Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běh naboso pomůže odhalit chyby, říká vyznavač minimalismu

Běh naboso pomůže odhalit chyby, říká vyznavač minimalismu
foto: Radek Narovec

Miroslav Kratochvíl | 22.06.2011 | přečteno: 39149×

Potkat vyznavače „přirozeného“ běhu už není nic neobvyklého. Michael Dobiáš z Prahy je ale něčím výjimečný. Valná většina ostatních „bosých“ běžců začínala v klasických běžeckých botách a pak je dříve nebo později opustila. Michael po svém návratu k běhání rovnou vsadil na minimalistický koncept.

Hodně to souvisí s jeho láskou k dlouhým běhům v přírodě. Letos osmatřicetiletý běžec jim propadl natolik, že si nejen otevřel vlastní specializovanou prodejnu, ale dokázal přímo v hlavním městě rozjet seriál enormně náročných ultraběhů ŠUTR. Ale pozor, aby nedošlo k mýlce, Michael to dokáže pořádně rozbalit i na silnici – letos si odskočil do Francie na maraton a tříhodinová hranice mu unikla jen o vlásek!

Jakou máš za sebou sportovní minulost? Provozoval jsi v dětství nebo útlém mládí nějaký sport?

Moje sportovní minulost je celkem pestrá, ale žádné z aktivit jsem se nikdy nevěnoval takovým způsobem a v takové míře jako v současnosti běhání. Ať už se jednalo o lyžování, plavání, silniční cyklistiku nebo sjezd na horských kolech, vždycky šlo spíš o víkendové hobby.

A kdy ses dostal poprvé k běhu?

Kondičně „běhat“ jsem začal asi ve dvaceti letech. Vždycky mě bavilo jen tak vypadnout ven a provětrat si hlavu a taky fakt, že k tomu člověk potřebuje naprosté minimum vybavení a stačí jen otevřít dveře a vyrazit, ta jednoduchost a pocit naprosté volnosti. Málokdy se ale délka jednotlivých běhů přehoupla přes pět kilometrů a celková týdenní kilometráž většinou nepřesáhla dvanáctku.

V té době jsem si ale říkal, že běhám aspoň v „rychlým tempu“. Pravděpodobně to bylo okolo 6:00/km. Asi po roce se ale objevily problémy. Bolest kolen, většinou diagnostikovaná jako „chondromalacia patella“ začala limitovat délku běhu a způsobila, že se pro mě běhání stalo spíš otravnou nezbytností a prostředkem jak se udržet jakžtakž fit, než zážitkem, na který bych se těšil.

Skutečně běhat jsem začal po sérii zdravotních problémů asi před dvěma lety. Náhodou se mi do ruky dostala knížka „Born to Run“ a po zjištění, že se dá běhat bez neustálých problémů a zranění a že je možné uběhnout 160 kilometrů v horském terénu, bez trvalých následků a třeba v 60 letech, rozhodl jsem se, že to zkusím taky. Ta knížka mě úplně dostala.

Jak vypadaly tvé opětovné začátky?

Na začátku šlo spíš o změnu stylu běhu. Namísto přetlumených bot jsem začal experimentovat s různými typy nižší a tvrdší obuvi a začal běhat „přes špičky“. Běh naboso byl spíš doplněk pro zlepšení techniky a lepší regeneraci. Ani dnes nepatřím mezi „extrémisty“, kteří běhají naboso maraton. Úplně naboso běhám maximálně tak tři až pět kilometrů. V různých minimalistických „barefoot“ alternativách pak okolo patnácti kilometrů.

Poznámka k nekonečným diskuzím, jestli běhat přes špičku nebo patu – samozřejmě, že jsem po vzoru „Indiánů“ začal běhat po špičkách, patou jsem se snad ani nedotýkal země. Jak vypadala po týdnu má lýtka asi nemusím popisovat. Postupně pak forma dopadu přešla v něco, co by se dalo popsat jako dopad na přední část vnější strany chodidla.

Odkud jsi čerpal základní informace? Měl někdo z tvého okolí osobní zkušenosti, ať už s během naboso nebo „obutým“?

Popravdě, kamarádi si spíš mysleli, že jsem se zbláznil. Když jsem sháněl nějakou variantu minimalistického obutí, nikdo nechápal, o čem to mluvím. Informace jsem sbíral v literatuře a ve všech formách na internetu. Díky sociálním sítím jako Dailymile nebo Facebook pak i od nových přátel a kamarádů.

S jakými obtížemi ses musel poprat?

Pro mě bylo jednou z nejtěžších věcí naučit se rozeznávat různé druhy bolesti a únavy. Jednoduše, poznat, kdy to bolí protože to roste a sílí a je potřeba to zkousnout a kdy je naopak bolest a únava signálem toho, že dělám něco špatně a je na čase vydat se jinudy, nebo si aspoň pár dní odpočinout.

V mém případě byl nejčastějším problémem zánět okostice, v anglické literatuře většinou zmiňovaný jako MTSS (medial tibial stress syndrome) nebo taky „shin splints“. Jedná se o únavové zranění, které se projevuje bolestí pod střední částí holení kosti. Důvod je většinou prostý, příliš velká zátěž. Léčba je pak většinou stejně jednoduchá, odpočinek. První týden až dva doporučuji běh úplně vynechat a zařadit doplňkový sport – kolo, plavání nebo rychlou chůzi. Řešit tenhle druh zranění prášky nedoporučuji. Ty většina slouží stejně jen k tlumení bolesti a zkreslují tak signál, který vám tělo dává. Výbornou zkušenost jsem naopak udělal s Koňskou mastí.

Jak dlouhou zkušenost máš v současnosti? V čem a na jakých površích běháš? Jak měníš obuv v průběhu ročních období?

Nevím, jestli můžu mluvit o zkušenostech. Mé dva roky běhání jsou spíš neustále probíhající experiment. Nejraději mám trailové běhání. Les, kopce, hory. Abych si ale podobný terén užil a mohl i v horách běhat delší vzdálenosti, bylo nejdřív nutné dostat sílu do nohou. Proto jsem strávil velkou část loňského roku polykáním asfaltových kilometrů, většinou v Praze a okolí.

Pokud jde o obutí, i tady vlastně pořád experimentuji. Na silnici mam rád jednoduché boty s nízkým profilem a minimem tlumení, do terénu podobně, jen s hrubším vzorkem pro lepší trakci. Když je v zimě břečka, funguje dobře Gore-Tex. Když mrzne, běhám ve stejných botách jako v létě. Na sníh a led jsem objevil geniální zbraň – Microspikes. Je to něco podobného jako řetězy na auto s ostrými hroty pro lepší trakci. Na běžnou ledovku na silnici jsou možná lepší obyčejné nesmeky, ale v terénu jsou Microspikes naprostá bomba. Tipuji, že to potvrdí každý běžec, který měl šanci je v terénu vyzkoušet.

Jak svou zkušenost hodnotíš s odstupem? Co bys dělal jinak, kdybys znovu začínal?

Běhání mě hlavně naučilo lépe poslouchat svoje tělo. Asi bych toho moc neměnil, možná víc respektoval signály, které mi tělo posílá. Když jste unavení nebo se vám běhat nechce, je to pravděpodobně tím, že tělo potřebuje odpočinek, ať už fyzický nebo mentální. Postupem doby jsem také téměř úplně eliminoval většinu léků, uváděných často jako nesteroidní antiinflamatorika. Ibuprofen, Diclofenac, Aspirin…

Tyhle „léky“ většinou problém jen oddálí. Člověk nemusí být medik, aby pochopil, že se slovem léčení mají málo společného. Hoďte si do googlu co může způsobit například blokace tvorby prostaglandinů. Tím ale rozhodně nechci říct, že jsou tyhle „prášky“ úplně špatné, fungují podle předpokladu. Otázkou je, jestli se chcete zbavit bolesti, nebo vyřešit problém. Rozhodně bych se také snažil věnovat víc pozornosti posilování pánevního svalstva.

Přijde-li za tebou začátečník, který se rozhodl běhat, doporučíš mu běhání naboso?

Můžu mu doporučit, aby to zkusil. Můžu mu doporučit, aby začal zvolna, 500–700 metrů, a přidával nanejvýš 10 až 15 procent týdně. Můžu mu doporučit obutí. To mu pomůže využít maximum výhod, které běhání naboso nabízí a zároveň poskytne dostatek ochrany proti zranění.

Jestli a jak se po téhle cestě vydá, se ale každý musí rozhodnout sám. Běh naboso není jenom o bosé noze. Je to o celkovém pojetí pohybu. Bosá noha pomůže zostřit smysly a umožní jiný zážitek a vnímání pohybu těla. Běh naboso není všespasitelný lék, který tě zbaví všech problémů. Je to spíš způsob, jak se lépe naučit vnímat a zacházet s vlastním tělem.

Jaké jsou podle tvého názoru největší přínosy běhání naboso?

Běhání naboso ti nedovolí dělat příliš mnoho chyb, pokud jde o techniku běhu. Rychle poznáš, co děláš špatně a kde máš slabiny. Je to vlastně nejpřirozenější způsob běhu. Díky běhání naboso posiluješ svaly, hlavně na chodidle, které ve většině běžecké obuvi spíš degenerují. Taky se automaticky zkrátí délka kroku a zrychlí frekvence, což v důsledku snižuje zátěž při dopadu.

Myslím, že mezi hlavní výhody bosoběhu patří především prevence zranění. Prostě nechat tělo fungovat tak, jak má a jak je na běh postavené. Pro začínající běžce, ale nejen pro ně, funguje běh naboso také jako brzda proti nejčastějšímu problému a to je „příliš mnoho (kilometrů) příliš rychle“.

Když si koupíš nové boty a rozhodneš se, že začneš běhat, první týden uběhneš dva až tři kilometry za den. Druhý, třetí týden uběhneš pět a za měsíc si dáváš deset kilometrů. A po dvou měsících si píšeš do deníčku diagnózu „RTG nic neukázal, příští dva týdny Diclofenac, ortéza a pomalá rehabilitace…“.

Při běhu naboso to tak rychle nejde. Bosé nohy prostě nedovolí přidávat příliš mnoho kilometrů a nechají tak celý pohybový aparát, aby se změně přizpůsoboval pozvolna a posiloval všechny zapojené partie rovnoměrně. V málokteré literatuře se uvádí, jak důležité je pro běh pánevní svalstvo. Silná lýtka jsou fajn, namakaná stehna cool, ale pokud nemáš dostatečně silné svaly v pánevní oblasti, je to jako stavět dům na hliněných základech… dřív nebo později se rozsype.

Komentáře (Celkem 119)

Nalezené položky: 120 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | Další Poslední
avatar

Prostějov

isaac muž 17.06.2011 09:10:51

Ani sem netušil,že umím psát expresivní elaborát.nemusíš být z toho moudrý,nikoho nechci o něčem poučovat,nemám potřebu nekomu tvrdit,že nemá pravdu a jestě používat jeho slova jako ironicke poznamky.A pokud Zdenek piše,ze to má z behu naboso tak to tak je,nikdo z nas tam nebyl a proto tvrzeni o nesmyslu je nesmysl.Lssie píše,že by to melo byt příjemné a ne pres moc,třeba tech 300m už bylo pres moc,to nikdo z nas neví a proto nebudu psát,ze je to nesmysl.

avatar

Praha 4

Celkem 28230,23 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:46:14 (2013)
půlmaraton: 1:49:29 (2009)
maraton: 3:57:28 (2014)

Dav muž 17.06.2011 09:16:59

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 23:22:55

Vyzdrav se a ať to běhá!

Motto: ...kam až?
avatar

Brno

Celkem 6240 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:45:06 (2013)
půlmaraton: 1:46:04 (2011)
maraton: 4:16:37 (2013)

Alcedo muž 17.06.2011 09:44:27

>> 321919, 16. 06. 2011 23:33:08

Dle mého je to přesně tak, pokud takový mini inzult stačil k natržení/pře­tržení achillovky, něco muselo být hodně špatně už předtím a ke zranění by došlo v dohledné době i při jiné „spontánní“ aktivitě. Každopádně přeji Zdeňkovi vyhojení co nejdříve

Jinak k článku – ač žádný příznivec běhu na boso kromě krátkého výklusu na trávníku – líbil se mi svou střízlivostí.

Motto: Děláme co můžeme, pane!
avatar

Černošice

10 km: 0:47:34 (2014)
půlmaraton: 1:44:10 (2014)
maraton: 4:02:00 (2015)

Mary žena 17.06.2011 10:41:42

" Postupem doby jsem také téměř úplně eliminoval většinu léků, uváděných často jako nesteroidní antiinflamatorika. Ibuprofen, Diclofenac, Aspirin…"

Tak tahle věta mne zaujala. Pokud je běžné jakékoli problémy řešit pojídáním prášků, pak se nedivím, že narůstají běžecká zranění. Já pořád nevěřím, že za všechno můžou momentálně proklínané odpružené boty. Spíš vidím příčinu v svalové nerovnováze, dřív lidi museli mnohem víc fyzicky pracovat a tím spotánně posilovali mnoho svalovách skupin, o kterých už skoro nevíme, že je máme. Během zatěžujeme jen některé. Teď se mi ukazuje ještě druhá možná příčina, jakoukoli bolest tlumit prášky. Jak říká MUDr. Hnízdil, bolest je blikající červená kontrolka, prášek na bolest je kámen, který tu kontrolku rozbije a my si pak klamně myslíme, že problém je vyřešen.

avatar

10 km: 0:51:00 (2009)
půlmaraton: 1:39:22 (2010)
maraton: 4:11:44 (2010)

jans muž 17.06.2011 11:15:36

>> Mary, 17. 06. 2011 10:41:42 Souhlas s tím, co píšeš o blikající červené kontrolce a prášcích proti bolesti.

Z pohledu běžeckého minimalismu funguje tlumení bot úplně stejně, rozbíjí kontrolku zpětné vazby, kterou získáváme při nesprávném běhu/chůzi. Místo napravení příčiny bolesti (zmenšením zátěže, úpravou stylu..), si tuhle zpětnou vazbu přerušíme a máme na nějakou dobu klid, než se začnou ozývat problémy někde výš v kolenech, kyčlích..

avatar

Praha

Celkem 6176,6 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:15 (2009)
půlmaraton: 1:34:00 (2005)
maraton: 3:23:32 (2006)

Radek Narovec muž 17.06.2011 11:24:08

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 23:22:55

„Je pravda, že mám v nohách za těch 40 let téměř 180000 km a že to bylo v určitých dobách ve velmi intenzívní zátěži,a vždy s různými zdravotními problémy, které nebyl čas léčit, tím je snad řečené vše. Nikdo z vás, co tu se mnou debatujete o tom nemůže mít ani páru, co to obnáší.“

Možná bych si více vážil názoru těch, kteří mají v nohách třeba jen 180 km, protože mohou vidět něco, co dlouholetí běžci nevidí. Což samozřejmě neplatí jen o běhu.

I já se připojuji k přání brzkého vyléčení akutních potíží.

avatar

Ústí nad Labem

Kostěj muž 17.06.2011 11:35:13

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 23:22:55

Matematika je svině neúprosná, trochu jsem to posčítal a podělil a vyšlo mi, že za těch čtyřicet let krutýho tréninku, v nejdrsnějších podmínkách to bylo průměrně 12km za den.

Motto: kostejuv.blogspot.cz
avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 17.06.2011 11:42:48

>> Kostěj, 17. 06. 2011 11:35:13

Taky jsem vzal do ruky kalkulačku. Když jsem započítal i běžecká manka způsobená nemocí, špatným počasím + průměrnou dobu strávenou v zaměstnání, tj. když jsem uplatnil průměrný index plynoucí ze vztahů k sociabilitě, vyšlo mi to na 21km pokaždé, když vyběhl. Fenomenální, klobouk dolů!

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Brno

Celkem 80953,24 km
Minulý měsíc 526 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 17.06.2011 11:48:25

>> Komsomolec, 17. 06. 2011 11:42:48

Mohl běhat i vícefázově, ale i tak je to úžasný výkon!

Každopádně je dobře, že se Zdeňkův příspěvek zde objevil, i když si též myslím, že zranění mělo více příčin, které pak i kvůli bosoběhu kulminovaly v zranění.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 17.06.2011 12:00:14

>> kanovsky, 17. 06. 2011 11:48:25

Je to tak. Ty naběhané kilometry provázené zraněními, jsou jistě obdivuhodné, boty/neboty. Dalece ještě převyšují celoživotní kilometry natočené jedním česko-italským silničním cyklistou, jenž umřel přímo při tréninku v jižních Čechách a za celý svůj život najel téměř milion kilometrů. I tak se ale přikláním k tomu, že kraťoučký bosoběh po dráze měl na vývoj tohoto tragického úrazu když ne žádný, pak jistě nepatrný vliv. Společné přání – brzké uzdravení a návrat na tratě, ať naboso nebo v botách!

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Sloviensko

rudo muž 17.06.2011 12:06:37

Běh naboso pomůže odhalit chyby,

napriklad roztrhne skratene a ztuhnute achilovky

Ved o tom ten clanok je, zakladna myslienka je uz v nadpise.

Takze chyby su odhalene, teraz uz len ich odstranit

Motto: you can't stop, what is coming !
avatar

Brno

Celkem 6240 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:45:06 (2013)
půlmaraton: 1:46:04 (2011)
maraton: 4:16:37 (2013)

Alcedo muž 17.06.2011 12:06:51

>> Mary, 17. 06. 2011 10:41:42

Je samozřejmě úplně v pořádku, že Michael už nesteroidní antiinflamatorika nepojídá; nejsou to úplně bezpečné látky i když pominu přerušení zpětné vazby vjemu bolesti, notoricky jsou známé jejich nežádoucí účinky, vředy žaludku, dvanáctníku, zvýšené riziko krvácivých komplikací, při chronickém užívání poškození ledvin, vzácně i útlumy krvetvorné dřeně …

Motto: Děláme co můžeme, pane!
avatar

Postrizin

Celkem 41 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:34:30 (2011)
půlmaraton: 1:13:56 (2011)
maraton: 2:39:32 (2011)

SlavoK muž 17.06.2011 12:07:21

Tak schvalne, kdo ze znalcu bezecke historie mi pomuze? – vysel tady o tom clanek. Jeden z vyznamnych ceskych bezcku mel problemy s achiloukou, ale porad behal a velice dobre. Az jednou na nej skocil v parku pri klusani pes a on jak prudce uskocil, tak ten pro zdravou achilovku nepatrny pohyb, tahle chora nevydrzela a znamenalo to konec behani.

avatar

Prievidza, Slovensko

Celkem 11594,4 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:46 (2020)
půlmaraton: 1:27:42 (2016)
maraton: 2:57:58 (2017)

ttomino1980 muž 17.06.2011 12:12:56

Ahojte…chcem sa spytat …beham v topankach, v poslednych 2 mesiacoch len spicku(aby som sa vyhol bolesti praveho koliena)a chytili ma bolesti s praveho clenku a chcem tomu predist.Teraz chcem skusit na konci treningu pridat beh na boso (na asfalte) na zaciatok par metrov, asfaltove ihrisko je male. Moze to pomoct posilneniu nohy … a pomoze to mojmu behu v teniskach ? ..aj ked skoro vsetky km budem behat len v teniskach ?

Motto: "Keď prechádzate peklom, nezastavujte sa." - W. Churchill
avatar

Praha

Celkem 6561 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:19 (2010)
půlmaraton: 1:19:57 (2011)
maraton: 2:46:06 (2011)

zombice muž 17.06.2011 12:13:46

>> Alcedo, 17. 06. 2011 12:06:51

No nevim no, ale mam pocit ze tyhle leky nikdy nebyly delany na chronicky uzivani ;-) Za oddelani ledvin a jinych organu bych pak teda povazoval mozkovou disfunkci..

avatar

Brno

Celkem 6240 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:45:06 (2013)
půlmaraton: 1:46:04 (2011)
maraton: 4:16:37 (2013)

Alcedo muž 17.06.2011 13:05:17

>> zombice, 17. 06. 2011 12:13:46

Ano, to je v řadě případů ta správná kauzalita :-). Ale myslím, že třeba v revmatologii se některé používají i dlouhodobě, a kromě toho se některé NÚ mohou objevit i zakrátko.

Motto: Děláme co můžeme, pane!
avatar

Brno

Celkem 19689 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:34:24 (2014)
půlmaraton: 1:17:52 (2016)

mulisak muž 17.06.2011 13:09:01

Mě zaráží, že Zdeněk Smutný nikdy neměl čas pořádně se vyléčit. Trénoval snad na olympiádu nebo se od naběhaných kilometrů odvíjela jeho výplata? Někteří elitní Afričané po sezóně několik týdnů odpočívají a vůbec neběhají, ale my ostatní máme obecně obavu ze ztráty výkonnosti, když pár dní po sobě nevyběhneme.

Motto: KISS (Keep it simple, stupid) in both running and programming
avatar

Praha 4

skalka žena 17.06.2011 14:03:19

****Souhlas s Mulisákem.** Obecně, k osobě ZS bych si nedovolila nějaká tvrzení a hodnocení, znám jen jeho články z časopisu (snad se nemýlím).

Když člověk běhá (dosaď i jiné), vkládá – a třeba i celoživotně – do té činnosti hodně času, úsilí, a překonávání se, a pak se i bojí u svou „investici“ , nechce ztratit už dosažené, naopak jít dál, výš a rychleji. A dosáhnout svého maxima (ale může ho sám odhadnout, poznat?). A může být méně vnímavý k jiným momentům (drobná zranění a pod.). Až v případě, že je člověk vymrštěn ze své dráhy, může se (je nucen) podívat na tenhle „svůj svět“ zvenčí, novýma očima, objeví i „jiné krásy světa“ (v lepším případě).

Nestálo by v takové situaci za to uvědomit, že platí, že člověk se má mít rád (aby mohl mít rád i ostatní)a říci si: neběhejme se svým Forrest Gumpem, se svou milovanou závislostí, která nám může ty „dálky“, kam směřujeme, zkroutit do osmičky, do opakující se smyčky? :-)

Protože běh je krásný pohyb a běhání neomrzí (aspoň mně se to ještě nestalo).

Motto: Běh je jen jeden, ale když se začne hejbat, je jich moc...
avatar

Praha 5

10 km: 0:39:46 (2002)
půlmaraton: 1:31:00 (2004)
maraton: 3:16:59 (2004)

mirekk muž 17.06.2011 14:05:15

>> SlavoK, 17. 06. 2011 12:07:21

Byl to Lubomír Tesáček. Ale mám drobnou výhodu. Mohl jsem si to ověřit v archivu.

avatar

Praha 5

10 km: 0:39:46 (2002)
půlmaraton: 1:31:00 (2004)
maraton: 3:16:59 (2004)

mirekk muž 17.06.2011 14:08:04

Ještě odkaz na článek: http://www.behej.com/…0905c8686b3b

avatar

Brno

Celkem 80953,24 km
Minulý měsíc 526 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 17.06.2011 14:17:46

>> skalka, 17. 06. 2011 14:03:19

Mezi běžci se často vyskytuje názor, že bolest a zranění k běhu nevyhnutelně patří a že drobné bolesti a zranění nic neznamenají. Věřím ovšem, že to není tak docela pravda a že se dá dlouhodobě běhat i bez těchto problémů, a že tento přístup přitom nevylučuje dlouhodobější zlepšování.

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Zdeněk Smutný muž 17.06.2011 14:37:47

Tak jsem to ode všech schytal jen co je pravda. Dobře mi tak. Měl jsem držet hubu a myslet si své. Ale já se naivně domníval, že doba, kdy jiné názory nesmí být je pryč. A že jsem v ní žil hodně dlouho. Není to tak, ale i tak všem děkuji za přání rychlého udravení. Nebudu popisovat proč a jak jsme tolik běhali a co to obnášelo i to, že léčení zásadně probíhalo pomocí zakázaných prostředků. Jen musím podotknout, že jsem byl jen chudý sběrač kilometrů v porovnáním s jinými. Třeba maratónec Vojta Krejčí za měsíc běžně běhal 1300km a to z toho dal maratón jen za 2:25. A byli jiní, co běhali víc! Ale to jen tak. Nebo si myslíte, že Dan Orálek své výkony běhá bez tréninku? Tím jsem skončil v této debatě a přeji všem hezký den.

avatar

Brno

Celkem 80953,24 km
Minulý měsíc 526 km
10 km: 0:37:39 (2014)
půlmaraton: 1:22:19 (2014)
maraton: 2:54:22 (2014)

Petr Kaňovský muž 17.06.2011 14:45:52

>> Zdeněk Smutný, 17. 06. 2011 14:37:47

Myslím, že Tě tu obdivujeme, že jsi tuto průměrnou tréninkovou kilometráž vydržel celých 40 let, protože něco jiného je běhat 4500 km ročně jeden rok nebo pět let a něco jiného je ji běhat 40 let.

Mimochodem, Tvé zásady (body 1–6) jsou velmi dobré. Drž se jich nadále a nenechej se ničím vyprovokovat. Ať se Ti ve všem daří!

Motto: Jestliže poběžíš, neklopýtneš. :-)
avatar

Otrokovice

Celkem 2214 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:46 (2007)
půlmaraton: 1:27:09 (2007)
maraton: 4:09:42 (2006)

Sef muž 17.06.2011 14:48:29

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 19:54:27

Hlavně, že jdou kšefty s minimalistickými boty.

Udivuje mě, jak se všude v poslední době píše o komerci minimalistických bot. K tomu můžu jen říct, že před třemi lety jsem si koupil první pár VFF, k tomu loni ještě jeden pár s neoprenem a podle všeho mi vydrží do smrti :-) Kšeft pro Vibram jako hrom. Oproti tomu jsem předtím spotřeboval alespoň 20 párů bot tradičních značek.

Jinak přeji brzké uzdravení a pohodový návrat do stavu běžeckého :-)

Motto: To finish first, first you have to finish.
avatar

Praha

Celkem 7068 km
Minulý měsíc 0 km
maraton: 3:01:14 (2011)

Michael D. muž 17.06.2011 14:55:49

Mrzí mě, co se ti Zdeňku stalo. Rozhodně si ale nemyslim, že by za tvoje zranění mohla nějaká „klamavá reklama“. V případě běhu naboso bys svoji stížnost musel směřovat matce Přírodě nebo velkýmu Manitou. Chápu ale tvoji naštvanost, protože v podobnym přípaě bych asi taky řval na kdeco a na kohokoliv. Doufám, že se dáš brzo dokupy a budeš moct zase běhat …v obutí podle tvýho gusta. Michael D

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 19:54:27

avatar

Rakovník

lassie žena 17.06.2011 14:59:38

>> Zdeněk Smutný, 17. 06. 2011 14:37:47

Teda Zdeňku, nezlob se, ale jak čtu Tvé věci ráda, tak tady v té debatě mi přijdeš trochu jak malej Jarda, kterej si natlouk a všichni za to kolem můžou. Michal v článku sdělil své pocity a důvody, proč se dal touto cestou a co mu to přináší. Pěkně. Nestartuje proti nikomu, kdo nosí či běhá v něčem jiným. Sdělil svůj názor, jiný než máš Ty. Někdo se s ním shodne, někdo ne. Nikdo Ti možnost názoru nebere, ale Ty jsi v této debatě docela vystartoval proti názoru jiných, kterým tahle filozofie a technika vyhovuje, a není to kvůli tomu, že by na nějakých botách vydělávali.

avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 17.06.2011 16:59:54

>> kanovsky, 17. 06. 2011 14:17:46

Přiznám se, že se s tímto názorem setkávám prvně v životě. Že ke sportu a tréninku, který nás posouvá dál či výš, patří určitá míra bolesti nebo utrpení, to je věc jasná. Ale že by ke sportu, natož k běhu „nevyhnutelně patřila zranění“ a že tato zranění dokonce „nic neznamenají“, s tím se setkávám opravdu prvně. :-? Mohl bys mě, prosím, nasměrovat na nějaké texty nebo výpovědi běžců, kteří tento bizarní názor zastávají? Děkuji mnohokrát.

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Postrizin

Celkem 41 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:34:30 (2011)
půlmaraton: 1:13:56 (2011)
maraton: 2:39:32 (2011)

SlavoK muž 17.06.2011 17:21:41

>> Komsomolec, 17. 06. 2011 16:59:54

Zkus Mat Fitzgeralt – Run

avatar

Olomouc

Celkem 149328 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:54 (2001)
půlmaraton: 1:34:43 (2002)
maraton: 3:21:17 (2002)

321919 muž 17.06.2011 17:37:27

>> Zdeněk Smutný, 17. 06. 2011 14:37:47

Znovu jsem si pročetl celou diskusi a naprosto nemám pocit, „že jsi to schytal.“ V žádném příspěvku jsem nenašel nějaký osobní útok vůči Tobě. Jen tu každý napsal svůj názor. A to, jak sám píšeš, je správné.

Jsme vrstevníci, takže dobře znám dobu, kdy se preferovaly naběhané vysoké objemy. Sám, jako špičkový chodec, jsem je také absolvoval. Navíc v tu dobu nebyly takové možnosti regenerace jako dnes. A zde lze možná hledat úplný prvopočátek Tvých zranění. Sám, jako zkušený trenér, víš, že organizmus každého z nás se vyrovnává se zátěží jinak. Vím sám, že je trochu problém si připustit, že již nezvládáme tak lehce to, co jsme zvládali ve 20-ti, 30-ti letech.

Hlavně Ti přeji rychlé uzdravení a návrat na běžecké trasy. Ať se spolu ještě setkáváme hodně dlouho jako běžci a když již to nepůjde, alespoň jako diváci. :-)

Motto: Nepřestaneš běhat proto, že jsi zestárl. Zestárneš proto, že jsi přestal běhat.
avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 17.06.2011 17:53:18

facebook: junioři

Ne že bych měl radost ze zranění mládeže, ale zranění není ani o věku ani o botách. Přečtěte si, co naříká juniorů.

Motto: No toto!
Nalezené položky: 120 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | 4 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.