)

hanice žena 14.04.2010 07:05:05

:-) :-) :-) to je hezky

Motto: Over and over again.
avatar

České Budějovice

Celkem 3541 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 1:04:39 (2013)
půlmaraton: 2:17:51 (2011)
maraton: 5:33:40 (2010)

bumbovka žena 14.04.2010 09:44:31

Vyzbrojena radami, jak nepřepálit začátek, jsem v březnu přežila (a i si skvěle užila) svůj první půlmaratón s časem, který pro mě nebyl vůbec podstatný. Teď se v květnu chystám stejně přežít ( a snad i si užít) i tu nepředstavitelnou vzdálenost 42km. Snad to dopadne dobře a neudělám z dětí sirotky:). Běhání je tvrdá droga a ze mě se po pár měsících stal těžce závislej feťák funící budějckýma cyklostezkama za každého počasí.

Motto: "chceš-li rozesmát boha, vyprávěj mu o svých plánech..."
avatar

Praha 4

Celkem 28230,23 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:46:14 (2013)
půlmaraton: 1:49:29 (2009)
maraton: 3:57:28 (2014)

Dav muž 14.04.2010 11:03:52

Asi jsem vyjímka, ale já si ten svůj první maraton, Jirkovský, až zase tak moc neužil, běžel jsem ho docela s rozumem, v cíli čekal nějakou tu předpovídanou euforii a ono nic, byl jsem sice spokojený ale s výletem na Karlštejn) se to nedalo srovnat.
Myslím, že většina běžců jezdí na maratony pro zážitky, výsledný čas nebývá s tím vítězným vůbec měřitelný a má nějakou hodnotu pouze a jedině pro toho konkrétního běžce, takže pak pro co jiného běhat, než pro ten pocit…, já si ten svůj vychutnal.., nebo on mě..teprve až na šestihodinovce, kterou jsem chtěl zabalit kvůli bolestem už na patnáctém kilometru,.. po doběhu/dopajdání do cíle se „to“ něco slibované dostavilo v plné míře, můj pohled na svět i na sebe samého se nějak změnil, otočil, převrátil naruby…prostě je najednou všechno trochu jinak a ta změna je rozhodně k lepšímu..

Motto: ...kam až?
avatar

Celkem 6074 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:27 (2010)
půlmaraton: 1:33:58 (2010)
maraton: 3:17:22 (2010)

RADUZ muž 15.04.2010 22:53:10

Zdravím kolegy běžce a přispívám svou trochou „do mlýna“ . Svůj první maraton jsem si odbyl ( užil ) loni v říjnu v Ostravě; 8,5°C, déšť a slabý vítr … celkem ideální běžecké podmínky. Nacucán radami svých zkušenějších kolegů jsem se statečně postavil na start a … jako každý začátečník jsem „přepálil“ začátek. V mém případě jsem měl štěstí, že jsem se asi na 3. kilometru „chytl“ do závěsu zkušeného maratonce, který krásně držel tempo a ten mně dovedl za kritickou hranici 35. kilometru a potom to již šlo jakoby samo … . Výsledný čas v cíli 3:35:34 a endorfín mi stříkal i z uší …;-)

Běhu zdar Raduz

Motto: Život je neustálý běh za vším možným, proto běhejme ať toho stihneme co nejvíce!
avatar

Liberec

Celkem 2180 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:54:32 (2009)
půlmaraton: 1:55:58 (2009)
maraton: 4:15:31 (2009)

megatraged žena 16.04.2010 08:10:41

Měla jsem štěstí.Svůj první maraton letos na podzim jsem si užívala plnými doušky.Smála jsem se na diváky , na muzikanty…krize nepřišla žádná. Poslední 2km byly neskutečný.Podobné emoce jsem zažila jen při narození svých dětí.Mým největším štěstím bylo, že mi asi na 10.km přestal měřit sporttestr.Nevěděla jsem ani jaký čas běžím, na jakých tepech…běžela jsem pro radost. Nejvíc neplechy asi udělají ne zcela reálné ambice.

Nalezené položky: 6 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.