Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Běh v parném létě žádá aklimatizaci, hrozí křeče z přehřátí

Běh v parném létě žádá aklimatizaci, hrozí křeče z přehřátí
foto: Jana Feilhauerová

Jana Neuwirthová | 11.07.2016 | přečteno: 3907×

Běhat ve vedrech? Ano, ale… Během fyzické zátěže v teple dochází ke zvýšenému pocení, roztažení cév povrchu těla, zrychlené srdeční frekvenci a k vyšší spotřebě kyslíku. Sport v létě je energeticky náročnější, zásoby svalového glykogenu klesají rychleji. Pomůže trénink a aklimatizace.

Kombinace rychlejších energetických ztrát s úbytkem tekutin a iontů v horku vede k rychlejšímu nástupu svalových křečí a únavy, ale je rizikem i pro závažnější život ohrožující stavy. Prevencí vzniku tzv. poruch z tepla je trpělivost a postupná aklimatizace, tedy postupné zvyšování tréninkové zátěže, které vyvolá adaptační schopnost organismu s šetřením iontů i glykogenu v teple.

Vedle toho je před sportem nutno zajistit dostatek sacharidů, iontů a tekutin a tekutiny doplňovat i během běhu. Těmito způsoby se oddálí vznik svalové únavy, křečí, ale i závažnějších stavů jako je tepelné selhání a vyčerpání.

Běžně používaným názvem pro přehřátí organismu je úpal (úraz horkem). Mezi rizikové faktory, které usnadňují jeho vývoj, patří věk nad 65 let, snížená fyzická zdatnost, netrénovanost v teplých podmínkách, dehydratace (ztráta tělesných tekutin), předchozí nevyspání, stav akutního infektu horních cest dýchacích anebo časné období po něm, nadváha, chronická srdeční onemocnění, chronická plicní onemocnění aj.

K úpalu jsou náchylní také jedinci, kteří se posilnili alkoholem, ať již před sportem, anebo večer před ním. Vliv mohou mít i některé léky, zejména psychoaktivní, například opiáty, sedativa, antidepresiva, antiepileptika, lithium, antihistaminika apod. Negativní vliv mohou mít také diuretika (odvodňující léky) anebo betablokátory, užívané u kardiovasku­lárních chorob. Povzbuzující drogy (amfetaminy, kokain, extáze, ale i efedrin apod.) jsou další skupinou látek, které přispívají k přehřátí organismu zvýšením teploty těla.

Poruchy z tepla, které často vidíváme zejména u maratonských běžců, mají i svoje odborné názvy a dělí se do tří stupňů podle závažnosti na křeče z horka, tepelné vyčerpání a v nejtěžším případě tepelné selhání.

U sportovců v horkém počasí se můžeme setkat i s křečemi z horka, které jsou následkem ztráty vody a minerálů nadměrným pocením. Příznakem jsou svalové křeče a únava. Zde pomůže zastavit, doplnit chybějící tekutinu s minerály a protáhnout svaly. Typické jsou svalové křeče na začátku sezony, kdy nejsou ještě trénované svaly. Prevencí je tedy dobrá kondice, strečink a postupná aklimatizace, tedy postupné zvyšování tréninkové zátěže v teplých podmínkách.

Závažnějším stavem je tepelné vyčerpání, které je způsobeno selháním krevního zásobení a tím nedostatečným průtokem krve svaly a kůží. Projeví se tím, že nadměrné pocení zcela ustává, sportovec se tedy přestane potit, dochází k mrazení, husí kůži, slabosti, závratím, poruchám zraku a bolestem hlavy. Kůže je suchá a horká. Prevencí je dostatečný příjem vody před cvičením a náhrada vypocené vody i během běhu. V rámci první pomoci je potřeba kromě zajištění přívodu tekutin i chladit (studenou vodou, ledem, fénem nebo dle možností).

Nejvyšším stupněm poruchy z tepla je tepelné selhání, kdy dochází k selhání krevního oběhu a funkce životně důležitých orgánů jako jsou srdce, ledviny a játra. V mozku dochází k překrvení, otoku a drobným krvácením. Svaly podléhají rozpadu, tzv. rhabdomyolýze. Jedná se o stav, který má vysoké procento úmrtnosti nebo trvalých zdravotních následků.

Tepelné selhání vzniká z tepelného vyčerpání a varovným příznakem je zmatenost, která následně přechází do ztráty vědomí. Mohou být i záchvaty křečí. Kůže je podobně jako u tepelného vyčerpání horká, suchá a bledá. Tito běžci vyžadují urgentní lékařskou pomoc a hospitalizaci, v rámci první pomoci je zde opět na místě chlazení.

V těle trénovaných sportovců dochází k takovým změnám, které následně vedou k vyšší odolnosti proti únavě, svalovým křečím i poruchám z tepla. Aklimatizace na teplé počasí však vyžaduje opravdu fyzickou zátěž organismu v teplých podmínkách. Samotný pobyt na sluníčku nestačí. Vycvičit se tak postupně můžete až ke stavu, kdy se zrychlí pocení a odvod tepla z těla, tedy zpomalí se nárůst teploty organismu a získáte vyšší toleranci vůči horku.

Vedle toho pravidelným tréninkem v teple dochází k adaptačním změnám složení potu a moči, kdy se výrazně snižují ztráty iontů. Zvyšuje se objem plasmy a lépe se prokrvuje kůže. U sportovců dochází tréninkem i k šetření energetických zásob glykogenu, které pak vydrží déle. Oddaluje se tedy nástup svalových křečí i únavy.

Organismus je v tomto smyslu velmi inteligentní a schopný adaptace na okolní podmínky, a proto se postupné zvyšování zátěže a trpělivost v rámci pravidelného tréninku vyplatí.

MUDr. Jana Neuwirthová, Ph.D., lékařka, poradce pro sportovní medicínu, hobby běžkyně

Komentáře (Celkem 0)

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední

ddddd žena 11.07.2016 17:34:53

Běhat ve vedrech? Ano, ale… Během fyzické zátěže v teple dochází ke zvýšenému pocení, roztažení cév povrchu těla, zrychlené srdeční frekvenci a k vyšší spotřebě kyslíku. Sport v létě je energeticky náročnější, zásoby svalového glykogenu klesají rychleji. Pomůže trénink a aklimatizace.
Odkaz na článek

Nalezené položky: 1 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.