Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Zdroje energie pro běh aneb běžecká paliva

Zdroje energie pro běh aneb běžecká paliva

Aleš Tvrzník, Libor Vítek | 01.07.2008 | přečteno: 20114×

V našem seriálu jsme již hovořili o energii potřebné pro běh. Mluvili jsme i o živinách jako hlavních zdrojích energie a o jejich významu z pohledu běžeckého výkonu. Nyní se podívejme na biochemické procesy, které při běhu v těle probíhají. Ještě lépe tak budeme rozumět vlastnímu tělu, snadněji budeme umět hospodařit se vzácnou energií, aby se nestalo, že při běhu najednou dojde.

I když nás samoz?ejm? jako b?žce zajímá p?edevším déletrvající pohybová aktivita, musíme vzít vše p?kn? po po?ádku a stru?n? se zmínit i o t?ch zdrojích, které dodávají energii jen na velmi krátkou dobu. Ty totiž mají jak na samotném za?átku b?hu, tak i z pohledu dlouhodob?jšího pohybového výkonu nezastupitelný význam.

Na za?átku jako jakési pomocné motory pomáhají nastartovat ty hlavní zdroje, o kterých jsme již mluvili v minulém dílu. Protože by následující ?ádky  n?komu skute?n? mohly snad až p?íliš p?ipomínat školní chemii,  omezíme se jen na pot?ebné biochemické minimum a vše se budeme snažit vid?t b?žeckýma o?ima a komentovat z praktického pohledu.

Zažehnutí pomocných motor? na startu

Onen zmi?ovaný start pomocných motor? umož?uje chemická látka adenosintrifosfát (ATP), která p?edstavuje základní zdroj energie pro svalovou práci. Z chemického hlediska se jedná o molekulu složenou z adenosinu, na kterou jsou navázány t?i fosfáty.

Tato vazba v sob? skrývá relativn? velké množství energie, která je p?i jejím rozšt?pení uvoln?na. Odšt?pením anorganického fosfátu se ATP transformuje na adenosindifosfát (ADP) za sou?asného uvoln?ní energie. Bohužel je ATP ve svalu pom?rn? málo a pokud by nebylo dopl?ováno, dojde p?ibližn? za 2 až 4 sekundy k jeho vy?erpání.

Našt?stí existuje n?kolik dalších podp?rných energetických zdroj?, které zp?tn? dopl?ují energii ADP a zp?tn? vytvá?ejí – resyntezují ATP. Množství ATP tak z?stává dostate?né pro další svalovou aktivitu. První energetický zdroj pro resyntézu ADP na ATP je kreatinfosfát (CP), což je látka p?ítomná  v našem organizmu také v malém množství, a proto i tento systém posta?uje pouze pro ?asov? velmi krátkou svalovou ?innost.

V praxi by k úplnému vy?erpání veškerých zásob kreatinfosfátu p?em?nou na kreatin, anorganický fosfát a energii došlo také pom?rn? rychle. Celkové množství kreatinfosfátu posta?uje totiž jen pro b?h, p?esn?ji ?e?eno sprint p?ibližn? do 10–12 sekund.

Glykogen a laktát jako ?asto sklo?ované b?žecké pojmy

Po pomocných motorech, p?esn?ji ?e?eno po vy?erpání „rychlých“ zdroj? energie je p?i delším b?hu organizmus dále odkázán na hlavní palivo – tedy energii živin z p?ijaté stravy. Jak už víme, jedná se o energii cukr? (sacharid?, pro svalovou práci dostupných ve form? svalového a jaterního glykogenu), tuk? (triglycerid?, mastných kyselin) a v n?kterých p?ípadech i bílkovin (aminokyselin, protein?).

Živiny jsou „spalovány“ na naše známé primární zdroje energie (ATP, CP). Spalováním živin rozumíme jejich oxidaci, tedy slu?ování s kyslíkem. Poté, co jsou tyto látky p?ijaty ve form? stravy, jsou transformovány a uloženy jako energetická záloha. Zásoby tuk?, coby zdroj energie, jsou prakticky nevy?erpatelné a teoreticky posta?ují pro b?h v nízké intenzit? trvající nep?etržit? n?kolik dní.

To stejné bohužel neplatí pro sacharidy, které jsou ukládány ve form? glykogenu ve svalech a v játrech. Množství svalového glykogenu je zna?n? individuální, ale obecn? m?žeme p?edpokládat, že vysta?í pro p?ibližn? 60-ti minutový b?h vyšší intenzitou. Svalové vlákno za?íná v této fázi více využívat krevní glukózu a tím šet?it zbylé zásoby svalového glykogenu, sval p?echází postupn? z ?erpání vlastních zásob na zdroje dodávané krevní cestou. Tvorba energie z glykogenu probíhá ve dvou fázích.

V první fázi dochází k rozšt?pení glykogenu na jednotlivé stavební kameny glykogenu, molekuly glukózy. Glukóza je posléze složitým procesem št?pena na pyruvát, který vstupuje do tzv. Krebsova cyklu, v kterém probíhá intenzívní tvorba ATP. P?i nedostatku kyslíku, tak, jak to vídáme v t?žce pracujících svalech se pyruvát promptn? p?em??uje na kyselinu mlé?nou (laktát), což umož?uje sval?m získat okamžitým zp?sobem 2 moly ATP na 1 molekulu št?pené glukózy (hovo?íme o tzv. anaerobní glykolýze).

Tento proces je však energeticky zna?n? nevýhodný, nebo? poskytuje 19× mén? ATP než za aerobních podmínek, p?i kterých vzniká z pyruvátu celých 38 mol? ATP na 1 molekulu št?pené glukózy.  Tvorba laktátu anaerobní glykolýzou za?íná prakticky okamžit? po za?átku svalové práce a b?ží paraleln? s s aerobní glykolýzou. S intenzitou pochopiteln? stoupá pot?eba energie pro svalovou ?innost a s rostoucí pot?ebou energie vzr?stá i požadavek na zásobení kyslíkem. V ur?itém okamžiku za?ne být p?ísun kyslíku nedostate?ný, laktátu se tvo?í podstatn? více a za?íná se hromadit v pracujících svalech.

Laktát je kyselé povahy a proto dochází k nežádoucím zm?nám vnit?ního prost?edí organizmu – k jeho zakyselení. B?žec tento stav vnímá jako pocit bolesti ve svalech, který vede ke ztrát? jejich síly, ke ztuhlosti, snížení koordinace, zhoršení techniky b?hu. P?i anaerobním metabolismu glukózy vedoucí k p?evažující tvorb? laktátu je zna?né množství potenciální energie glukózy nevyužito.

To znamená, že i b?žec s dostate?nými zásobami energetických zdroj? na energii nedosáhne a naráz jako kdyby mu „došla š?áva“. Výsledkem je, že za t?chto podmínek nem?že pokra?ovat v b?hu dosavadní intenzitou a je nucen bu? zpomalit, nebo v krajním p?ípad? úpln? zastavit. Obecn? platí, že ten b?žec, který dokáže dlouhodob? pracovat ve vyšší intenzit? bez hromad?ní laktátu, je schopen podávat i lepší vytrvalostní výkony.

Nadbyte?ný laktát je ze sval? dále vyplavován do krevního ?e?išt?. Tento fakt m?žeme p?i ?ízení tréninku velmi dob?e využít. Podle krevního vzorku, p?esn?ji ?e?eno podle množství laktátu v krvi si lze vytvo?it pom?rn? velmi p?esnou p?edstavu o režimu, ve kterém práv? náš organizmus pracuje a o fyziologických procesech, které v n?m p?i dané intenzit? b?hu probíhají. Koncentrace laktátu v krvi v klidu se pohybuje okolo 1–1,5 mmol/l. Po vysoce intenzivním kratším b?hu (nap?. 400 m) se mohou jeho hodnoty dostat až k 15 mmol/l.


Libor Vítek, www.sportvital.cz
Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Docent léka?ské chemie a biochemie na 1. Léka?ské fakult? Univerzity Karlovy v Praze. Odborník v oblasti výzkumu oxida?ního stresu, nemocí jater a zdravé výživy. Pracuje na IV. Interní klinice a na Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. Léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.


Aleš Tvrzník, www.casri.cz
Odborný pracovník V?deckého a servisního pracovišt? t?lesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a p?enosem takto získaných poznatk? do oblasti rekrea?ního sportu, resp. fitness. Je autorem celé ?ady metodických materiál? a publikací. Poslední dobou se v?nuje biomechanice b?žeckého kroku a konzulta?ní ?innosti p?i výb?ru správné b?žecké obuvi. 

Komentáře (Celkem 9)

Nalezené položky: 10 První Předchozí | 1 | Další Poslední
avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 01.07.2008 13:34:04

Měl bych dotaz/dotazy.

Množství práce/energie vydané při nějaké aktivitě je zhruba stejné, ale metabolické mechanismy jejího získání z energetických zásob organismu jsou při anaerobním metabol. málo efektivní, tělo „plýtvá“ svými zdroji. Takto to zhruba chápu. Třeba se pletu.

A teď dva výstupy.

1. Pro vytrvalce je důležité co nejoptimálnější využití energ. zdrojů, proto aerobní metabolismus je prioritou.

2. Pro redukci hmotnosti a energetických zásob organismu (tuky,špeky…) by (za určitých podmínek) bylo výhodnější „cvičit“ v anaerobní zoně, je to 19× účinnější (2 moly nebo 38 molu ATP z glukozy).

Ale pro redukční pohybové aktivity se doporučuje pouze aerobní aktivity. Proč?
Nebo jsem ve své logické dedukci udělal chybu? Kde?

Motto: http://dan1967.blogspot.com/
avatar

Dobříš

Celkem 1367 km
Minulý měsíc 0 km

martinha muž 01.07.2008 14:29:33

Podobných textů sem četl v poslední době několik. Je to samá nteorie. Je děsně fajn, že vím jak to probíhá jaké živiny potřebuji. Ale nějak mi schází často u podobných článků praxe., Něco ve smyslu – toho najdete v banánech, pomeranči nebo to lze nahradit tím a tím. Martin

avatar

Česká Lípa

Celkem 299 km
Minulý měsíc 0 km

Komik1000 muž 01.07.2008 14:34:07

to dan67 : protože tuky se spalují za přístupu kyslíku a ještě k tomu až po delší době ,když začne docházet glykogen. Když budeš makat v anaerobním režimu tak se na tuky vůbec nedostane…

avatar

Nymburk

Celkem 2830 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:42 (2009)
půlmaraton: 1:35:37 (2009)
maraton: 3:47:55 (2008)

dan67 muž 01.07.2008 18:37:02

>> Komik1000, 1. 7. 2008 14:34:07

Tělo tu práci vykoná, energii spotřebuje. A spotřebovaný glykogen doplní z jiných energetických zásob, z tuku.
A ten glykogen se spotřebovalo energeticky neefektivně.

Nějak mi tam nesedí zákon zachování energie.
 :-)

Motto: http://dan1967.blogspot.com/
avatar

Praha

Celkem 8396 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:33:58 (2007)
půlmaraton: 1:14:08 (2008)
maraton: 2:40:24 (2010)

VlastaK muž 01.07.2008 19:33:03

>> dan67, 1. 7. 2008 18:37:02

Dane, tvá úvaha není úplně od věci. Běhat pomalu kvůli spalování tuků je oblíbený mýtus. Dovolím si zde citovat z Běžecké kuchařky od Haryho Hudáka:
"Nepodléhejte často uváděnému klamu, že čím pomaleji poběžíte, tím více tuků spálíte z toho důvodu, že podíl spalování tuků na celkovém energetickém výdeji je tím vyšší, čím nižší je intenzita pohybu. Jednoduchý výpočet snad přesvědčí, že uvedené skutečnosti jsou lehce nepřesné:

  1. při 30 minutovém běhu na úrovni 65% max TF tělo spálí asi 220 kalorií – 110 tukových a 110 cukrových
  2. při shodně trvajícím běhu na úrovni 80% max TF tělo spálí asi 330 kalorií – opět 110 tukových a k tomu 220 cukrových – jejich zvýšené množství se ovšem v konečném součtu také projeví, protože tělo dokáže – zjednodušeně řečeno – transformovat přebytek „cukrů“ na tukové rezervy"

Tolik citace z Běžecké kuchařky.

avatar

Česká Lípa

Celkem 299 km
Minulý měsíc 0 km

Komik1000 muž 01.07.2008 20:55:55

>> dan67, 1. 7. 2008 18:37:02

Po hodině běhu začne stoupat procento spáleného tuku. Mě z toho vychází, že je lépe běžet déle a spálit více tuku přímo než po krátkém intenzivním tréninku čekat, že se nějaký tuk přemění na glykogen. Taky musíš brát v úvahu, že se po tréninku najíš a glykogen doplníš ze stravy.

avatar

Praha 9

Celkem 3190 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:52:09 (2008)
půlmaraton: 2:00:29 (2008)

JanDvorak muž 02.07.2008 00:14:29

>> VlastaK, 1. 7. 2008 19:33:03

Je jasné, že se při hodinovém intenzivním běhu spálí víc, než při hodinovém volném běhu. Mj. i proto, že se uběhne větší vzdálenost. Otázka spíš zní, jestli je lepší za účelem spalování tuků běžet hodinu a půl volně (třeba 12 km), nebo hodinu nadoraz (opět třeba 12 km).

avatar

Fanda muž 02.07.2008 13:36:52



Spýtajte sa vášho ultrabežca Petra Spáčila, ktorý práve beží v New Yorku 3100 míl

avatar

horacio22 muž 05.07.2008 21:59:45

>> Fanda, 2. 7. 2008 13:36:52

moc toho nevim a chtěl sem se zeptat když někdo neběhá moc pravidelně tak se většinou hodně brzo zadýchá co se přesně cvičí tim že člověk běhá zvišuje se množství červených krvinek? či tak?

administrator 03.04.2010 13:32:31

V našem seriálu jsme již hovořili o energii potřebné pro běh. Mluvili jsme i o živinách jako hlavních zdrojích energie a o jejich významu z pohledu běžeckého výkonu. Nyní se podívejme na biochemické procesy, které při běhu v těle probíhají. Ještě lépe tak budeme rozumět vlastnímu tělu, snadněji budeme umět hospodařit se vzácnou energií, aby se nestalo, že při běhu najednou dojde.


Odkaz na článek
Nalezené položky: 10 První Předchozí | 1 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.