Kladenští běžci běžcům

Po roce, ve stejnou dobu a na stejném míst?, jsem se pokoušel posunout své b?hání o pí? dál. Lo?ský kladenský maraton byl m?j b?h se všemi nej. Pocitov?, ?asem i zvoleným a dodrženým tempem. Moc jsem se t?šil na zdejší atmosféru, známé i nové známé, a snad i na kr??ek ve svém b?hání.

Ani startovní po?así typu chlad a vlhko neubralo nic z dobré nálady po?etného pole startujících. Nejprve jsem se zdráhal odložit teplou mikinu, ale v davu bylo útulno a teplo. Výst?el pistole uvedl do pohybu masu 186 b?žc?. A nejednalo se o výst?el ledajaký! Výst?el vyslyšel pán dešt? a p?estal areál a p?ilehlý les skráp?t drobným mrholením.

Po opušt?ní stadiónu vítala b?žce konejšivá náru? lesa. Udatné stromy dodávaly sílu a vlahý vzduch zabezpe?il správnou funkci dýchacího systému. Jak krásné je b?žet lesem maraton. Kde jinde m?žu získat pocit, ?eho jsem sou?ástí a ?eho si je t?eba vážit.

M?j popisek b?hu je stru?ný. Plánu jsem se nedržel. B?žel jsem rychleji jak první p?tku, tak následných 20 kilometr? a po plánovaném zpomalení další zrychlení už nenastalo. M?žu to slyšet horem dolem, brzdi se, drž se plánu, aby ti zbyly síly v záv?ru. Když se ale b?ží tak krásn? a t?lo chce a chce, poru?te si.

Na poslední kolo jsem si naplánoval pro diváky p?ekvapení. M?j dech zvuku parní lokomotivy m? donutil to p?ekvapení odložit až na záv?re?né kolo na stadiónu. O tom, že se snad poda?ilo, sv?d?í zaslechnutá poznámka, když jsem probíhal okolo rozhod?ích: „To má z toho dopingu“.

D?kuji vám milí b?žci a další organizáto?i z Klad­na. Za rok m? tam máte zpátky.