Ani sem netušil,že umím psát expresivní elaborát.nemusíš být z toho moudrý,nikoho nechci o něčem poučovat,nemám potřebu nekomu tvrdit,že nemá pravdu a jestě používat jeho slova jako ironicke poznamky.A pokud Zdenek piše,ze to má z behu naboso tak to tak je,nikdo z nas tam nebyl a proto tvrzeni o nesmyslu je nesmysl.Lssie píše,že by to melo byt příjemné a ne pres moc,třeba tech 300m už bylo pres moc,to nikdo z nas neví a proto nebudu psát,ze je to nesmysl.

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 23:22:55

Vyzdrav se a ať to běhá!

>> 321919, 16. 06. 2011 23:33:08

Dle mého je to přesně tak, pokud takový mini inzult stačil k natržení/pře­tržení achillovky, něco muselo být hodně špatně už předtím a ke zranění by došlo v dohledné době i při jiné „spontánní“ aktivitě. Každopádně přeji Zdeňkovi vyhojení co nejdříve

Jinak k článku – ač žádný příznivec běhu na boso kromě krátkého výklusu na trávníku – líbil se mi svou střízlivostí.

" Postupem doby jsem také téměř úplně eliminoval většinu léků, uváděných často jako nesteroidní antiinflamatorika. Ibuprofen, Diclofenac, Aspirin…"

Tak tahle věta mne zaujala. Pokud je běžné jakékoli problémy řešit pojídáním prášků, pak se nedivím, že narůstají běžecká zranění. Já pořád nevěřím, že za všechno můžou momentálně proklínané odpružené boty. Spíš vidím příčinu v svalové nerovnováze, dřív lidi museli mnohem víc fyzicky pracovat a tím spotánně posilovali mnoho svalovách skupin, o kterých už skoro nevíme, že je máme. Během zatěžujeme jen některé. Teď se mi ukazuje ještě druhá možná příčina, jakoukoli bolest tlumit prášky. Jak říká MUDr. Hnízdil, bolest je blikající červená kontrolka, prášek na bolest je kámen, který tu kontrolku rozbije a my si pak klamně myslíme, že problém je vyřešen.

>> Mary, 17. 06. 2011 10:41:42 Souhlas s tím, co píšeš o blikající červené kontrolce a prášcích proti bolesti.

Z pohledu běžeckého minimalismu funguje tlumení bot úplně stejně, rozbíjí kontrolku zpětné vazby, kterou získáváme při nesprávném běhu/chůzi. Místo napravení příčiny bolesti (zmenšením zátěže, úpravou stylu..), si tuhle zpětnou vazbu přerušíme a máme na nějakou dobu klid, než se začnou ozývat problémy někde výš v kolenech, kyčlích..

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 23:22:55

„Je pravda, že mám v nohách za těch 40 let téměř 180000 km a že to bylo v určitých dobách ve velmi intenzívní zátěži,a vždy s různými zdravotními problémy, které nebyl čas léčit, tím je snad řečené vše. Nikdo z vás, co tu se mnou debatujete o tom nemůže mít ani páru, co to obnáší.“

Možná bych si více vážil názoru těch, kteří mají v nohách třeba jen 180 km, protože mohou vidět něco, co dlouholetí běžci nevidí. Což samozřejmě neplatí jen o běhu.

I já se připojuji k přání brzkého vyléčení akutních potíží.

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 23:22:55

Matematika je svině neúprosná, trochu jsem to posčítal a podělil a vyšlo mi, že za těch čtyřicet let krutýho tréninku, v nejdrsnějších podmínkách to bylo průměrně 12km za den.

>> Kostěj, 17. 06. 2011 11:35:13

Taky jsem vzal do ruky kalkulačku. Když jsem započítal i běžecká manka způsobená nemocí, špatným počasím + průměrnou dobu strávenou v zaměstnání, tj. když jsem uplatnil průměrný index plynoucí ze vztahů k sociabilitě, vyšlo mi to na 21km pokaždé, když vyběhl. Fenomenální, klobouk dolů!

>> Komsomolec, 17. 06. 2011 11:42:48

Mohl běhat i vícefázově, ale i tak je to úžasný výkon!

Každopádně je dobře, že se Zdeňkův příspěvek zde objevil, i když si též myslím, že zranění mělo více příčin, které pak i kvůli bosoběhu kulminovaly v zranění.

>> kanovsky, 17. 06. 2011 11:48:25

Je to tak. Ty naběhané kilometry provázené zraněními, jsou jistě obdivuhodné, boty/neboty. Dalece ještě převyšují celoživotní kilometry natočené jedním česko-italským silničním cyklistou, jenž umřel přímo při tréninku v jižních Čechách a za celý svůj život najel téměř milion kilometrů. I tak se ale přikláním k tomu, že kraťoučký bosoběh po dráze měl na vývoj tohoto tragického úrazu když ne žádný, pak jistě nepatrný vliv. Společné přání – brzké uzdravení a návrat na tratě, ať naboso nebo v botách!

Běh naboso pomůže odhalit chyby,

napriklad roztrhne skratene a ztuhnute achilovky

Ved o tom ten clanok je, zakladna myslienka je uz v nadpise.

Takze chyby su odhalene, teraz uz len ich odstranit

>> Mary, 17. 06. 2011 10:41:42

Je samozřejmě úplně v pořádku, že Michael už nesteroidní antiinflamatorika nepojídá; nejsou to úplně bezpečné látky i když pominu přerušení zpětné vazby vjemu bolesti, notoricky jsou známé jejich nežádoucí účinky, vředy žaludku, dvanáctníku, zvýšené riziko krvácivých komplikací, při chronickém užívání poškození ledvin, vzácně i útlumy krvetvorné dřeně …

Tak schvalne, kdo ze znalcu bezecke historie mi pomuze? – vysel tady o tom clanek. Jeden z vyznamnych ceskych bezcku mel problemy s achiloukou, ale porad behal a velice dobre. Az jednou na nej skocil v parku pri klusani pes a on jak prudce uskocil, tak ten pro zdravou achilovku nepatrny pohyb, tahle chora nevydrzela a znamenalo to konec behani.

Ahojte…chcem sa spytat …beham v topankach, v poslednych 2 mesiacoch len spicku(aby som sa vyhol bolesti praveho koliena)a chytili ma bolesti s praveho clenku a chcem tomu predist.Teraz chcem skusit na konci treningu pridat beh na boso (na asfalte) na zaciatok par metrov, asfaltove ihrisko je male. Moze to pomoct posilneniu nohy … a pomoze to mojmu behu v teniskach ? ..aj ked skoro vsetky km budem behat len v teniskach ?

>> Alcedo, 17. 06. 2011 12:06:51

No nevim no, ale mam pocit ze tyhle leky nikdy nebyly delany na chronicky uzivani Za oddelani ledvin a jinych organu bych pak teda povazoval mozkovou disfunkci..

>> zombice, 17. 06. 2011 12:13:46

Ano, to je v řadě případů ta správná kauzalita . Ale myslím, že třeba v revmatologii se některé používají i dlouhodobě, a kromě toho se některé NÚ mohou objevit i zakrátko.

Mě zaráží, že Zdeněk Smutný nikdy neměl čas pořádně se vyléčit. Trénoval snad na olympiádu nebo se od naběhaných kilometrů odvíjela jeho výplata? Někteří elitní Afričané po sezóně několik týdnů odpočívají a vůbec neběhají, ale my ostatní máme obecně obavu ze ztráty výkonnosti, když pár dní po sobě nevyběhneme.

****Souhlas s Mulisákem.** Obecně, k osobě ZS bych si nedovolila nějaká tvrzení a hodnocení, znám jen jeho články z časopisu (snad se nemýlím).

Když člověk běhá (dosaď i jiné), vkládá – a třeba i celoživotně – do té činnosti hodně času, úsilí, a překonávání se, a pak se i bojí u svou „investici“ , nechce ztratit už dosažené, naopak jít dál, výš a rychleji. A dosáhnout svého maxima (ale může ho sám odhadnout, poznat?). A může být méně vnímavý k jiným momentům (drobná zranění a pod.). Až v případě, že je člověk vymrštěn ze své dráhy, může se (je nucen) podívat na tenhle „svůj svět“ zvenčí, novýma očima, objeví i „jiné krásy světa“ (v lepším případě).

Nestálo by v takové situaci za to uvědomit, že platí, že člověk se má mít rád (aby mohl mít rád i ostatní)a říci si: neběhejme se svým Forrest Gumpem, se svou milovanou závislostí, která nám může ty „dálky“, kam směřujeme, zkroutit do osmičky, do opakující se smyčky? 

Protože běh je krásný pohyb a běhání neomrzí (aspoň mně se to ještě nestalo).

>> SlavoK, 17. 06. 2011 12:07:21

Byl to Lubomír Tesáček. Ale mám drobnou výhodu. Mohl jsem si to ověřit v archivu.

Ještě odkaz na článek: http://www.behej.com/…0905c8686b3b

>> skalka, 17. 06. 2011 14:03:19

Mezi běžci se často vyskytuje názor, že bolest a zranění k běhu nevyhnutelně patří a že drobné bolesti a zranění nic neznamenají. Věřím ovšem, že to není tak docela pravda a že se dá dlouhodobě běhat i bez těchto problémů, a že tento přístup přitom nevylučuje dlouhodobější zlepšování.

Tak jsem to ode všech schytal jen co je pravda. Dobře mi tak. Měl jsem držet hubu a myslet si své. Ale já se naivně domníval, že doba, kdy jiné názory nesmí být je pryč. A že jsem v ní žil hodně dlouho. Není to tak, ale i tak všem děkuji za přání rychlého udravení. Nebudu popisovat proč a jak jsme tolik běhali a co to obnášelo i to, že léčení zásadně probíhalo pomocí zakázaných prostředků. Jen musím podotknout, že jsem byl jen chudý sběrač kilometrů v porovnáním s jinými. Třeba maratónec Vojta Krejčí za měsíc běžně běhal 1300km a to z toho dal maratón jen za 2:25. A byli jiní, co běhali víc! Ale to jen tak. Nebo si myslíte, že Dan Orálek své výkony běhá bez tréninku? Tím jsem skončil v této debatě a přeji všem hezký den.

>> Zdeněk Smutný, 17. 06. 2011 14:37:47

Myslím, že Tě tu obdivujeme, že jsi tuto průměrnou tréninkovou kilometráž vydržel celých 40 let, protože něco jiného je běhat 4500 km ročně jeden rok nebo pět let a něco jiného je ji běhat 40 let.

Mimochodem, Tvé zásady (body 1–6) jsou velmi dobré. Drž se jich nadále a nenechej se ničím vyprovokovat. Ať se Ti ve všem daří!

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 19:54:27

Hlavně, že jdou kšefty s minimalistickými boty.

Udivuje mě, jak se všude v poslední době píše o komerci minimalistických bot. K tomu můžu jen říct, že před třemi lety jsem si koupil první pár VFF, k tomu loni ještě jeden pár s neoprenem a podle všeho mi vydrží do smrti Kšeft pro Vibram jako hrom. Oproti tomu jsem předtím spotřeboval alespoň 20 párů bot tradičních značek.

Jinak přeji brzké uzdravení a pohodový návrat do stavu běžeckého 

Mrzí mě, co se ti Zdeňku stalo. Rozhodně si ale nemyslim, že by za tvoje zranění mohla nějaká „klamavá reklama“. V případě běhu naboso bys svoji stížnost musel směřovat matce Přírodě nebo velkýmu Manitou. Chápu ale tvoji naštvanost, protože v podobnym přípaě bych asi taky řval na kdeco a na kohokoliv. Doufám, že se dáš brzo dokupy a budeš moct zase běhat …v obutí podle tvýho gusta. Michael D

>> Zdeněk Smutný, 16. 06. 2011 19:54:27

>> Zdeněk Smutný, 17. 06. 2011 14:37:47

Teda Zdeňku, nezlob se, ale jak čtu Tvé věci ráda, tak tady v té debatě mi přijdeš trochu jak malej Jarda, kterej si natlouk a všichni za to kolem můžou. Michal v článku sdělil své pocity a důvody, proč se dal touto cestou a co mu to přináší. Pěkně. Nestartuje proti nikomu, kdo nosí či běhá v něčem jiným. Sdělil svůj názor, jiný než máš Ty. Někdo se s ním shodne, někdo ne. Nikdo Ti možnost názoru nebere, ale Ty jsi v této debatě docela vystartoval proti názoru jiných, kterým tahle filozofie a technika vyhovuje, a není to kvůli tomu, že by na nějakých botách vydělávali.

>> kanovsky, 17. 06. 2011 14:17:46

Přiznám se, že se s tímto názorem setkávám prvně v životě. Že ke sportu a tréninku, který nás posouvá dál či výš, patří určitá míra bolesti nebo utrpení, to je věc jasná. Ale že by ke sportu, natož k běhu „nevyhnutelně patřila zranění“ a že tato zranění dokonce „nic neznamenají“, s tím se setkávám opravdu prvně. Mohl bys mě, prosím, nasměrovat na nějaké texty nebo výpovědi běžců, kteří tento bizarní názor zastávají? Děkuji mnohokrát.

>> Komsomolec, 17. 06. 2011 16:59:54

Zkus Mat Fitzgeralt – Run

>> Zdeněk Smutný, 17. 06. 2011 14:37:47

Znovu jsem si pročetl celou diskusi a naprosto nemám pocit, „že jsi to schytal.“ V žádném příspěvku jsem nenašel nějaký osobní útok vůči Tobě. Jen tu každý napsal svůj názor. A to, jak sám píšeš, je správné.

Jsme vrstevníci, takže dobře znám dobu, kdy se preferovaly naběhané vysoké objemy. Sám, jako špičkový chodec, jsem je také absolvoval. Navíc v tu dobu nebyly takové možnosti regenerace jako dnes. A zde lze možná hledat úplný prvopočátek Tvých zranění. Sám, jako zkušený trenér, víš, že organizmus každého z nás se vyrovnává se zátěží jinak. Vím sám, že je trochu problém si připustit, že již nezvládáme tak lehce to, co jsme zvládali ve 20-ti, 30-ti letech.

Hlavně Ti přeji rychlé uzdravení a návrat na běžecké trasy. Ať se spolu ještě setkáváme hodně dlouho jako běžci a když již to nepůjde, alespoň jako diváci. 

facebook: junioři

Ne že bych měl radost ze zranění mládeže, ale zranění není ani o věku ani o botách. Přečtěte si, co naříká juniorů.