Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

Mnichov je k běžcům přívětivý

behej.com | 12.11.2006 | přečteno: 15064×

Zbavte se pocitů, že vaše okolí má oči upřené jen na vás, když vybíháte v tílku a trenkách ze svého domu. Ukažte okolí, že správné je s úsměvem sportovat a nikoliv chodit zamračení do hospody. Nenechte se ovlivnit názory lidí, na kterých vám vlastně nezáleží.

Dnešní ned?lní povídání vám ukáže, že b?hat po m?st? je normální. Zatím hlavn? u našich západních soused?. Je nás ?ím dál víc a tak si pop?ejme a? i u nás se brzy b?žec stane p?irozenou sou?ástí každodenního koloritu.

Služební cesty, zejména ty zahrani?ní, pro mne d?íve bývaly dny bez sportování. Ale pro? vlastn?? V zahrani?í pobíhá kdekdo i na místech, kde by si to našinec nedovolil. Tak v klidu p?idávám do kufru boty na b?hání, plavky a když to jde, naložím do auta i rozložené kolo.

Na rozdíl od naší domoviny se na mne nikdo nedívá divn?, když odcházím z hotelu jen v trenýrkách a tílku, nikdo nemá žádné poznámky. Vzpomínám si ale, že jednou p?eci jen ano. 

Když jsem loni v Atlant? vycházel na odpolední b?h, skupinka ku?ák? fascinovaná pohledem na ovládání hotelové klimatizace m?la divné ?e?i. Že je dnes asi zdrav?jší kou?it než b?hat. Divné ?e?i. 

V klidu jsem ob?hl impozantní olympijské haly, prob?hl bez zájmu domorodc? ?tvrtí rodinných domk?, kde byl tak každý desátý vyho?elý, a vrátil se po delší hodince zdráv a vesel zp?t. Že bych taky prozkoumal tu zajímavou klimatizaci? No, on to byl jen ukazatel venkovní teploty: 41 stup?? Celsia, m??eno poctiv? ve stínu. M?žu potvrdit, že zima mi ten den opravdu nebyla… 

Te? je ale p?ece jen listopad a v Mnichov? jsem o?ekával v noci skoro mráz. P?esto je v sedm ve?er p?es deset stup??. Odepínám si z bundy rukávy a doufám, že teplota dnes nebude rychle klesat. Chci si prohlédnou i úplný st?ed m?sta, kam dojíždím metrem. 

Pomalým tempem probíhám centrum k?ížem krážem mezi davy korzujících návštevník? i Mnichovan? sp?chajících dom?. B?žec tu nikoho nep?ekvapuje. Možná si chodci myslí, že jsem práv? vyb?hl z n?kterého z mnoha místních hotel?.

Prohlížím si radnici a další hezky nasvícené památky. Když ale centrem b?háte, je vám brzy malé. Vytahuji mapku a chci prob?hnout po okraji anglického parku podél ?eky. Je to zvláštní, kolik mají v zahrani?í park? v centrech m?st. Našt?stí tu neplatí jen pravidla ekonomické síly. 

Do parku musím p?es širokou silnici. Tedy, p?es… Objevuji cyklistickou stezku, která mizí pod silnici a krásn? osv?tlená pokra?uje i celým parkem. Po?ád ?ekám, kde sv?tla skon?í, b?žím tu už hezkých pár kilometr?. Konce se nedo?kám. Jsem už skoro na kraji své mapy a musím se dostat na druhou stranu ?eky. 

S lítostí opouštím stezku a mezi stromy vybíhám na silnici vedoucí na most. ?ty?proudovka bez chodníku, tudy to nejde. No, nic. Vracím se na stezku s plánem pokra?ovat na další most. Podle mapy je menší, t?eba to tam p?jde lépe. 

Ukazuje se, že jsem stezku hodn? podcenil. Po osv?tleném podb?hnutí silnice, na kterou jsem se snažil dostat, vede i ze stezky odbo?ka na speciální most jen pro cyklisty. A b?žce. T?ch potkávám výrazn? víc než doma v Brn?. K mé radosti jsou ?asto pomalejší a užívám si p?edbíhání. 

P?ede mnou další dvojice, na chvíli zrychlím a když je míjím, tvá?ím se, že p?i b?hu studuji mapu. Odm?nou za mé trochu divadelní p?edstavení je mírn? závistivé „Scheisse“ od hmotn?jšího z dvojice b?žc?; to už mizím v dáli a po více než hodin? b?hu jsem hodn? blízko hotelu. 

mnichov2.jpgDnes je mi to však málo. Vybírám si jednu z cest na periférii a prohlížím si architekturu mnichovského p?edm?stí. Opouštím stezky a beru to cik cak uli?kami. V?n? hnoje znamená, že už jsem vyb?hl z Mnichova? 

Ne, jen obrovské st?edisko pro jezdce na koních. Zaparkovat v obrovských stájích kon? asi vyžaduje docela orienta?ní talent. Ubývá vícepodlažních budov, jsem na úplném okraji m?sta. 

Nemám šanci najít svou polohu na map?, dávno jsem z ní utekl. Ale s celodenní jízdenkou na hromadnou dopravu v kapse nejsem v?bec ztracen. Po více než dvou hodinách b?hu zastavuji stopky, vzdálenost ani rychlost neznám, ale to dnes nebylo d?ležité. 

Nastupuji do autobusu. Ani se moc nedívám, kam mí?í. Logika ?íká, že by m?l jet k nejbližší kone?né metra. A tam já bydlím. P?ed desátou ve?er jsem na hotelu, sauna má otev?eno do jedenácti. Dnes bude i kvalitní regenerace, holt výhoda dražšího hotelu. Jeho nevýhodou je ale pon?kud vyšší cena piva.

Místní kvasnicové pivo jsem zkusil v?era, tak ?eším celou situaci jako sportovec. Není mi líto pár krok? navíc do hotelové garáže, kde si z kufru svého auta beru láhev práv? pro takovou p?íležitost. 

O pár minut pozd?ji, pat?i?n? roztopený ze sauny a obalený jen ru?níkem, pozoruji no?ní Mnichov z balkonu na 22. pat?e mezinárodního hotelu. P?emýšlím, jaký maraton si zase kdy zab?hnu. Ten mnichovský je 14.?íjna 2007. Že by?

vl001