Umíme regenerovat?

Je jist? n?co jiného, když trenér vede své závodníky až na samou hranici p?etížení a je n?co jiného, když si 2× až 3× týdn? jdeme zab?hat s p?áteli pro dobrý pocit z b?hu. A pocítíme pouze mírnou únavu a v dalších dnech b?žeckého nicned?lání dop?ejeme svému t?lu p?irozenou regeneraci. V obou p?ípadech však cítíme, že stejn? jako si p?ejeme rozumn? plánovat svou výkonnost, stejn? efektivn? pot?ebujeme nacházet postupy jak co nejrychleji regenerovat.

Jaká m?že být b?žcova únava? Jak je intenzívní, jedná se o lokální nebo celkovou únavu ?i kombinovanou? Jaké prost?edky a jaký regenera?ní režim máme zvolit v ur?itém v?ku, dob? tréninku, jaké svalové skupiny jsou únavou zasaženy, jak tenhle stav vnímá naše hlava apod., to je celý komplex faktor?. Vidíme, že faktory únavy mohou být jednoduché, ale i velmi komplikované. Proto bychom m?li fyzické zatížení a zotavení plánovat jako jednotný celek, hlavn? v dob?, kdy objem zatížení a jeho intenzita jsou velmi vysoké.

Ono se to sice lehce ?ekne,  ale h??e napl?uje. V dnešní dob? sice už moc ?asto nevidíme ?lov?ka, který t?žce fyzicky pracuje. Ale jsou lidé, kte?í celé hodiny pracují ve stoje n?kde v tovární hale nebo t?eba i n?kde v laborato?i ?i za katedrou ve škole a jejich únava bude ur?it? odlišná od lidí, kte?í celý den prosedí u po?íta?e nebo v projek?ní kancelá?i. Nemluvím te? o lidech, kte?í mají nedostatek pohybu a nepohybují se, ale o lidech, kte?í tvrd? pracují a navíc se cht?jí ješt? b?žecky realizovat. A to je asi drtivá v?tšina ?tená?? našich stránek.

O co tedy jde p?i tréninku z pohledu regenerace. Jde o odstran?ní únavy exponovaných a ?asto poškozených funkcí (mnohdy po nesprávném zatížení)  po velmi intenzivních fyzických a psychických zatíženích. Tento typ únavy obvykle nastupuje nap?. po dlouhých a náro?ných b?zích, po kterých nejsme schopni zopakovat podobný výkon v brzké dob?.

V podstat? únava není n??ím negativním, protože v b?žeckém tréninku je to zamýšlený stav, kdy zám?rným porušováním vnit?ního prost?edí chceme p?inutit náš organismus, aby se p?izp?sobil vyšším zatížením. A vzniklá únava pak má uchránit náš organismus p?ed p?etížením a vy?erpáním. Pokud však únava nep?sobí jen pár minut ?i hodin, ale p?esouvá se z tréninku na trénink, z jednoho mikrocyklu ?i dokonce mezocyklu na druhý, m?li bychom mít dob?e promyšlené prost?edky, jak zintenzivnit regenera?ní procesy. Tzn. využít samotného tréninku k plánování zám?rného zat?žování a odpo?inku a také používat dopl?ující prost?edky pro samotnou regeneraci, zvlášt? po t?žkých trénincích.

Jaké by to mohly být prost?edky a metody si ?ekneme v dalším ?lánku.

 
Vladimír Korbel

P?sobí na kated?e atletiky FTVS v Praze. Profiluje se pro oblast techniky a tréninku dlouhých sprint? a st?edních a dlouhých tratí a p?ekážek, je autorem ?ady odborných publikací. Mezi jeho sv??ence pat?í a pat?ili Jan Strangmiller (mistr sv?ta v dlouhém triatlonu v r. 1999), Ji?í Mužík (mistr Evropy v b?hu na 4× 400 m v r. 2000), Denisa Kozáková (1. místo v maratonu žen do 22 let v r. 2003) a další. Spolupracoval rovn?ž s Veronikou Brychcínovou, jednou z nejlepších sou?asných ?eských vytrvalky?.

Vladimír Korbel je jedním z trenér?, kte?í nabízí své služby i široké ve?ejnosti. ?t?te více na stránce Trénink